Medžugorje je synonymum pro obrácení

Před vánočními svátky byla natočena poslední scéna hraného filmu "Euphoria", čímž bylo dokončeno i filmování tohoto hraného filmu režisérky a scénáristky Valérie Golino.

I když je v Itálii známá jako herečka, pověst světově známé filmové herečky získala, když hrála v hollywoodských komediích "Rain men", Bog Top Pee-wee", "Leaving Las Vegas", "Hot Shots"... Její dojmy z Medžugorje, úloha Medžugorje ve filmu stejně jako ostatní detaily jsme se snažili poznat v tomto rozhovoru.

Paní Golindo, vítejte v Medžugorji a děkuji vám za vaší ochotu k rozhovoru.

Já děkuji za uvítání a za pozvání.

I když jste široké veřejnosti známá spíše jako dramatická umělkyně, tady jste v úloze ředitelky. Tak to je, publikum mne více zná jako herečku, a to je moje hlavní povolání. Ve světě herectví jsem od svých šestnácti let a herectví je moje veliká vášeň. Miluji svoji práci a dobře jí znám. To je prostě můj život. Ale před šesti roky jsem se pokusila uplatnit i jako režisérka, a mohu říci, že jsem se, a to je i ohodnocení odborníků, i s tímto dobře vyrovnala. Toto bude druhý film, který jsem režírovala a cítím to jako privilegium, že se mohu s tímto zabývat.

Kdy jste začala natáčet film?

Film jsme začali natáčet před dvěma měsíci v Itálii a skončili jsme tady v Medžugorji.

Jak jste přišla na ideu natáčet tento film?

Myšlenka na tento film přišla nějak zcela spontánně a inspiraci pro film jsem našla v jednom skutečném životním příběhu, lépe řečeno, životním dramatu.

O co se tu konkrétně jedná?

Jedná se o bolestnou zkušenost jednoho mého velmi dobrého přítele. On je opravdu velmi dobrý člověk a velmi dobrá osoba, která vede velmi aktivní společenský život. Ale v tom bohatství a pestrosti života je trochu ztracený a bývá nešťastný. Kromě toho přišla neočekávaně i nemoc jeho mladšího bratra, což na něj mimořádně doléhá. A tehdy v jeho životě nastala veliká proměna. Utrpení jemu blízké osoby začíná měnit jeho životní priority a pohled na život.

Jaké je vlastně hlavní poselství tohoto filmu?

Jak jsem už zmínila film je inspirován skutečným příběhem dvou bratří. Potom co se starší bratr dozvěděl o nemoci mladšího bratra, úplně se proměnil jeho svět a životní priority. Mladší bratr prožívá, řekla bych, i určitý druh vykoupení, nebo spíše hlubšího chápání života. Poznává bolest a je postaven tváří v tvář skutečnosti vlastní smrtelnosti. Starší bratr se začíná starat o mladšího a bez ohledu na jejich zcela rozdílné světonázory se mezi nimi rodí nový vztah. V jednom okamžiku se rozhodují společně odjet do Medžugorje a tehdy příběh získává hlubší smysl. Skrze tuto těžkou životní situaci jejich ztracený vztah z dětství znovu ožívá a v této tragédii znovu nalézají jeden druhého, ale i sami sebe. Společenství je ve skutečnosti i hlavní poselství filmu.

Proč právě Medžugorje?

Už jsem dříve přijížděla i sama do Medžugorje a mám z tohoto místa i vlastní hluboké zážitky. Medžugorje je synonymum obrácení, usmíření a nového počátku, a jako takové se skvěle hodilo do rámce filmu. Idea byla, proč by tito dva bratří nepřijeli společně na toto svaté a skutečně mimořádné místo. Ale oni sem nepřijíždějí, aby se stali svatými. Oni do Medžugorje přijíždějí, aby poznali sami sebe. Přijíždějí, protože chtějí lépe poznat život a najít jeho smysl. Zvláštní dojem v nich zanechává výstup na kopec Križevac a příchod na účast na noční adoraci. Po silných zážitcích se vracejí do Itálie, ale ne stejní jako byli dříve.

Uvidíme vás v tomto filmu také v nějaké roli?

Ne, mne neuvidíte v tomto filmu. Nato tu jsou známí italští herci, Riccardo Scamarcio i Valerio Mastandrea, kteří jsou představitelé hlavních rolí.

Jaké jsou vaše zážitky z Medžugorje?

Často jsem se ptala co je to na Medžugorji tak přitažlivého. Proč lidé jezdí do Medžugorje? Sebe jsem přesvědčovala, že je to hlavně ze zvědavosti, která je nám vrozená. A to bylo až dokud jsem sama do Medžugorje nepřijela. Tehdy jsem pochopila, že se tady dějí věci, které přesahují naše omezené chápání a které jsou pro nás nepochopitelné, dokud se na ně díváme jen povrchně. Pochopila jsem, že Medžugorje není jen jednorázový zážitek a proto se lidé do něj stále znovu vracejí. Poprvé jsem do Medžugorje přišla před pěti roky a tentokrát jsem tady už potřetí. Již poprvé na mne Medžugorje velmi zapůsobilo. Tady jsem pocítila něco silného, co jsem nikde jinde nepocítila. Medžugorje je místo, kam lidé přicházejí najít sebe a svůj mír a proto se stále vracejí. Tady se lidé mění od kořenů. Proto jsem se i já rozhodla sem přijet. Potřebuji svoji víru čas od času osvěžit, a Medžugorje je proto to pravé místo.

Jaká jsou to podle vás ta zvláštní místa zde v Medžugorji?

Pro mne je Križevac zvláště mimořádné místo. Tam jsem opravdu pocítila přítomnost něčeho co je větší než všechno stvořené. Těžko to popsat. Také jsem byla velmi pohnutá, když jsem byla na večerní adoraci před Nejsvětější svátostí oltářní v Medžugorji. V těch chvílích ve společenství s poutníky z celého světa, jsem pocítila něco tak silného a zejména na osobní rovině, nemohu to slovy vyjádřit. To člověk prostě potřebuje pocítit. Ty zážitky mne tak dojaly a uchvátily, že jsem je, i když ve scénáři nebyly, vnesla do filmu. A já budu přešťastná, když diváci při sledování tohoto filmu, pocítí, alespoň trošičku té ojedinělé a neopakovatelné duchovní atmosféry.

Doporučila byste své rodině, přátelům a publiku, aby jeli do Medžugorje?

Rozhodně! Věřím, že tento film má toto poslání. Podle mne je Medžugorje místo, které je potřeba vidět. A co je ještě důležitější, pocítit, protože ho slovy téměř není možné vylíčit. Nechci nikomu nic vnucovat, ale myslím, že tady je opravdu možné najít ten pravý mír. Přirozeně, záleží i na člověku, nakolik upřímně hledá, kolik je otevřený a připravený ho přijmout.

Kdy můžeme film v kinech očekávat ?

Doufám, že koncem jara. Až se vrátíme do Itálie bude následovat teprve ta pravá práce. Přesto, že je všechno natočené. Následuje třídění, skládání nafilmovaného materiálu a výběr scén pro montáž. Ve skutečnosti film vytvářejí všichni zúčastnění a málokdy je podle předem určené šabloně. Vždycky někdo dodá něco svého, ať herci nebo někdo z produkce, takže do samotného konce a konečné verze stále nevíte na čem jste. Ale to má i svoji určitou hodnotu, protože ve většině případů výsledný produkt bývá lepší než se očekávalo. Ale rozhodně, vzhledem k tomu, že s fimem "Euphoria" plánujeme vystoupit i na Filmovém festivalu v Caness, doufáme, že se objeví na veřejnosti do května.

Paní Golino, děkuji vám za rozhovor. S přáním, abychom se znovu setkali v Medžugorji vám přejeme i mnoho úspěchů s filmem.

Děkuji vám.

(Glasnik Mira č.1, 2018)