Duch Svatý působí v duchovních zkušenostech Medžugorje

Kardinal Victor Manuel Fernández

Na konferenci věnované prohloubení nových „Pravidel Dikasteria pro nauku víry pro postup při rozlišování údajných nadpřirozených jevů“, prefekt Dikasteria pro nauku víry, kardinál Victor Manuel Fernández ujasňoval některé části dokumentu “Královna míru” o duchovních zkušenostech v hercegovinské mariánském posvátném místě, píše Vatican News.

“Povolení veřejné úcty v medžugorské svatyni znamená, že existuje něco nadpřirozeného, že  Duch Svatý na tom místě působí, jako v případě Rosa Mystica v Montichiari, a to i když se nadpřirozená věrohodnost zjevení přímo neprohlašuje. Některá poselství Panny Marie mohou být nadpřirozená, smíšená s jinými, která nadpřirozená nejsou. Neříkáme, že Duch působí ‘skrze’, protože to by znamenalo potvrdit nadpřirozenost, nýbrž ‘mezi’, a to již znamená zvláštní působení Ducha na tom místu”, tak kardinál Victor Manuel Fernández, prefekt Dikasteria pro nauku víry vysvětlil tyto i další detaily dokumentu “Královna míru” o duchovních zkušenostech v malém hercegovinském místě, který byl zveřejněný minulý týden  na konferenci věnované prohlubování nových „Pravidel Dikasteria pro nauku víry o postupu při rozlišování údajných nadpřirozených jevů“, kterou organizovala Mezinárodní observatoř pro zjevení a mystické jevy při Papežské mezinárodní mariánské akademii (PAMI).

Ve svém projevu argentinský kardinál ujasnil některé body dvou dokumentů, vycházejíc z nových Norem, které byly uvedeny v platnost 19. května. Vysvětlil význam šesti možných vyjádření v případě údajných zjevení, od Nihil Obstat do Declaratio de non supernaturalitate prohlášení, že se nejedná o nadpřirozený jev), a chtěl tak odpovědět na otázky mnohých tazatelů, kteří se ptali proč se v dokumentu “Kraljica mira”(Královna míru) nesledoval návrh na prohlášení nadpřirozenosti, který vzešel z “Ruiniho komise”. Fernández vysvětlil, že toto prohlášení je “stále možné”. Ale po (téměř) 45 letech, během kterých “věřícím nikdy nebylo  nabídnuto vysvětlení poselství, která jsou přesto čtena a meditovaná”, při čekání na zveřejnění  nadpřirozenosti, bylo důležité je uklidnit, projevit Církevní doprovod a schválit veřejnou úctu. To papeži pro dnešek dostatečné.

Kardinál potom zdůraznil, že slova Noty, “Bůh je přítomen a působí v naší historii”, dávají smysl všemu co následuje, tak je “možné, že se Bůh zpřítomňuje mimořádnými způsoby”  zjeveními a zázraky. Opakoval, že práce Dikasteria na dosažení těchto norem byla “velmi usilovná”. V těchto (téměř) 45 letech, připomněl, “bylo 3500 beatifikací, které předpokládají zázrak, ale jen 3 nebo 4 prohlášení nadpřirozenosti”. Ale, i kolem nich jsou pochybnosti - chtěl zdůraznit.

Riziko příliš dlouhého čekání na oficiální prohlášení o údajných zjeveních je, domnívá se  kardinál Fernández, je “že lidé roky chodí bez vedení na místa údajných zjevení, bez povolení, a to není dobré. Problémy jsou často spojené se skutečností, že údajní vizionáři jsou stále ještě živí” a těžko jim říci, aby počkali se zveřejňováním nových vizí až budou zhodnoceny ty předcházející. A pak je nebezpečí, že se řekne: “Toto jsou poselství, které si přeje Bůh a jsou přenášené Pannou Marií”. Ty mají ohromnou cenu: “Kdo potom bude číst církevní otce – ptal se Fernández – kteří nemluvili o tom, že by měli vize?

Proto prefekt Dikasteria pro nauku víry chtěl vysvětlit, že prohlášení nadpřirozenosti „není papežovo neomylné učení a věřící nejsou vázáni v to věřit. Proto věříme, že to není nutné.” Připomněl, že pro mnohé svatyně ve světě, i ty národní, jako Panny Marie z Lujany v Argentině, nikdy nebyla vyhlášena  nadpřirozenost a zdůraznil, že “Nihil Obstata” pro Medžugorje znamená tři věci. Za prvé, dát klid věřícím, kteří vědí, že je Církev nyní provází; za druhé, povolení veřejné úcty, a to se nevztahuje pouze na poutě, ale znamená to, že je nyní “možné stavět kostely nebo kaple s tímto názvem” v celém světě. A třetí, užitečná vysvětlení pro věřící “takže ti, kteří čtou poselství budou provázeni, a jsou  aspekty, které je potřebné správně vysvětlit”. V malém hercegovinském místě byly pro kardinála významné duchovní plody, ale i některá poselství. Sdělil, že ho udivila zbožnost k Panně Marii Bolestné z Chandavile ve Španělsku, “kde vizionářka pocítila polibek a objetí Panny Marie”.

Ze svého pohledu, fra Stefano Cecchin, president Papežské mezinárodní mariánské akademie, řipomněl, že PAMI, od svého založení v roce 1946., “věnovalo zvláštní pozornost tématu mariánských zjevení, která významně poznamenala historii Církve”. Maria, která se zjevuje i nekřesťanům,  je nositelka dialogu mezi různými vírami a inkulturuje Evangelia. Nejlepší příklad je ten Panny z Guadalupe. I v Medžugorji se Maria odvolává na Evangelium, ujasňoval. Potom zdůraznil problémy, které se objevily za více než padesát roků zkoumání a které jsou zdůrazněny na Mezinárodním mariologickém kongresu 2020., a spojené s “nedostatkem pravé znalosti katolické nauky o Matce Páně” který jak se vyjádřil svatý Pavel VI., klíč “k přesnému chápání tajemství Krista a Církve”. Druhý vatikánský koncil vlastně učí, že Maria je “vzor Církve”.

Ale dnes tento nedostatek znalostí vede, podle fra Stefanu Cecchinu, k rozkolu mezi mariologií a církevnímu smýšlení a určité populární mariánské úctě Marianità, mnohých skupin a sdružení, zvláště v obou Amerikách, “které využívají Mariinu podobu na šíření poselství a používají pro cíle, které nejsou v souladu s poselstvím evangelia, což se téměř vždy zakládá na údajných soukromých zjeveních”. A kritizoval “množení šíření zjevení, vizí, proroctví, která využívají Mariinu osobnost k útokům na papeže, Církev, církevní autority, učitelský úřad, instituce s apokalyptickými poselstvími namísto aby vytvářely naději ve vítězství Neposkvrněného Srdce Mariina nýbrž vyvolávaly strach.”