Co se to děje s lidmi?

 (fra Marinko Šakota, medžugorský farář, Glasnik Mira č.4/2018)

Tu otázku jsem položil při rozhovoru s paní Ankicou Bakovićovou, psycholožkou, která žije a pracuje v Livnu. Pozval jsem ji do Medžugorje, aby tu vedka tribunu na téma Vliv displeje na dětský mozek.

„Mám dojem, že se neorientujeme v této době“, pokračoval jsem ve svých úvahách. „Je tolik nových nabídek, výzev, pokušení pro děti a mladé lidi, ale i pro dospělé. Tolik toho nás rozptyluje a dělá si s námi co chce.“ „Nic nás nerozptyluje! Reagovala velmi energicky Ankica. „To my dovolujeme, aby nás to rozptylovalo! My dovolujeme druhým, aby si s námi dělali co chtějí!“

Musím přiznat, že mne ta paní překvapila svojí bezprostředností. Hned jsem pochopil, že se jedná o osobu přímou v komunikaci, která nechodí kolem problému, ale řekne přímo co si myslí. Zastavil jsem se na okamžik a uvědomoval si, že řekla pravdu. Potom ona pokračovala. „Ať se nám v životě děje cokoli, my máme možnost volby. Je to na nás! Jiní nám mohou nabízet co chtějí, ale my rozhodujeme.“

Přiznal jsme sobě i psycholožce Ankici, že jsem se v úvahách vydal špatným směrem a viníka jsem hledal mimo sebe. Ale ona mi pomohla, abych obrátil pohled k sobě, nebo spíše k nám, jako k lidu. Ať druzí jakkoli nabízejí chybné věci a názory závěr nezávisí na nich, ale na nás. Vždycky je důležité sobě říci: „Já si mohu vybrat“.

Jako příklad osoby, která postupovala tak , jak Ankica řekla, se mi v mysli vybavuje řecký filosof Sokrates, který na otázku proč každý den přichází na tržnici v Atenách, a nic nenakupuje, odpověděl, že každodenní návštěvou tržnice si uvědomuje kolik je věcí, které nepotřebuje. Ostatní nakupovali, ale on ne, protože se rozhodl, že kupovat nebude z důvodu, že nabízené věci pro něj nejsou potřebné.

Pravda je, že rodiče v dnešní době se při výchově dětí necítí vždycky příjemně, protože děti vidí u druhých mnoho přitažlivých věcí, jako mobil, značkové oblečení a obuv, a podobně, a dělají nátlak na rodiče, aby jim to všechno pořídili. Přitom zůstává klíčová otázka: musí-li rodiče splnit každé přání dítěte. Vyjdeme-li z postoje, že vždycky máme možnost volby, že se nemusíme cítit přinucení něco udělat, pak nabídka může být veliká a přitažlivá, ale my nemusíme koupit všechno, co se nám nabízí.

U Královny Míru je velmi důležitý pojem volba. Už v prvním poselství určeném farnosti Medžugorje Panna Maria řekla: „Já jsem tuto farnost zvláštním způsobem vyvolila a chci ji védst.“ (1. březen 1984). Několik měsíců potom mluví ne jen o farnosti: „Vy jste vyvolený národ a Bůh vám dal veliké milosti.“ (15. listopadu 1984)

Co udělala pro nás, přeje si, abychom my dělali pro Boha. „Dnes vás vyzývám, abyste se znovu rozhodli pro Boha a abyste si Boha vyvolili především a nadevšechno...“ (25.ledna 1990). Příležitosti k rozhodování pro Boha nebo proti Bohu jsou různé, a jsou každodenně možné, když se jedná o hmotné věci. „Ať vás satan nepřitáhne hmotnými věcmi, ale, dítka, rozhodněte se pro Boha...“ (25. března 1996)

Jak a kdy se rozhodnout pro Boha? Rozhodnutím pro modlitbu! Rozhodneme-li se  zrána den začít modlitbou, dali jsme přednost Bohu před jinými věcmi. Vybrali jsme si ho a dali ho na první místo ve svém životě.

Půst je také rozhodnutí pro Boha. To je způsob prožívání Ježíšových slov: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst‘ (Mt 4,4). Když se postíme o chlebu a vodě, přijímáme chléb a vodu, abychom si začali být vědomi podstatného a zbytečného. Zredukujíc potravu na minimum, na chléb a vodu – odhalujeme, co je v životě podstatné a co nepodstatné, co potřebujeme pro život a co nám jako nadbytek a nepotřebná zátěž ztěžuje život. Když se cvičíme zůstat o chlebu a vodě a nevzít si nic jiného začneme být schopní upouštět a osvobozovat se od všech nepodstatných a skodlivých hmotných věcí, které nás zotročují na naší životní cestě k věčnosti. Z druhé strany je půst příležitostí, abychom se rozhodli vzít Písmo svaté a sytit se Slovem Božím.

Královna míru nám říká: „Vy máte, dítka, svobodu vybrat si dobro nebo zlo.“ (25. ledna 2008) Být svobodní – to znamená, že si můžeme vybrat. Nejsme nuceni něco dělat. Jestli se mi nabízí zlo, nemusím se pro zlo rozhodnout. Filosof Kierkegaard se domníval, že je naše volba svobodná teprve, když se rozhodneme pro dobro. Jestli jsme se rozhodli pro zlo, je to znamení, že jsme už před tím byli zotročeni zlem.

Vnější okolnosti mohou být těžké, ale i tehdy se můžeme rozhodnout a vybírat si. O tom podává svědectví Etty Hillesum, mladá Židovka, která ve chvílích, kdy píše následující slova byla zavřená v Getu. „Nemohou nám udělat nic, opravdu nic. Mohou nám život udělat těžký, mohou nám vzít svobodu pohybu, která je vnější, ale my sami sobě ubíráme svoje nejlepší síly svým zhoubným psychologickým postojem. Když se cítíme být pronásledovaní, pokořovaní, utiskovaní. Když cítíme nenávist, když se vychloubáme, abychom skryli svůj strach. Máme plné právo být občas smutní, skleslí kvůli tomu, co musíme snášet: To je lidské a pochopitelné. Ale přesto to pravé strádání my vnucujeme sami sobě. Mně se život zdá být tak krásný a já se cítím být svobodná, ve mně se rozprostírají široká nebesa jako klenba. Věřím v Boha a věřím v člověka. Odvažuji se říci bez falešného studu...Já jsem šťastná žena a zpívám chvalozpěvy životu – Ano! – léta Páně, ještě stále a navždy Páně, 1942, ve čtvrtém válečném roce.“

Ježíš si přeje, abychom se naučili vybírat. „Jestli tě někdo nutí na jednu míli, jdi s ním dvě.“  Donucení se mění v naše rozhodnutí, a tím přestává být přinucením, jestli to přijmeme a vybereme si jít s někým ještě jednu míly. Osvobozuje nás to od druhého člověka. Jestli není vnější svoboda, je vždy možné jí najít ve svém nitru.

Vybrat si dobro, stejně jako vybrat si zlo, má svoje důsledky. „Bez Boha, dítka, nemáte budoucnost, nemáte naději ani spásu, proto zanechejte zlo a vyberte si dobro“ (25. července 2015). Rozhodněte se pro Boha, který je svoboda a láska. Vyberte si život a ne smrt duše“ (25. března 1996). „Zřekněte se hříchu a vyberte si život věčný“ (25. ledna 2008).

Po výše uvedených slovech o svobodě volby dobra a zla nás Panna Maria učí velmi významné lekci: „Proto vás vyzývám: Modlete se a postěte se...“ (25.ledna 2008) Toto je důležité, protože Panna Maria nás učí, že svoje rozhodnutí a výběr nesmíme nechávat „náhodě“, neboli různým vlivům, ale je potřebné je vychovávat a sytit. Modlitba a půst nás uschopňují, abychom přinášeli dobrá a zralá rozhodnutí. Vzpomeňme na Adama a Evu. Co na ně působilo, že se nerozhodli pro Boha, ale pro hada, a tím pro zlo? Proč se někdo rozhoduje proti Bohu? Proč se rozhoduje být ateista nebo agnostik? Co všechno mělo vliv na takováto rozhodnutí? Byla taková rozhodnutí svobodná nebo byla pod vlivem někoho?

Psycholožka Ankice v tribuně mluvila o vlivu displeje na vývoj dětského mozku. Kromě jiného říkala, že rodiče dají dětem displej (televizor, mobil, tablet...) s výmluvou:  „Dej mu to, ať se uklidní.“ To je způsob, jak někteří rodiče rozhodnou „řešit“ problém. Ale ve skutečnosti ho neřeší, nýbrž ho teprve vytvářejí. Tím způsobem dítě získává poznání a zkušenost: Já potřebuji něco vnějšího, abych se uklidnilo! Problém přitom je, že stejné pravidlo bude platit i později až osoba dospěje. Až nastane nepokoj kvůli nejrůznějším životním problémům, křížům, životu s osobami, které nejsou podle vlastních měřítek a podobně, dospělá osoba bude postupovat podle naučeného receptu a řekne: „Já potřebuji něco vnějšího, abych se uklidnil. A to něco v nové situaci může být alkohol, droga a podobně.

I Panna Maria si přeje, abychom se uklidnili, abychom nalezli mír, ale ne, abychom ho získali zvenku, ale zevnitř. Mír, který Panna Maria nabízí se získává v modlitbě a je plodem setkání s Bohem, pramenem míru.

Cesta Královny míru je lék pro dnešního člověka, který se stává stále více neschopný zklidnit se, když přijdou nepříjemné situace, protože klíč pro řešení hledá mimo sebe. Výzvou k modlitbě, půstu, obrácení, Eucharistii, zpovědi, četbě Božího slova, klanění, práci na srdci, si Panna Maria přeje, aby se lidské srdce otevíralo Boží lásce a dovolí Mu, aby je proměňoval. Tím způsobem v člověku sílí důvěra v Boha, naděje a láska, čímž se stává schopným vybírat, když se ocitne na životních křižovatkách. A na křižovatce jsme každý den. Nabízí se nám bezpočet směrů a na nás je, abychom si vybrali kam jít.

Ve velikonočním období nás Panna Maria postavila před rozhodnutí a výběr: „Dítka, v tomto čase, kdy uvažujete nad mukami a smrtí Ježíšovou, vás vyzývám, abyste se rozhodli pro život, který rozkvetl vzkříšením a ať se váš život dnes obnoví obrácením, které vás přivede do života věčného“ (25.března 1996).