5.6. eucharistické slavnosti předsedal a kázal nuncius Bosny Hercegoviny, arcibiskup L. Pezzuto

Úvod do mešní slavnosti:

Slavnostní závěr Festivalu mládeže je prozřetelně spojen s připomínkou  jedné mimořádné mariánské události, která se, podle tradice, stala v Římě 5. srpna roku 358.

Co se stalo? Stalo se, že Panna Maria, se zjevila ve snu papeži Liberiovi, a žádala aby dal v Římě vystavět kostel k její cti, na místě, kde toho 5. srpna (vprostřed léta) padl sníh. Ten sníh skutečně padl, na vrcholu léta, na kopci   Esquilino v Římě, kde je vystavena bazilika Santa Maria Maggiore, díky  poslušnosti papeže Liberia.

 Kolik událostí milosti, možná obyčejných, každý z nás může rozpoznat ve svém osobním životě! Proto v této eucharistii vyslovme svoje poděkování Pánu zatímco přednášíme svoje zvláštní prosby za ukončení pandemie, aby nezničila naději lidstva na lepší budoucnost.

foto zachycuje okamžiky, kdy Arcibiskup Pezzuto po mši při "Vysílání mladých evangelizátorů" rozděluje růžence zástupcům jednotlivých národů

Homilie  Exelence Mons. Luigi PEZZUTA

Apoštolského nuncia pro Bosnu Herdegovinu

Bratrsky zdravím všechny své sestry a své bratry, kteří se podílejí na této liturgii, a zvláště drahé mladé přítomné v Medžugorji, skutečným i virtuálním způsobem na tomto Festivalu mládeže.
 Došli jsme i letos k závěrečnému bodu Festivalu. Toto je velmi významná chvíle, protože spolu s eucharistií, které jste se účastnili všechny tyto dny, na závěr máme prožít i obvyklou událost vyslání.
 A opravdu,  intimní radost přímého setkání s Ježíšem, kterou jste jistě prožili od neděle večer do dnes, vás nutně dohání k tomu, abyste výskali radostí před lidmi, aby měl celý svět účast na vaší radosti a vaší naději.
 Nemůže existovat přímé, věrohodné a hluboké prožití Ježíše, a aby přitom nenastal  podnět a otevření se pro vyslání.
 Na konci Festivalu vy můžete opravdu říci: ‚Setkal jsem se s Ježíšem a teď Ho nemohu nehlásat světu‘.
 A Papež František, ve svém dlouhém a krásném letošním Poselství mladým v Medžugorji, definuje Festival právě jako ‚týden modlitby a setkání s Ježíšem‘.
Proto jako Pastýř Církve a zástupce Papeže v této zemi, ve které si Prozřetelnost přála projevit svoji zvláštní přítomnost nadpřirozeného, cítím povinnost vás vyzvat, zejména vás mladé, k nadšení a oddanosti hlásání Krista světu, prvořadě ve vašich křesťanských společenstvích ke kterým patříte. Všude je veliká potřeba svědectví a hlásání.
Buďte velkodušnými svědky a evangelizátory, a to i ve vztahu k Pastýřům Církve, nejen abyste jim dodávali odvahu, ale abyste jim pomohli v plnění jejich úlohy rozhodování, co si Duch Svatý přeje pro Církev a pro svět.
On, Duch Svatý, je ve skutečnosti pravý a veliký vůdce, který vede Církev a celé dějiny lidstva k naplnění plánu spásy, který promyslil Otec a uskutečnil skrze Ježíšovu Osobu, skutky a slova.
 2. Zdá se mi, že z Papežova poselství vnímám i jeden další aspekt: „Bohatý mladík“ z  evangelia si opravdu přeje být ‚věčně šťastný‘. A z toho pramení otázka: „Co mám dělat?“
 Touhou mladíka z evangelia je dosáhnout nekonečného štěstí. Proto si dělá starosti o to co dělat: co musím dělat, abych dosáhl štěstí bez konce?
 Na konci je Ježíšova odpověď, zdánlivě poněkud spletitá, velmi jednoduchá: konej dobro, buď dobrý. To, mladý člověk se kterým Ježíš hovoří, i sám chápe: nemůžete mít věčné štěstí bez toho, abyste dělali dobro, jestli nejsme dobří.
 A jaké dobro je potřeba dělat, abychom byli dobří?
Tak tady máme několik návrhů s tím souvisejících ve světle Poselství Papeže Františka:
- být stále v přátelství a společenství s Tím, který je Vrcholná Dobrota, tedy s Bohem Otcem, Synem a Duchem Svatým. Neděláš ty sám sebe dobrým, ale Vrcholná Dobrota, tedy Bůh,  je ten, který tě dělá dobrým. Jen vlastními silami by se mi nikdy nepodařilo být dobrý a konat dobro. Stálé přátelství a společenství s Bohem se rozvíjí a udržuje modlitbou, svátostným životem, zejména Eucharistií a svátostí pokání a životem podle Božích přikázání.
 - Druhý významný návrh Papeže Františka, ve světle úryvku o ‚bohatém mladíkovi‘, jsou Ježíšova slova: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.“ (Mt 19,21).
 Tato Ježíšova výzva se obyčejně vykládá jako potřeba zříkání se. Přitom,  Ježíš  nevyzývá, abychom se zřekli nějaké věci, abychom získali jinou, možná ještě lepší.  To není:  ‚já tobě, a ty mně‘ (do ut des). Neuzavírá se dohoda s Bohem: já ti dávám to, a pak mi ty musíš na oplátku dát něco jiného.
 Bůh si přeje, aby se náš vztah s Ním zakládal na lásce a byl výrazem lásky především k Němu a potom i k bližnímu.
 Proto ono, jdi, prodej všechno co máš‘ není oslabení osoby a lidské důstojnosti, ale její posilování, které je projevem - skrze zdánlivé odříkání si – úplného darování svojí bytosti lásce bez nároků na odměnu.
Jinými slovy, jak říká Papež František ve svém Poselství: „Ježíš žádá (od toho mladíka) aby opustil to co zatěžuje srdce a brání lásce. To co Ježíš předkládá neznamená  že by člověk měl být zbaven všeho, ale spíše že je člověk osvobozený a obohacený vztahy“ s Bohem a bratřími.
A papež František dodává: „Naše touhy přespříliš mít a přespříliš chtít dusí srdce a dělají nás nešťastnými a neschopnými k lásce…“ Proto, „Následovat Krista není ztráta, ale  nedocenitelný zisk. Zatímco se odříkání si ke kterému jsme vybízeni, týká překážek, které brání pokračování v cestě.“
Drazí mladí přátelé i vy méně mladí, životní program, který nám předkládá evangelijní úryvek o ‚bohatém mladíkovi‘ k jehož uskutečňování nás Papež František, jím inspirovaný vyzývá, ve vás stejně jako ve mně pravděpodobně vzbuzuje pocit rozrušení kvůli náročnosti té cesty.  Zde se nám vnucuje otázka:  kdo je schopen uskutečnit tuto nauku?
 Místo toho, nám sám papež ve svém Poselství doslova říká: „Nenechte se zbavit odvahy jako ten bohatý mladík z evangelia; místo toho, upněte svůj pohled k Marii… a svěřte se jí, která se svými slovy  ‚Hle, zde jsem‘, bezpodmínečně odevzdala Božímu povolání ...  Hleďme na Marii, abychom nalezli sílu a přijali  milost, která nám umožňuje, abychom i my řekli své ‚Hle, zde jsem ‚ našemu Pánu.“
 Celá Církev, spolu se všemi zde přítomnými Pastýři, vás všechny svěřuje mateřské přímluvě Panny Marie. A my všichni, se zbožně utíkáme do ochrany Jejího pláště, a ze všech sil ji prosíme, aby přijala naše modlitby a přišla nám na pomoc ve všech našich potřebách. Amen.