Jedno z mnoha svědectví na Mladifestu

SVĚDECTVÍ 3

Jmenuji se Daniele Maria Rinaldi a pocházím ze Sicílie. Chci vám vyprávět svoje svědectví víry o tom jak Bůh proměnil můj život. Začnu od doby, kdy jsem byl ještě v lůně své matky. Lékaři říkali, že je možné, že se narodím nemocný, protože má matka v té době brala silná  antibiotika. Matka se rozhodla, že mě zasvětí Panně Marii a když si dala udělat nálezy ukázaly, že jsem zcela zdráv. Na poděkování mi přidala jméno Maria. Moje dětství bylo normální jako u každého jiného dítěte. Chodil jsem na náboženství, žil jsem s rodinou, ale většinu času jsem byl sám a to se později podepsalo na mém životě a mém charakteru. Jako  dospívající, po biřmování, jsem přestal chodit na mši. Nechodil jsem ani na svátky jako Vzkříšení a Vánoce. Nebyl jsem obklopen zrovna dobrou společností a tak jsem začal i nadávat a v legraci se dokonce i klanět satanovi.

V roce 2006 kolegyně mojí matce vyprávěla o Medžugorji a matka se rozhodla, že i ona sem  pojede na pouť a přemlouvala mne, abych jel s ní. Nechtěl jsem, protože mne záležitosti související s kostelem nezajímaly. Moje matka na tom trvala až jsem nakonec souhlasil. Říkal jsem si: dobře, tak pojedu do Chorvatska na dovolenou. Nebyla to žádná dovolená. Jenom jsme se modlili a já se nudil, takže jak jsme dojeli do Medžugorje jsem si zapnul fotbalové utkání. Když jsme se vrátili, moje matka se zapojila do modlitební skupiny, vodila mne s sebou, ale dokud se oni modlili, já jsem byl venku a jenom jsem čekal až oni skončí s modlitbou. Od toho roku jsem ale jezdil do Medžugorje pravidelně, dokonce několikrát za rok. Ale můj život se nijak neměnil. Např. jsem se na Mladifestu vyzpovídal, vrátil jsem se domů a pokračoval jsem ve starém způsobu života a za rok jsem se při Mladifestu zase znovu vyzpovídal. Následující rok jsem se i já zapojil do modlitební skupiny, hlavně kvůli společnosti, ale s tím společenstvím jsem se naučil modlit a pomalu se moje srdce začalo měnit.

V tom období jsem začal poznávat různé dívky, ale většinu z nich zajímalo jenom to fyzické ne to co jsem opravdu já. Měl jsem velkou touhu žít čistotu, ale ani jedna dívka nechtěla žít čistu a tak ode mne buď odešly nebo mne podvedly. Po dlouhém hledání jsem i já od té touhy ustoupil a poddal jsem se světu. Ten hřích ve mně vyvolával smutek a moje srdce bylo čím dál smutnější. Jeden rok jsme s mojí tehdejší dívkou šli do Assisi, odešli jsme do Porcijunkule, abychom se vyzpovídali. Měl jsem velkou touhu se vyzpovídat, právě kvůli tomu hříchu smilstva, který byl mojí slabou stránkou. Když jsem vyznal ten hřích, kněz mi nechtěl dát rozhřešení, protože podle něj jsem toho upřímně nelitoval. To se mne silně dotklo. Brzy potom jsme se s tou dívkou rozešli a já jsem začal být poněkud depresivní, protože se mě nepodařilo najít pravou lásku.

V roce 2017 jsem se konečně po mnoha pokusech zapojil do mezinárodního sboru Mladifestu. A od toho roku se můj život začal pomalu měnit. Na tom Mladifestu za mnou přišla jedna starší neznámá paní a trvala na tom, že musím přijet na Nový rok do Medžugorje. Říkala mi, že je to pro mne velmi podstatné. Toho roku jsem na Silvestra do Medžugorje tedy přijet nemohl kvůli zaměstnání, ale rozhodl jsem se, že pojedu na Nový rok  2018. Přijel jsem a v Medžugorji jsem se setkal s jednou dívkou, která byla poprvé ve sboru. Velmi se mi líbila a chtěl jsem ji za každou cenu poznat, ale ona nechtěla. Po mnoha měsících mé vytrvalosti a mnoha vzkazech změnila názor a začali jsme spolu chodit - na Križevaci. Ona chtěla žít úplnou čistotu, a s Boží pomocí úplně změnila můj život. Od té doby neuplynul ani jeden den bez modlitby a žijeme už dva roky v manželství. Brali jsme se tady v Medžugorji a prvně jsme se políbili až před oltářem. Dostali jsme i překrásného syna Emanuela. Potom co mi  Bůh dal to nejdůležitější, hledal jsem ještě svoji misi a práci, kterou bych mohl zdvojnásobit  svoje hřivny. Tento rok jsem se rozhodl věnovat celý svatému Josefovi za práci. Netrvalo to dlouho a už mi poslal práci snů: být průvodce a přivádět Panně Marii poutníky do Medžugorje. Děkuji Bohu za všechny dary, které mi dal a které mi dá. Boží milosrdenství je veliké.