Arcibiskup Cavalli: Přijďte do Medžugorje, na místo milosti, které Pán vybral pro setkání s Ním

Hlavní redaktor vatikánských medií, Andrea Tornielli, hovořil  s arcibiskupem Aldem Cavalliem, kterého papež František poslal jako apoštolského vizitátora v Medžugorji. Přinášíme překlad celého  textu interview, které pro vatikánská media poskytl 78 letý arcibiskup Aldo Cavalli z Lecca, který strávil  život ve službách Svatému Stolci v nunciaturách. Papež František ho v listopadu 2021 vyslal jako apoštolského vizitátora do toho malého místa v Bosně a Hercegovině, které se v posledních čtyřiceti letech stalo jedním z nejnavštěvovanějších  mariánských center na světě. Rok 2024. byl pro Medžugorje významný: v květnu Dikasterium pro nauku víry vyhlásilo nové normy o údajných nadpřirozených jevech, které usnadňují povolení úcty bez závazku Svatého Stolce, aby  se vyjádřil  o nadpřirozenosti. V září byla vydána nota s názvem  “Královna míru” věnovaná duchovním zážitkům v Medžugorji, která  tomuto mariánskému fenomenu uděluje “nulla osta”, tedy největší uznání mezi těmi, kteří vydávají nové normy. Od té doby se “údajná poselství”, která vizionáři přijímají, zveřejňují  “s církevním schválením”.

Už několik roků žijete ve farnosti Medžugorje a setkáváte se s poutníky. Jaké máte zážitky?

Nikdy dříve jsem v Medžugorji nebyl. Ale  jsem Ital a jako mnozí z mojí země jsem měl kontakt s těmi, kteří do Medžugorje jezdili. Vždycky jsem si všímal, když se z Medžugorje vraceli, že byli angažovanější  na duchovní i lidské úrovni: v církvi, v katechizmu, v konání dobra. Byli mnohem zapálenější než dříve. Teď jsem tam už tři roky:  Medžugorje je normální místo, kde není nic zvláštního, milostí Boží se stalo duchovním místem na které přijíždějí lidé ze všech končin  světa. Přijdou a tam se začnou modlit. Vstupují do společenství s Pánem Ježíšem  a Panna Maria je přitom provází. Je to prostá modlitba.  Chtějí proměnit svůj život, žít lépe než dříve, chtějí se zbavit problémů nebo je co nejlépe snášet. To je proměna, která se nazývá obrácení, ta se zvláště projevuje ve svátosti smíření. To se děje v Medžugorji.

Co vás napadá, když vídáte tolik poutníků?

Přijíždějí mladí i staří a to bez jakýchkoli sponzorů. Všichni přicházejí s jedním cílem: setkat se s Pánem a s Pannou Marií. Nemají tady co vidět, co navštíviti: co se týče náboženské turistiky, pro tu jsme tady na nule. Ale tady se mladí i dospělí začnou  modlit. V únoru před třemi roky – to  jsem tady byl teprve krátce – jsem byl vzadu za kostelem mezi lavicemi. Přišla jedna latinskoamerická rodina s patnáctiletým chlapcem. Byl to takový pravý  buřič! Za pouhých pět minut přišel ke zpovědi… Rodiče na to překvapeně hleděli. Medžugorje je místo milosti, které Pán vybral pro setkání s ním. Papežovo schválení znamená: Jeďte, jeďte, jeďte! Jděte tam, protože to je místo milosti, kde se setkáte  s Pánem  a Pán se setká s vámi.

Díky novým nařízením,  která si přál papež František, jednání  zkoumání a rozhodování o těch případech je nyní spíše zaměřeno na duchovní plody.

Dikasterium pro nauku víry prověřilo dva body, které je možné dokázat. První se vztahuje na plody. Tisícovky lidí přicházejí do Medžugorje ze všech stran světa. V 2024. roce přišly do Medžugorje  dva miliony lidí, dospělých i mladých. Téměř 50 000 kněží se přišlo modlit a obrátit se. Další velmi významné plody jsou mnohá duchovní povolání. Mnoho lidí, kteří se modlí. Další zkoumaný element byla poselství. Každé poselství bylo srovnáno s naší vírou a je stanoveno, že jí  poselství odpovídají. To jsou velmi pozitivní plody a pozitivní poselství za víru: to nám umožnilo říci, že Medžugorje je místo milosti.

Jste osobně zapojen do zveřejňování poselství, která jsou zveřejňována jednou měsíčně. Co se konkrétně děje?

To je velmi prosté: když je poselství, osoba, která je přijala poselství napíše a pošle mně v jazyce, který používá, a to je chorvatština. Poselství mi hned překládají do italštiny. Ten proces je velmi zajímavý: existují nejméně dva velmi významné lidské zásahy: proto stále mluvíme o “údajných poselstvích” a když se k tomu přikláníme tak na konci poselství napíšeme: “s církevním schválením”. Ale pozor, poselství jsou definovaná jako “údajná”, protože prochází dvojím lidským zprostředkováním: nepíše je Panna Maria, ale osoba, která je přijímá. Druhé zprostředkování  je překlad z chorvatštiny do italštiny: to jsou dva úplně různé jazyky. My říkáme, že je poselství dobré, že odpovídá víře a vybízíme k přečtení a zamyšlení se nad ním, protože je pozitivní. Ke Zjevení nic nedodává, ale obohacuje je. Napomáhá, abychom dnes lépe prožívali svoji víru.

Jedno z  prvních údajných poselství z 1981. roku,  je v tom smyslu velmi hluboké. Je v něm řečeno: mír, mír, mír, ať  zavládne mír. Ale pozor: ne mezi námi, ale prvořadě mezi Bohem a námi, a potom i mezi námi. To je zásadní. 

Známe, že ani jedno soukromé zjevení, tedy ani jedno mariánské zjevení, nic nepřidává ke Zjevení (obecnému). Jaké k tomu máme zaujímat stanovisko a jakým rizikům se vyhýbat? Protože kdykoli existuje riziko, že nás povede zbytečná zvědavost  k poznávání “tajemství”, téměř apokalyptická zvědavost.

V květnu Dikasterium pro nauku víry zveřejnilo normy, které jsou zásadní pro chápání rozhodnutí o Medžugorji. Připomnělo, že především je Zjevení, Slovo Boží, Bible sama, a toto Zjevení končí Zjevením sv. Jana. To neznamená, že by Duch Svatý nemohl využívat poselství a soukromá zjevení lidem. Ta slouží lepšímu uskutečňování jediného pravého Zjevení. To všechno nic nepřidává ke Zjevení, ale může to být užitečné. V tom spočívá  významnost poselství. Ta mohou být užitečná v tom, aby se dnes uskutečnilo Zjevení, které Pán učinil jednou provždy.

Seznámil jste se s medžugorskými vizionáři? Setkal jste se s nimi osobně?

Ano.  Mohu říci, že jsou prostí lidé. Mají svoje rodiny, které mají problémy jako všechny rodiny.

Promiňte, že vás přerušuji: někdo měl námitky k tomu, že se nikdo z nich nestal knězem nebo řeholnicí…

Každý má své povolání! Oni jsou prostí lidé, dobří lidé. Nevím co bych k tomu řekl. Často se vídáme, popijeme si spolu kávu. Oni jsou lidé, kteří  rostou ve víře, každý svým způsobem a začínají být moudří. Stále moudřejší. Jsem s nimi v kontaktu: nejsou kněžími ani řeholnicemi, ale každý má své poslání, svůj rodinný život.

Co jste se naučil za tyto tři roky prožité ve farnosti  Medžugorji?

Ano, je tady milost. Naučil jsem se, že nás Pán svojí milostí stále provází. Naučil jsem se, že Pán má plán v našem životě a provází nás. Má nás rád.

Panna Maria se v Medžugorji představila jako  “Královna míru”. Je to poselství, které je v současné době aktuálnější než kdykoli jindy.

Jedno z prvních údajných poselství z 1981. roku je v tom směru velmi hluboké. Říká: mír, mír, mír, ať  zavládne mír. Ale pozor: ne mezi námi, nýbrž nejdříve mezi Bohem a námi, a potom i mezi námi navzájem. To je zásadní. Když Židé vyšli z Egypta, Bůh prostřednictvím proroka Mojžíše řekl: jestli chcete žít svobodně, jsou nějaká pravidla, kterých je dobré se přidržovat, a to jsou Přikázání. Bůh je podstatný pro mír. V přikázáních je nám řečeno jen několik věcí, podle kterých je potřeba žít: Mít úctu k životu a nezabíjet; rodina je základní opěrný bod; a mějme úctu jedni k druhým. Když takto žijeme, budeme žít v míru. Jestli tak nežijeme pak dochází k válkám.

Ještě jedna charakteristika, která medžugorská poselství dělá aktuálními – to je skutečnost, že údajná zjevení nastala v zemi ve které společně existují různé víry a kterou v nedávné minulosti poznamenalo strašné násilí. Jsou poselství, která se týkají této tématiky. Co byste o tom mohl říci?

Slova, která používáme jsou dialog. "Dia logos", dialog mezi námi, ale logos znamená: představuji ti svoji identitu, představuji ti svůj způsob života, myšlení, víry, jednání. Ty mne seznam se svojí identitou. Rozhovorem se tedy seznamujeme. Každý si při tom ponechává svoji identitu. Když ztratíme vlastní identitu končí dialog. A pak dochází do tragedie. Tam jsou různé víry, různý způsob života. Musíme rozmlouvat. A my tam v Medžugorji máme jasnou identitu: Pán Ježíš Kristus je pro nás jediným Pánem.

Nové normy, které v květnu vydalo Dikasterium pro nauku víry jsou projevem pastoračního ducha papeže Františka a odpovídají veliké pozornosti, kterou věnuje víře prostých lidí a lidové zbožnosti. Jak je významný ten aspekt?

Musíme si vytyčit velmi pevné opěrné body pro svou víru. Lidová víra je obohacována kladením Matky Boží na místo opěrného bodu a Pána Ježíše Krista jako absolutní opěrný bod. Matka Boží tě provází na to setkání. Když přijdou prostí lidé se všemi svými problémy, setkají se s Matkou Boží, která trpěla podobně jako oni. Znázornění Panny Marie Bolestné bývá skoro ve všech farnostech: Ona, která trpěla jako i ty, tě provází k Pánu Ježíši, který ti dává sílu k dobrému životu. Změnit svůj život neznamená opustit rodinu, opustit zaměstnání… Vracíš se ke starému způsobu života, ale jsi proměněný zevnitř. Víš, že s Pánem se můžeš vyrovnávat se svými problémy. To je víra prostých lidí. Tady je růženec, eucharistie a eucharistické adorace. Minulé léto jsem před sebou měl 30-40 000 mladých, kteří setrvávali při klanění v absolutní tichosti. Tam v tom proměněném chlebu je skutečně, substantivně, přítomen Pán Ježíš Kristus. On hledí na mne, já na Něho, On ke mně mluví a já mluvím k Němu. Kolik lidí řeklo: Tady jsem slyšel Pána jak ke mně mluví.

Můžeme z toho, co jste nám řekl a co jsme četli v notě vydané Dikasteriem o fenoménu Medžugorje udělat závěr, že jsou všichni zváni na pouť?

Dokument chce velmi jasně říci: Jeďte do Medžugorje, protože je to místo milosti.

Rozhovor vedl: Andrea Tornielli/Vatican News

(Přeloženo z Radio-medjugorje.com)