MARIÁNSKÁ POSELSTVÍ VNIKAJÍ DO PODSTATY  PROBLÉMŮ DNEŠNÍHO ČLOVĚKA A SVĚTA

Napsala medžugorská matka Paula Tomić

Prožíváme rok ve kterém si připomínáme 40. výročí mariánských zjevení v Medžugorji, a skrze všechny jeho dny si zvýšeně připomínáme význam a úlohu, kterou medžugorské poselství přineslo světu. A ta rozhodně není malá ani bezvýznamná. Naopak, vniká do samotného jádra člověka a světa. Protože je prosté a nebojí se jmenovat kořen problému a nabídnout jeho řešení.

Ve svých poselstvích Panna Maria promlouvá aktuálně. To pochopíme, jestli se  podíváme šířeji na obraz ve kterém se dnešní svět a Církev nachází.

Tak se v úterý 25. května 2021 v Tiskové kanceláři Svatého Stolce konala on line tisková konference na které byla představena Akční platforma LAUDATO SI' (LSAP), sedmiletý akční plán podle kterého součásti církve, komunity, podniky, zdravotní střediska a vzdělávací ústavy pokračují konkrétními činnostmi vnášet do života poselství encykliky papeže Františka ,Laudato si' a uskutečňovat ekologickou vizi obsaženou v encyklice. Akční platforma ,LAUDATO SI' je cestou k plné vytrvalosti v duchu ucelené ekologie. Aby se zajistila věrnost ucelené ekologické vize ,Laudato si’, bylo navrženo  sedm cílů z ,Laudato si’, a to jsou: odpověď na volání země, odpověď na volání chudých, ekologická ekonomie, osvojování prostých životních stylů, ekologická výchova, ekologická spiritualita a zapojování společenství a participální působení. (citace)

Přitom se objevuje otázka,  je-li to správná odpověď Církve jestliže chceme „zachránit budoucnost planety“? Panna Maria ve svém poselství to zcela duchovně a jasně říká: „zanechte hřích a zlo, rozhodněte se pro svatost a radost zavládne, a vy budete moje vztažené ruce v tomto ztraceném světě.“ (srov. Poselství z 25. 5. 2021) V jejích slovech nacházíme tak jasně vyjádřené tři pravdy: 1. Kořenem všeho nepořádku je hřích a zlo. 2. Pravá radost je jedině ve svatosti života a 3. Tento svět se ocitá v situaci ztracenosti.

SROVNÁNÍ S JABLKEM
Představte si, že jste jablko. Jednoho dne, na vaši slupku, do jedné maličké prasklinky padne jedna buňka plísně. Protože jste šťavnatí, plíseň se uhnízdí a začne se množit a ničí vás. Vaše zdravé  jablečné buňky začnou být nemocné. Plíseň zvolna začíná měnit vaši strukturu. Zachvacuje vaši tkáň do šířky i hloubky. Přirozeně jí v tom chcete zabránit, i proto si svou slupku pěkně nastříkáte proti plísni a dobře očistíte nádobu ve které se nacházíte. Vaše kůra začne být znovu hladká a krásná, a kolem vás se všechno blyští. Ale podívejme, plíseň ve vás i nadále působí, napadá a mění vaši podstatu, vaši dužinu i vaše semena. Zvenku vypadáte jako zdravé a pěkné jablko, ale uvnitř se vaše tělo pomalu rozpadá. A ten zápach rozkladu přes nakažené výpary i nadále ničí druhá, zdravá jablka.

KOŘENEM ZNEČIŠTĚNÍ JE HŘÍCH
Tímto obrazem jsem vám chtěla přiblížit situaci člověka a hříchu. Hřích je jako plíseň, vstupuje do člověka a pomalu se množí a mění jeho strukturu, jeho sklony, přání, pohledy, snahy, idee, hodnoty… protože hřích tíhne k pohodlí, sobeckosti, egocentrizmu, dominantnosti, nečistotě…

Člověk, který je v hříchu začíná „hnít zevnitř“ a tou hnilobou zachvacuje i druhá „jablka“ tj. lidi kolem sebe. Zato sv. Jan Pavel II. v encyklice ,Solicitudo rei socialis´ (1987) po prvé v jednom sociálním dokumentu jasně promluvil o »strukturách hříchu« a ujasňuje jak máme chápat ten výraz: »Když Církev mluví o hříšných situacích nebo společenském hříchu označuje určité situace nebo určité hromadné chování více či méně rozšířených skupin společnosti, pak obyvatelstvo celých států a bloků, ona zná a prohlašuje, že jsou ty případy společenského hříchu plody, hromadění a souhrn mnoha osobních hříchů. Pravá zodpovědnost je tedy zodpovědnost osob.« (apoštolský list »Reconciliatio et Paenitentia« (2. prosince 1984))

Když člověk na to takto hledí je udivený -  a to říká i papež, Pavel VI. - že Církev nemá připravená žádná řešení, ani politickou moc ani hotová technická řešení v boji proti těm „hříšným strukturám“.

Cožpak nám celé Písmo Svaté neukazuje na kořen problému zla, znečištění a záhuby? Od prvních stránek Bible vidíme, jak veškerý nepořádek přichází prostřednictvím hříchu. V ráji vládl soulad a řád, všechno bylo podle „ekologických předpisů“ – mohli bychom dnes říci. Do chvíle, kdy si člověk začal přát být jako Bůh, plést se do rozlišování toho co je dobré a co zlé. Tehdy poprvé vstoupila nečistota do člověka. Když se říká, že Adam a Eva pochopili, že jsou nazí a museli se zakrýt listem z fíkovníku. To je symbolika pro tu chvíli, kdy člověk začal hledět na druhého člověk se žádostivostí, sobeckostí, tehdy ztratil nevinnost a čistotu. Lidské srdce se pošpinilo a proto již nebylo schopné být ve společenství s Bohem „chodit s Bohem“, a jak se hřích hromadil, tak se člověk stával stále větším lhářem, bratrovrahem, podmanitelem, ničitelem, svůdcem, škůdcem… Proroci proto budou po staletí vyzývat Boží lid: Roztrhněte srdce, a ne jen svůj šat.

I sám Ježíš v Evangeliu říká, že nic zvenku nemůže znečistit člověka, ale že člověka znečišťuje to, co vychází z jeho srdce. V lidském srdci tedy spočívá problém, spočívá ta plíseň hříchu! Svojí vykupitelskou smrtí na kříži, kterou platil cenu za naše hříchy, Ježíš nám dal lék pro lidské nečisté srdce: a to je svátost smíření, svatá zpověď.

Ve svátosti smíření je zakládán nový řád a vztah mezi Bohem a člověkem. A bez toho duchovního řádu, je nemožný jakýkoli pravý řád kolem nás. Protože skutečnosti kolem nás jsou obrazem skutečnosti toho co je v nás. Každý psycholog vám řekne, že člověk kolem sebe vytváří takové ovzduší a takový svět jaký nosí v sobě. V čem tedy spočívá počátek cesty k “úplné odolnosti v duchu ucelené ekologie“ kterou hledá  církevní „Dikasterium pro šíření komplexního lidského rozvoje“, které papež František ustanovil 31. srpna 2016 a které má za cíl péči o nesmírné hodnoty spravedlnosti, míru a péče o vše stvořené? Jistě ne ve všelijakých aplikacích a boji o ekologické přežití planety, tedy vytvoření nového ekologického náboženství zelených!
Církev potřebuje vytrvat v úsilí o duchovní obnovu člověka, o ekologii (očištění) duše. Jako mystické Tělo Kristovo, jako viditelné znamení Božího Království na zemi, Církev má tomuto světu nabízet řešení duchovní povahy, protože když se vyléčí lidský duch, vyléčí se i jeho bytost, a potom i svět, který vytváří.

ZTRÁTA CITU PRO HŘÍCH
Církev by ze svých kazatelen měla ohlašovat, že problém současného světa není znečištění planety, ale znečištění duše. Duše se ztratily v této hře člověka, který chce být Bohem a rozhodovat o tom co je dobro a co zlo, co je normální a co ne. Tak ze dne na den vidíme všechny neuvěřitelné věci, které se bohužel stávají skutečností: jako např. že je moderní a normální být osoba, která mění pohlaví, a že máš svobodu se rozhodnout zabít dítě ve svém lůně, že je normální někomu zkrátit život nebo vstřikovat experimentální vakcíny milionům lidí.

Dnešní problém je ten, že jsme ztratili pojem o hříchu, cit pro hřích a vědomí hříchu. A často tu chybí i to vědomé a pevné rozhodnutí prvních křesťanů, že nechceme více hřešit!

Satanovi je právě nejmilejší ta hra s naším svědomím – že je nechá ztvrdnout, pokřiví je a relativizuje – takže to vypadá, že už nic není hřích! Přitom je hřích rozhodně závažná záležitost  –  je to skutečná  nemoc duše! KKC říká, že je hřích především urážkou Boha, přerušení vztahu s Ním, a potom i přerušení společenství s Církví. Svátost smíření (zpověď) je právě proto důležitá, protože nás očišťuje a znovu usmiřuje s Bohem a bratry v Kristu. Při zpovědi se kajícníci setkávají s milosrdným Kristem, který je léčí, posiluje, osvěžuje a sjednocuje s Otcem.

ŠPINAVÉ ŠATY PANNY MARIE
Od počátku zjevení Panna Maria zdůrazňuje jak je pro ní důležitá zpověď. Jedna událost zvláště barvitě ujasňuje jak vypadá skutečnost hříchu a proč se Medžugorje stalo „zpovědnicí světa“: „V den 2. srpna 1981 (významné datum, protože ten den, ve svátek Panny Marie Andělské je možné získat i úplné odpustky ve františkánských kostelích) se Panna Maria zjevila vizionářce Mariji Pavlovićové u ní doma a řekla, aby řekla všem ve svém sousedství, ať přijdou na humna, místo, které je asi 200 m od starého Vicčina domu. Sešlo se tam asi 40 lidí. Když se začali společně modlit, přišla Panna Maria a skrze Mariji vyzvala všechny přátele, aby se jí dotkli. Po mnoha dotycích rukou zůstaly špinavé otisky rukou na šatech Panny Marie. Když se tak pošpiněná Panna Maria od nich vzdalovala, Marija vizionářka se hořce rozplakala. Se slzami lidem vyprávěla co se stalo a jak svými doteky „pošpinili“ Pannu Marii. Jeden z přítomných, Marinko Ivanković, zvolal: „Lidi, bratři! Zítra ráno všichni ke zpovědi!“ „V době zítřejšího zjevení se Marija ptala Panny Marie co znamenaly ty fleky a proč odešla, a Panna Maria jí odpověděla:'Drahé děti, ty černé fleky jsou nevyznané hříchy!' Tak jsme pochopili, že Panna Maria žádala, abychom se začali zpovídat.“ (srov. D. Vidović: Spasenje čovječanstva str.90)

PANNA MARIA NÁS VYZÝVÁ K NÁVRATU KE SVÁTOSTEM
Naše hříchy tedy nejsou ničím neviditelným, vlastně tedy jsou neviditelné našim tělesným očím, ale duchovním jsou. Tedy pošpiňují a narušují naše „duchovní těla“. A Panna Maria, jak jsme viděli, že všechno vychází z ducha a z duše, a že jejich zdraví je nejdůležitější  pro spásu člověka. Proto Panna Maria výslovně říká v poselství  z 6. srpna 1982: „Je zapotřebí vyzývat lidi, aby se zpovídali jednou měsíčně, a zvláště o prvních sobotách v měsíci. (...) Měsíční svatá zpověď bude lékem pro Západní Církev. Toto poselství je potřeba předat Západu.“ (R. Laurentin str. 170)

Tedy, moji drazí čtenáři, ze všeho toho, co jste slyšeli, si snadno uděláte závěr, kde se momentálně nacházíme a kterou cestu máme následovat.

Mohli jste vidět proč Medžugorje tolik vadí dnešnímu duchu světa, zvláště proto, že svým voláním ke zpovědi ukazuje nakolik jsou pro náš život důležité svátosti a nakolik slouží vnitřnímu uzdravení celé naší bytosti a nakolik se právě svátostmi sjednocujeme s Kristem. A kdoví jaké v budoucnosti ještě vychytralejší zápletky satan vymyslí na to, aby nás vzdálil od svátostného zdroje spásy a vtáhl do nějakého nového antikristologického ekologického náboženství, které nemá za cíl spásu člověka, ale jeho zkázu za obohacení několika málo elitně vyvolených.

Proto, drazí čtenáři, když slavíme 40. výročí zjevení Panny Marie, vraťte se k modlitbě a vraťte se k prvotní lásce – živému vztahu s Ježíšem Kristem, jak nás Panna Maria vyzývá: „Vraťte se k Bohu, protože On je láska a mne z lásky poslal k vám, abych vás vedla na cestě obrácení!“ a přeji si, abyste byli  modlitbou za ty, kteří nepoznali Boha lásky.“ (25.5. 2001.)