Fra Mario Knezović / Nedopusťme, aby nám vzali Vánoce

( Ohnivé a probouzející kázání tohoto známého nebojácného františkánského kněze, profesora informatiky z medžugorského farního kostela )

Luks, Luce, Světlo… Svatá Lucie, světice, mučednice, kterou 13. prosince slavíme už svým jménem mluví o světle. A Světlem světa je Ježíš Kristus.  Světlo, které zazářilo a zahnalo temnotu ve které člověk žije. Tato mučednice Lucie patří, můžeme říci, mezi poslední mučedníky a mučednice před svobodou křesťanství. Už téměř nastával úsvit svobody – 303. rok – a ona mučednicky svědčí o Kristu svojí čistotou, nevinností a láskou k Bohu! Veliký žár. Je psáno v legendě, že říkala: Když čistě žiji, je mé tělo prostorem Ducha Svatého. Pak byl uveden jeden dialog s jejím mučitelem, který chtěl poskvrnit její nevinnost, její čistotu. A hrozí jí: já tě odvedu mezi prostitutky, tam svoje tělo zneuctíš a tehdy tě Duch Svatý opustí. A ona na to odpovídá: Ani tehdy neztratím svoji čistotu. Protože, když to činíte násilím, není to můj hřích. Naopak, dostanu dvojnásobnou odměnu od svého Boha. Protože se násilí nade mnou koná bez mé vůle. A hřích je teprve při svobodné vůli.

Vidíte, bratři a sestry, kdy člověk ztrácí Ducha Svatého. Proto můžeme snadno pochopit z jakých důvodů je dnes tak beze studu nabízen program se směšným označením co je přístupné od určitého věku dítěte. A už maličké děti mají k tomu přístup, mohou sledovat jakýkoli program. Všechno bylo dopuštěno, že se již malé duše, nevinné a poctivé, jako svatá Lucie, ukájejí nečistotou pornografie, pohoršujícím obsahem! A tak řekli bychom, mnozí se ztrácejí, když ještě ani nezačali žít.

To si přál ten pronásledovatel svaté Lucie: Odvedu tě mezi děvky a tam ztratíš Ducha Svatého! Proto, vidíte, je nesmírně důležité, chránit čistotu a poctivost těla. Protože se uzavírá prostor Ducha Svatého, tam kde se usídlil a rozmnožil hřích smilstva. Boží přikázání jasně říká: Nesesmilníš! O tom mučednice podávala svědectví. To mučednice podepsala, když za to položila život. A my v tom směru mnohokrát možná nejsme ochotní udělat ani to nejmenší, protože všechno chceme připisovat stylu života. Je nová doba… Ano, je nová doba, ale Boží přikázání byla vždycky současná a jsou i dnes. Doba nás nemůže osvobodit od povinnosti žít podle Božích přikázání a Božího slova. Proto je dobré, že slavíme takové mučedníky, kteří nám takto svítí v temnotě tohoto světa, že můžeme trochu prohlédnout. Lucie je ochránkyně zraku, protože je zapsáno, že prožila, že jí vyloupli oči. My dnes můžeme všechno sledovat, máme to před sebou jako na dlani, ale málo z toho vidíme. Je jedna povídky, že žila jedna dívka, která byla slepá. Byl s ní mladík, který jí miloval. Ona měla velikou touhu – jen kdybych mohla vidět svět, já bych se za tebe provdala! Uplynul nějaký čas a ona se dočkala transplantace očí, jak se vypráví v tom příběhu, vložili jí darované oči a po procesu terapie začala vidět. Viděla svět, který tolik toužila vidět. Ale viděla před sebou také svého mladíka a byla zklamaná.  Měl prázdné oční důlky. Prázdnota. I on byl slepý. A on se jí znovu zeptal: když teď vidíš svět, provdáš se za mne? Odpověděla: Ne, protože bych se nemohla celý život dívat na tebe, který nemáš oči! Všechno se mění. Příběh vypráví, že později se dozvěděla, že právě on jí daroval svoje oči! 

To vyprávění by nám mělo pomoci poznat, jaká máme přání, co vidíme. Co znamená vidět svět? Dnes si můžeme prohlížet svět ze všech stran, ale nevidíme člověka. Nevidíme lásku, nevidíme to nejzákladnější před sebou. Ne náhodou říkal Ježíš: Mají oči a nevidí. Mají uši a neslyší. Srdce se jim obalilo tukem. 

Všude dnes máme kamery, i proti zákonně, aby se vidělo co děláme. Oči jsou na všechny strany, ale my si nevšímáme toho podstatného. Víte my dnes žijeme v době – nevím, jestli se to vůbec může nazývat přípravou na Vánoce nebo nějaký jarmark.  Těžko se u některých může mluvit o přípravě na Narození Ježíše Krista, protože se honíme na všechny strany od události k události, od světla do světla, od oslavy k oslavě, od Adventu tam na Advent jinde. Ukradli nám Advent! To je největší krádež za posledních 20 roků. Kradou nám milosti před očima, pak je přetvářejí ve vnější projevy tak povrchní, povrchních pozemských vášní!

Víte, bratři a sestry, před několika dny mne někdo pozval do své pravé křesťanské rodiny. Pěkně připravili adventní věnec – koupili ho někde. Čtyři svíce, vše v pořádku, ale dole nějaké zvířátko nebo co, ani sám nevím, a pod tím na tom adventním věnci v křesťanském domě, kde na zdi nad tím visí kříž,  je nápis Xmas ! Chápete? Místo Christmas Xmas. Ty jsi Ježíši v očích tohoto světa NIC.  Vidíte jak to nenápadně proniká mezi nás? A my to nevidíme, nevnímáme. My jsme si toho nevšimli! Je to tak? Je nám toho mnoho nabízeno k vidění a my si už ničeho nevšimneme. O tom se mluvilo před několika roky, že se to objevilo na Západu... A už to přišlo k nám. Pod maskou adventního věnce tě svíčky dovedou k čemu Xmas! Nějaké slavení čehosi. Místo Kristus je X. / poznámka překladatelky: Pokud jste to nepochopili tak anglický název Vánoc je Christmas. Christ – Kristus / taková prázdnota je nám nabízena a my to nevnímáme. Nevidíme, bratři a sestry, jak před těmi všemi možnými kamerami se odehrávají války. Prorok Izaiáš říká: Přijde doba s Kristem, kdy budou meče proměněny na  pluhy, z kopí budou srpy. Kdy nebude národ pozvedat meč proti národu. Nastane doba milosti Páně! A z toho nic nevidíme! Protože svět řídí Xsové! A ne Kristovi stoupenci. Ti Xsové jsou satanovi synové. 

Každé osvobození, které se děje na světě, je ve skutečnosti nové krvácení křesťanů! Jsme slepí, protože nevidíme co se děje v Damašku, kde jsou křesťané vystavováni pronásledování. O tom v médiích neuslyšíme. Byl tam svržen jeden režim a nastupuje jiný, ještě horší režim. Křesťané, katolíci Blízkého Východu jsou ponecháni jak beránci k obětováni, zatímco my tady vynášíme zákony o deportaci nějakých emigrantů dokonce i do naší vlasti! Tak měníme kulturní, psychologické i mentální prostředí ve kterém žijeme. Nabízí se nám témata prázdnoty, bratři a sestry, ten třpyt nám oslepil oči a my pak žijeme v temnotě v domnění, že je to světlo.

Dnes ráno, povzbuzen svatou Lucií, jsem napsal krátký text, který zde přednesu, protože ta temnota se nám stala zákonem:

Temnota a tma jsou zájmy těch, kteří jsou vedeni výlučně pozemskými zájmy. Proto není divu, že se pod pláštěm noci organizují zasedání o tom jak Ježíše odstranit ze scény tohoto světa. Všechno posuzováno z pozice zákona se odvíjelo legálně. Většina přinášela rozhodnutí ve jménu společenství. Ale kdoví po kolikáté se prokázalo, že zákony jsou jen zástěna pro prosazování něčí svévole. Zákon, který je osvobozený pravdy a spravedlnosti se stává legalizovanou bezzákonností a tyranií pro ty, kteří myslí a cítí jinak. kdy se pravda a spravedlnost stávají záležitostí domluvy nebo záležitostí většinového rozhodování, pak se jedná o nejhorší podobu vyhýbání se pravdě a pohrávání si se skutečnostmi. Současný svět v mnohém svůj život v temnotě může připsat tomu, že se spravedlnost stala v mnohém vlastnictvím mocných a vládnoucích struktur. Této mentalitě a stylu chování se můžeme vzepřít jedině apoštolským žárem, který je ochotný otročit pro pravdu, tu Boží pravdu a ne tu, která je vynesena ze strany silnějšího. Mnozí myslitelé budou souhlasit, že nějaký národ má tolik šancí, aby bojoval za pravdu a spravedlnost kolik má jedinců ochotných přijmout hladomor a vězení, aby pro hodnoty snášeli utrpení jako mučednictví.

Toto jsem zapsal, protože svatá Lucie mne k tomu povzbudila.

 A i v chorvatském kontextu: když se vedou hlavní souboje o to, která osoba bude v ústavním soudu... Což je to tak podstatné, kdo tam bude sedět, jestliže je zákon zákon? Vidíte, že je možné to vykládat tak i onak. Proč by bylo podstatné, ať mi odpoví kdokoli na tomto světě, jestli tam sedí ten nebo onen, když všichni přísahali, že budou rozhodovat podle zákona?! Je to jedno, že. Jestli je tam Petr nebo Pavel, jestli znají zákon a přísahali, že budou jednat podle zákona. Ale vidíte co si přeje satan. Chce jakoby ve jménu nějaké spravedlnosti vytvářet protizákony, nemorálnost... A sedí tam takoví soudci, kteří by ve skutečnosti neměli ani chodit svobodně po této zemi a co teprve být ústavními soudci.

A to je ta temnota do které nás vedou. To je temnota, to je slupka na očích.

Tedy, bratři a sestry, je možné jedině, abychom s apoštolským žárem, svojí modlitbou, svojí obětí vzdorovali všem těm principům, které jsou jakoby mírné a uhlazené a přitom se jedná o veliké podvody. A od podprůměrných osob, frustrovaných neuskutečněnou kariérou, kompromitovaných ze všech stran, s již dávno zničenými morálními hodnotami my očekáváme pravdu a spravedlnost? To není možné!

A proto v těchto adventních dnech, které nám ještě zůstaly, snažme se nakolik je to jen možné, vymanit se z toho v čem žijeme. Advent je jedině v jitřních mších. Advent je v pokání. Advent je v modlitbě. Advent je ve zpovědi. Advent je v rodině, abys hovořil, zpíval, modlil se, slavil Boha. Všechno ostatní je kýč a hluk! Ve jménu ne adventní přípravy na Příchod Krista, ale onoho Xsa. Proto seberme odvahu, bratři a sestry, aby nám neukradli i Vánoce, a do jisté míry to už začalo. Advent už kapituloval. Nedávejme alespoň Ježíška !

(Překlad ze zvukové nahrávky na YouTube, Sv. Padre Pio)