Končící rok byl ve znamení 100.výročí fatimských zjevení

Zamyšlení fra Tomislava Pervana

 Uplynulý rok proběhl ve vzpomínkách na sté výročí fatimských zjevení Blahoslavené Panny Marie malým nevzdělaným pasáčkům v portugalské Fatimě. Ti pasáčci, Lucie, František a Hyacinta, uměli jen jediné, modlit se růženec a hlídat stáda. Na nich se projevuje Boží logika, kde Bůh vybírá maličké, nepatrné, bezvýznamné, děti, aby tak zahanbil ty, kteří se něčím pyšní, kteří jsou přitahováni velikostí, která určuje běh dějin. Tento rok, jak jsme v jeho průběhu připomínali, byl i rokem přelomu v dějinách celého světa. Po tomto roce na světové scéně už nic nebylo jako dříve. Všechno se vydalo jiným směrem.

STOLETÍ VÁLEK A SMRTI

První velký světový boj si vyžádal více než 20 milionů obětí, potom první velká světová epidemie, tzv. 'španělská', chřipka, která si vyžádala sedmdesát milionů obětí (pokud nehledíme na mor, který řádil v Evropě ve 14. století, a téměř množství evropského obyvatelstva snížil na polovinu a zhasil životy čtyřiceti procent tehdejších kněží). V tomtéž roce 1917, se připomíná i čtyři sta roků od Lutherova západního rozkolu, ale i dvě stě roků od založení první zednářské lože, jejímž cílem je zničit Boží dílo ve světě - Církev. Jeden vlivný člen Církve v těchto dnech otevřeně prohlásil, že Martin Luther působil proti Duchu Svatému, a je tedy pochybné slavit počátek protestantské reformace. Nedávno jsme si připomínali i krvavý říjen v Rusku, kde došlo přesně před sto roky ke komunistickému převratu. Výročí prošlo v tichosti, nikdo neslavil, protože není co slavit. Svět slaví i francouzskou revoluci 1789, přitom ani tady není co slavit, protože zplodila hořké a jedovaté plody, jak v Evropě tak ve světě. Komunisté se ujali vlády a zahájili svůj krvavý tanec nejdříve v Rusku a potom v celém světě a dodnes podle některých odhadů pobili kolem 130 milionů lidí, tedy čtyřikrát, pětkrát více než nacisté a fašisté. Stoupenci levice o tom hluboce mlčí. Zdá se, že v minulém století se plně realizuje rozhovor, kterému byl svědkem papež Lev XIII., ve kterém Pán Ježíš přenechal století satanovi, aby zkoušel svět a Církev, aby byl Pánem světa a projevil všechnu svoji ničivou, smrtonosnou sílu.

Stojí za to ještě jednou zdůraznit současnost fatimských poselství což prohlašoval i veliký papež Benedikt za své návštěvy Fatimy v roce 2010. Při té příležitosti řekl, že fatimská poselství neztratila nic ze své soudobovosti. I když svatý Jan Pavel II. věřil, že se fatimská tajemství naplnila atentátem, ke kterému došlo přesně v den prvního fatimského zjevení, 13. května 1917. Fatimská mise neskončila, jako nepřestala být aktuální poselství ani z dalších míst, kde se Maria během století zjevovala. V roce velkého výročí právě kardinál Ratzinger na přání sv. Papeže podal teologické vysvětlení fatimských tajemství, obsahu a poselství.

Ano, někdo říká nebo namítá, že jsou Mariina zjevení soukromá, tudíž věřící nezavazují. Nezavazují je, jestliže jsou kritici svatí, obrácení, žijí svatým životem, přenášejí Radostnou zvěst Evangelia do svého života, žijí jak praví apoštol, v Kristu a Kristus v nich. O co se vlastně jedná v soukromých zjeveních? Soukromé mystické zážitky nejsou součástí víry ani zjevení Ježíše Krista. Zjevení je uzavřené, je úplné a dokonalé. Soukromá zjevení nedodávají nic zjevení Ježíše Krista, který je poslední Boží Slovo v dějinách. Soukromá zjevení a Mariina poselství v dějinách mají úkol připomenout pravdy víry, které upadly do zapomnění, aktualizovat zjevení v jednotlivých dobách, když láska zchladne. Je to právě tato doba. Mariina zjevení a soukromá zjevení jsou lék pro padlý svět, nabídky z Boží lékárny pro nemocné lidstvo. Zjevení kladou důraz na to, co během doby upadlo do zapomnění. Úkolem soukromých zjevení je přenést Radostnou Pánovu zvěst do konkrétního života a času. Ony jsou životní pomocí, ukazatelem cesty i cestou k Pánu, který chce, abychom se vrátili na cestu spásy.

Stojí z a to připomenout si fatimská zjevení.

Bylo jich šest. V každém z těch šesti je zdůrazňováno obrácení světa a modlitby růžence. V druhém zjevení měli vizionáři vizi pekla. Maria jim sdělila:"Viděli jste peklo do kterého jdou duše ubohých hříšníků. Aby je spasil, přeje si Bůh, aby se zavedla pobožnost k mému Neposkvrněnému Srdci. Budou-li lidé činit, co vám říkám, mnohé duše se spasí, nastane mír". Tato válka se chýlí ke konci. Jestliže však lidé nepřestanou urážet Boha, vypukne ještě strašnější válka (Druhá světová). Bůh potrestá svět za jeho zločiny válkou, hladem, pronásledováním Církve a Svatého Otce... Aby se tomu zabránilo příjdu a budu žádat zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci, pokání a svaté přijímání o prvních sobotách". Vizionáři neměli pojem co je to "Rusko". Mysleli, že je to nějaké jméno.

PAMÁTKA SRDCE JEŽÍŠOVA A SRDCE MARIINA

Poselství související s prvními sobotami je shodné s pozdějším tzv. Velkým příslibem, které přijala s. Lucie 10.prosince 1925 v Pontevedro ve Španělsku. 16. června 1921 měla vizionářka Lucie sedmé a poslední zjevení na původním místě zjevení v Cova da Iria. Maria vzkázala: "Následuj cestu, kterou tě biskup povede. To je pro tebe Boží vůle". Podle doporučení svého biskupa ona od roku 1921 do roku 1925 pobývala v internátu sester sv. Dorotey v Portu. Tehdy byla její identita skryta před veřejností. Lucie měla velkou touhu stát se karmelitkou. Protože ta touha byla téměř neuskutečnitelná, protože všechny kláštery v její vlasti byly zavřené kvůli proti církevní vládě, přijala radu vstoupit k sestrám sv. Dorotey. Protože proti církevní, zednářské zákony, platily i pro tyto sestry, strávila Lucia dobu své formace v blízkém Španělsku, u Tuyu a Ponteverdi.

Vstoupila do noviciátu v roce 1925, a 10. prosince její celu ozářilo silné světlo. Zjevila se jí Matka Boží s Dítětem Ježíšem. Vidění vylíčila svému biskupovi slovy: "Nejsvětější Panna se mi zjevila v Ponteverdo 10. prosince 1925 na světlém oblaku; po straně stálo Dítě. Nejsvětější Panna položila svoji ruku na moje rameno a ukázala mi srdce s korunou z trní, které držela v druhé ruce. Dítě promluvilo: "Měj smilování se srdcem své Nejsvětější Matky, korunované trním, Srdce, které nevděční lidé trvale probodávají. Nikdo nekoná žádné pokání, neodčiňuje ani neoplakává hříchy, aby je vytrhal z Jejího Srdce. Na to Nejsvětější Panna řekla: "Dcero moje, pohlédni na mé Srdce korunované trním, které nevděční lidé svým rouháním a nevděčností trvale probodávají. Vynasnaž se alespoň ty, abys mne utěšila a vyřiď, že slibuji, že přispěji na pomoc ve chvíli smrti se všemi milostmi pro spásu těch duší, které prvních pět sobot přistoupí ke svátosti smíření, přijmou svaté přijímání, pomodlí se růženec a patnáct minut budou věnovat spolu se mnou meditaci nad patnácti tajemstvími růžence s úmyslem mi poskytnout zadostiučinění."

Památku Srdce Ježíšova a Srdce Mariina máme již od roku 1916 v modlitbě, kterou Anděl Portugalska naučil děti-vizionáře. Anděl podal Hyacintě a Františkovi kalich s Krví Kristovou se slovy: "Přijměte Tělo a pijte Krev Krista, který je tak strašně urážen nevděčnými lidmi. Dejte zadostiučinění za jejich hříchy a těšte svého Boha". Když se i vlastní matka a sestra domnívaly, že Lucie podvádí, Panna Maria jí 13. června 1917 utěšovala slovy: "Dítě, mnoho trpíš? Neztrácej odvahu! Nikdy tě neopustím. Moje Neposkvrněné Srdce bude tvoje útočiště a cesta, která tě povede k Bohu. " Toho dne se Maria zjevila dětem se srdcem v ruce, vycházelo z něj silné světlo. Lucie se poznala v tom světle, které se vylévalo na zemi, zatímco František a Jacinta zmizely ve světle, které stoupalo k nebi. Svému zpovědníkovi Lucia vykládala v roce 1927 to zjevení , kdy Panna Maria slíbila, že brzy vezme k sobě je dva zatímco ona musí zůstat ještě nějako dobu na zemi. A žila do února 2005 kvůli poselstvím, která měla předat světu. Sám Ježíš chce zavést pobožnost k Mariinu Neposkvrněnému Srdci. Kdo bude vykonávat tu pobožnost tomu Maria slibuje spasení.

Luciin dlouhý život se spojuje s úctou k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, s pobožností prvních sobot. Už od počátku středověku se sobota považuje za den Panny Marie. Proto Mariin příslib navazuje na ustálenou praxi zbožné zpovědi, svatého přijímání, modlitby růžence, meditace tajemství růžence po 15 minut. Může se to srovnávat s tím co Pán slíbil sv. Markétě Marii Alacoque v 17. století o úctě k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a pobožnosti devíti prvních pátků.

Přispění k Triumfu Mariina Neposkvrněného Srdce

Nikdo přirozeně není povinen věřit těm příslibům. Ale jsou věrohodná pro svatý život nositelů těchto poselství, které Pán a Jeho Matka předali jednotlivcům. Luciin biskup z Leiri schválil tu pobožnost prvních sobot v roce 1939. Už jsme výše uvedli jaké jsou podmínky pro pobožnost, kterou by se přineslo zadostiučinění za tolik hříchů a urážek. Zejména zpověď o prvních sobotách (a je to možné i o několik dnů dříve), aby se člověk dobře připravil na sv. Přijímání - aby se stal přítelem Božím. A potom sv. Přijímání, které nás spojuje s utrpením a smrtí a vzkříšením Páně, modlitba růžence (pět desátků), uvažování a meditace nad růžencem (může být nad jedním tajemstvím) a všechno má být vloženo do pokání a zadostiučinění za hříchy světa. Všechno má směřovat k Srdci Ježíšovu a Mariinu.

Pátý bod předpokládá zaměřenost na dvě Srdce, Ježíšovo a Mariino. Maria spolupracuje na vykupitelském díle svého Syna. Maria mluví o svém, trním korunovaném Srdci. Vztahuje se to k mateřskému soucitu. Když ve vidění ukazuje svoje korunované Srdce, zaměřuje se na svoje utrpení pod křížem, ale i po celý Ježíšův pozemský život. Říká, radí, jak ji můžeme "těšit". Jak? No, následujíc jí na její životní cestě. Být při ní, odčiňovat a litovat hříchů, které jsme my sami způsobili nebo se jich dopouštějí druzí. Mnozí světci měli po celý život mystické zážitky, zatímco Maria celý život chodila cestou víry. V tom jsme jí podobní, tedy, Ona je Matka naší víry. Vzor věřících. Teprve v nebi měla dokonalou vizi Boha potom co byla duší i tělem vnesena do slávy. Tady na zemi byla Maria ´pomocnice´ svého Syna. Prožívala Jeho radosti, zármutek i utrpení (proto si připomínáme její ´radosti ´i žalosti).

Zpovědník sestry Lucie se jí ptal, proč právě pět sobot? Proč ne devět nebo sedm? Na to neuměla odpovědět, ale sám Pán jí při modlitbě před Nejsvětější svátostí v roce 1930 dal na to odpověď. Počet pět se vztahuje na pět hříchů a rouhání : 1) proti Neposkvrněnému Početí Panny Marie, 2) proti jejímu panenství, 3) proti jejímu Boho- mateřství k čemuž se pojí i odmítání Mariina mateřství jako Matky všech lidí, 4) zadostiučinění za všechny ty, kteří usilují vnášet do dětí nevěru, lhostejnost, přehlížení nebo dokonce nenávist k Neposkvrněné Panně Marii, 5) se vztahuje na všechny ty, kteří přímo urážejí nebo se vysmívají Bohorodičce, přehlížejí její osobu, zostouzejí ji nebo dnes rouhavě s ní zacházejí na veřejnosti, na scéně, ve filmu.

Svatý papež Jan Pavel II. Jehož životním heslem bylo ´Totus tuus´, skonal první sobotu v měsíci dubnu, zatímco se na náměstí sv. Petra lid modlil růženec v duchu fatimských poselství. To vše bylo v předvečer Bílé neděle, tedy neděle Božího milosrdenství, kterou do celé Církve zavedl jmenovaný svatý papež. Všechno je to ohromné poselství pro naši generaci. Dát se od Marie vést za Ježíšem, zříkat se hříchu, přistupovat ke svátosti smíření, spojovat se pevně s Pánem v Eucharistii. To jsou předpoklady pro silný duchovní život, prosazování Božího díla ve světě, šíření království Božího. Všechno to napomáhá ke konečnému triumfu Mariina Neposkvrněného Srdce. To Panna Maria prohlašovala vizionářům. Dala jim slib, že nakonec bude její Srdce triumfovat.

Čemu slouží Medžugorje již více než 36 roků jestli ne tomu Mariinu plánu?! Je na čase začlenit se aktivně do Mariina díla, které začalo ve Fatimě a pokračuje skrze Medžugorje a v Medžugorji.

(Glasnik Mira č. 11/ 2017)