Fra Zvonimir Pavičić: Jsme vděční papeži Františkovi, že ve svém srdci nosí toto malé místo veliké víry

19. září 2024, v den, kdy Dikasteria pro nauku víry zveřejnila Notu 'Kraljice Míru' o duchovních zkušenostech souvisejících s Medžugorjem,  předsedal při večerní mši svaté v Medžugorji medžugorský farář, fra Zvonimir Pavičić, za koncelebrace 96 kněží. Dekret související s duchovními zkušenostmi spojeným s Medžugorjem zveřejnil biskup mostarsko-duvanský, mons. Petar Palić.

Na počátku mše svaté, fra Zvonimir řekl, že od samotného počátku zjevení se lid Boží zde shromažďuje v kostele na modlitbu, na molitbu růžence, na mši, na klanění…

''A kostel začal být příliš malý pro pozvané Pannou Marií tak jsme museli vystavět i tento vnější oltář, abychom se všichni sem mohli vejít a ve společenství modlit. Tolik modliteb se tu slilo, tolik vzdechů k Bohu, tolik životních příběhů… A Bůh slyší volání svého lidu'', řekl fra Zvonimir Pavičić, který při úvodu do mešní slavnosti řekl, že slovo eucharistie znamená poděkování, děkování Bogu, vděčnost…

''A my jsme dnes zvláště vděční drahému Bohu za ty krásné zprávy z Vatikánu. Jsme vděční papeži Františkovi za to, že ve svém srdci nosí toto malé místo veliké víry. Vděční jsme Bohu, protože nás stále znovu volá do své blízkosti a sytí nás svými slovy a Kristovým tělem. Vděční jsme Matce Boží, Královně Míru, která všechno toto začala a vše nadále vede. Jsme také vděční i za ty kteří zde byli před námi a nosili všechnu tíži i milost těchto událostí, a nyní v nebi slaví s námi eucharistii. Právě  eucharistie nás spojuje. Jsme vděční za každého poutníka, za každé svědectví víry, naděje a lásky. A na konec, jsme vděční, že nám Bůh stále, ale opravdu stále prokazuje svoje milosrdenství'', prohlásil fra Zvonimir a ve svém kázání se zaměřil na evangelijní citát tohoto večera, který nám předkládá hříšnici, které Ježíš odpouští. Řekl, že Ježíš nás učí, že ten kterému je mnoho odpuštěno, mnoho miluje.

''Řekli jsme, že tato žena byla v městě veřejná hříšnice. Všichni věděli o jejích hříších. Každý jí mohl vyčítat, zahanbit ji, plácnout ji, plivnout si na ni, odehnat ji… Ale ježíš to nedělal. On neodhání. On miluje. On odpouští. On volá k životu. On nechce smrt hříšníka, ale aby se obrátil a spasil. A mezi rukama, které jí fackovaly ona najednou pocítila ruku, která ji pozvedla, která jí pomohla, aby povstala z bláta hříchu. Pocítila srdce, které ji miluje a odpouští jí hříchy a daruje život. Ona tehdy nevidí Ježíše, ale Snoubence. Vidí toho, kterého miluje její duše, protože jí vysvobodil ze smrti a daroval jí smysl a život. Pro ní už neexistuje nikdo jiný. Ona vidí jenom Ježíše, svého Spasitele a chce využít každý okamžik a všechno co má, aby mu projevila vděčnost, aby mu odplatila lásku. Ona nemá mnoho, ale má to, co On jí dal. Má slzy, kterými umývá jeho nohy. Slzy, které tolikrát tekly z bolesti duše a zoufalství. Má vlasy, kterými otírá jeho nohy. Vlasy, které sváděly druhé a byly její okrasou, a nyní objevuje, že pravá krása je ve službě Ježíšovi. Má trochu vzácně vonící masti, která už neslouží k tomu, aby upoutávala pozornost na ní, ale na Toho pro kterého všechno žije. Všechno co má, daruje Ježíšovi, protože si je vědoma, že Ježíš daroval všechno jí'', řekl fra Zvonimir a pak obrátil pozornost i k těm, kteří svoje hříchy odložili v Medžugorji.

''O Jak mnozí se zde cítili právě jako tato žena! Kolik lidí během těch roků sem do Medžugorje přišlo s tíhou hříchu. A kolik jich se slzami padlo před Pána ve svátosti zpovědi, při eucharistii, při klanění, při modlitbě růžence, při půstu! Kolik jich se zde naučilo milovat! Ne proklínat, ne ničit, ne nenávidět, ale milovat a odpouštět. Protože kdo mnoho miluje, mnoho i odpouští. Tolik krásných životních příběhů na tomto malém místě, Mariánském místě. A právě nás Panna Maria po celé ty roky učí milovat a následovat jejího Syna. Být těmi, kteří ponesou radostnou zvěst tímto světem. Ona, které nebylo potřeba nic odpustit, protože byla milostiplná a láskyplná, ví že jedině s Bohem má její život smysl. A proto se snaží nás všechny přivést blíž k Bohu. Vybízí k modlitbě, půstu, četbě Písma Svatého, eucharistii, zpovědi. Všechno to nás přivádí do Ježíšovi blízkosti a dává nám pocítit blaženost jeho přítomnosti. Jak to pocítila ona žena z evangelia. I když všichni kolem ní byli negativně naladěni ve vztahu k ní, ona je v klidu, protože od Pána přichází její mír. Tak i každý, který přijde na toto svaté místo nachází mír, jestliže najde Pána v modlitbě a svátostech'', řekl fra Zvonimir a dále se zaměřil na to čemu nás Panna Maria v Medžugorji učí a povzbuzuje: „Modlete se, modlete se, modlete se…“

''Dnes, když jsou naše srdce zvláště radostná kvůli pozitivním zprávám ze srdce Církve, chceme ještě silněji odpovědět na Majčino pozvání a pokračovat: modlit se, modlit se a modlit se. Uvědomovat si, že v tom se skrývá moudrost života. Protože v modlitbě se skrývá setkání s Ježíšem a v Ježíšovi každá milost a každé dobro, které potřebujeme.

Proto bratři a sestry, odpovězme na pozvání Panny Marie. Obnovme svoje srdce. Obnovme modlitbu ve svých rodinách. Modleme se růženec společně a odhalme lahodnost Boží blízkosti. Odpouštějme jedni druhým a hledejme odpuštění Pána. Tak budeme stále na cestě lásky. A cesta lásky vede k tomu, který je Láska sama, k Bohu'', řekl fra Zvonimir a odvolával se i na slova sv. Pavla Korintským ve kterých říká: „Připomínám vám evangelium, které jsem hlásal…“

''A to evangelium je Kristus. Pavel připomíná. Kdoví po kolikáté opakuje totéž. Tak i my zde posloucháme podněty Panny Marie už tolik roků, připomíná nám evangelium – Krista. Buďme těmi, kteří otevřeným srdcem přijmou tu radostnou zvěst a kteří budou s Kristem rozvíjet svůj život a tak přinášet mír do tohoto světa, který ho tolik potřebuje'', prohlásil fra Zvonimir Pavičić a zdůraznil ''kolik lidí právě zde po zpovědi slyšelo tato slova z evangelia: 'Pán ti odpustil hříchy, jdi v pokoji!'' A na závěr svého kázání opakoval slova žalmu:

Děkujte Hospodinu, neboť je dobrý…

(přeloženo z Medjugorje.hr)