Kázání, Apoštolského vizitátora pro Medžugorje, mons. Henryka Hosera v Medžugorje na Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

Ekselence z Gabona v Africe,

Ekselence z Itálie,

Drazí bratři kněží, osoby zasvěceného života,

Drazí poutníci z této země i ze zahraničí, farníci farnosti Medžugorje,

Drazí bratři a sestry,

Dnešní slavnost Nanebevzetí Panny Marie, uzavírá  eschatologický cyklus, nebo spíše náš pohled k cíli lidského života.

Po Ježíšově Vzkříšení a Nanebevstoupení, se uskutečňuje dílo spásy a spolupráce s Matkou Boží. Ona se stala neoddělitelnou od svého Syna, obraz Boha Milosrdného. Maria sama o sobě říká:

"Od tohoto času mne budou blahoslavit všechna pokolení, neboť veliké věci mi učinil Ten, jenž jest mocný, Jeho  jméno je svaté; od pokolení k pokolení dobrota je Jeho".

Opravdu, Mariino Nanebevzetí je výlev Milosrdenství, které působí i skrze Milosrdnou Matku, Útočiště hříšníků, naši přímluvkyni.

 Na obzoru našeho pozemského života a na prahu věčnosti, na Nebi se zjevuje veliké znamení Ženy. Jak se představuje? Co říká její zjevení?

 "Žena oděná  sluncem".

 Světlo přichází ze slunce. Kdo je, tedy to slunce? Slunce je Její Syn: navštíví nás Mladé Slunce z výsosti - říká Zachariášův chvalozpěv, který se Církev modlí každé ráno. Maria  oděla Božího Syna do lidské přirozenosti a do lidského těla. Kristus, pak, oděl svojí Matku do slunce. Maria září Kristovým světlem. V soukromých zjeveních, se Panna Maria představuje ve světle, překrásná, na cestě světla. Ve Fatimě přicházela stále z východu a odcházela k východu: ve směru vycházejícího slunce.

 Vidíme ji s "měsícem pod nohama".

 Měsíc není zdroj světla. Měsíc odráží světlo, které přijal od slunce.

Přitom měsíc září v temnotách a ukazuje směr poutníkům. Být měsíc, být odlesk slunce, je poslání nás věřících, stále osvěcovaných sluncem, které se rodí.

 "Na hlavě má korunu z dvanácti hvězd".

 To je znamení, jak kosmické, tak i biblické. Maria, Královna Nebe i Země je ozdobena korunou, která má dvojí význam.

Je stvořena jako nejdokonalejší dílo, které vyšlo z rukou Stvořitele, jako přejasná hvězda.

 Z druhé strany, ona se vpisuje do lidských dějin, do dějin spásy. Patří k dvanácti plemenům vyvoleného národa Starého zákona jako Královna Patriarchů a Proroků, potom se stává Královnou Apoštolů, těch, kteří jsou základ Církve.

 "Těhotná křičí v porodních bolestech a  mukách rození."

 Z výšiny kříže, Ježíš ustanovil Marii, svoji Matku, za univerzální Matku všech lidí; všech těch, kteří se mají zrodit zhůry, z vody a z Ducha. Jako Spasitel dvakrát odpověděl Nikodémovi:

 Odpověděl mu Ježíš: " „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží!" (J 3,3) 

Ještě jednou Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. " (J 3,5)

Nejdokonalejším způsobem svého mateřství, nás Maria rodí pro Království Boží.

 Před tím než dosáhla slávy Nanebevzetí, byla Maria zapojena do pozemského života, jako i všichni smrtelníci; narodila se svým rodičům, které tradice nazývá Jáchym a Anna. Narodila se v prosté a skromné rodině: ne v královském paláci!

 Dívka z Nazareta, pomalu postupně odhalovala svoji bytost, nesrovnatelnou s druhými,  především neměla zkušenost s osobním hříchem. Po Zvěstování, anděl Páně přináší Marii novinu, říká: "Raduj se, milosti plná, Pán s tebou".

 Plná milosti, Maria je osvobozená, jak od prvotního tak i osobního hříchu. V Lurdech, Maria tuto pravdu uzavírá slovy: "Já jsem Neposkvrněné Početí".

 Při Zvěstování, po Mariiných slovech, když říká: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova“ (Lk 1, 37), začíná její "putování ve víře" ve kterém "Blahoslavená Panna  postupovala", věrně zachovávajíc svojí jednotu s Kristem". (R. Mater 5) Pouť je spojení, které sjednocuje Matku Boží s Kristem a s Církví.

 Nám se Maria zjevuje jako Stella Maris - Hvězda Mořská pro všechny ty, kteří stále ještě chodí po cestách víry. Skutečně je Mariina víra heroická. Nejdříve prochází všechna tajemství Růžence: ano, ta radostná, tajemství světla a slavná, ale také i ta bolestná. Všichni známe sedm Mariiných bolestí i Simeonovo proroctví:

 „Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“ (Lk 2, 34-35)

Svatý Jan Pavel řekl: "Blahoslavená Panna Maria neustále "jde včele" lidu Božího. Její  mimořádná cesta víry představuje stálý vzor pro Církev, pro jednotlivce i pro společenství, pro lid i pro národy i, v určitém smyslu, pro celé lidstvo". (Redemptoris Mater 6)

 Kromě toho svatý Jan Pavel II. říkal: "Maria nepřestává být "Hvězda mořká", ona která nám ukazuje cestu, pro všechny ty, kteří ještě kráčejí cestou víry. Oni pozvedají oči k Ní z různých míst svého pozemského života, protože ona "uvedla na světlo Syna, kterému Bůh dal výsady  prvorozence mezi mnohými bratry (Řím 8, 29)",  a protože "spolupracuje Mateřskou láskou",  "na přeporození a formování těch jeho bratří a sester" (LG8).

 Ne jen Hvězda Mořská, ale i Hvězda Jitřní. Co znamená ten druhý název "Hvězda Jitřní"? Opravdu, jak tato hvězda společně se "zorou" předchází východ slunce, tak i Maria od svého Neposkvrněného Početí, předcházela příchod Spasitele, východ "slunce spravedlnosti" v dějinách lidského rodu.

 Tedy, milovaní, buďme pevní a choďme Její cestou víry, která se stane i naší,  nejjistější, nejkratší a nejsvětlejší cestou, abychom došli k Bohu, Trojjedinému a Jednomu, do věčné radosti!

(medjugorje.hr)