Medžugorje nás naplňuje mírem, Bohem...

Rodina Thelerových, Ezekiel, Rebecca a jejich matka Barbara, pochází ze Švýcarska. Do Medžugorje přijíždějí již několik roků, ale tentokrát je pravý důvod jejich příjezdu nahrávání jejich prvního alba duchovní hudby na Radiostanici „Mir“ Medžugorje“.

V Medžugorji, místu modlitby a míru, zažili duchovní i tělesné uzdravení, o čemž svědčili v prosinci minulého roku při příležitosti uvedení knihy „Živo kamenje“ (Živé kamení)pana Huberta Thelera. Tehdy Rebecca a Ezekiel hovořili o tom, jak Boha oslavují svými talenty a hudbou, o důležitosti důvěry v Boha, o svém svědectví o víře mezi jejich přáteli protestanty, a o tom co pro ně ve skutečnosti znamená Medžugorje. Jejich matka říká, že jsou pro ní její děti velikým darem za který neustále děkuje a od neustále se od nich učí. 

Ezekiel prohlašuje: „Takový mír není možné pocítit  nikde jinde jenom v Medžugorji. Když jsem se opravdu stal křesťanem a přál jsem si prohloubit svoji víru, začal jsem zkoumat a číst a pochopil jsem jak nedostatečné jsou moje znalosti. Měl jsem dost přátel protestantů a tak jsme se pouštěli do diskusí. Já jsem podával svědectví o Panně Marii a o mši svaté. To byly  pravé diskuse. Oni mi kladli otázky a já odpovídal. V podstatě se všechno zužovalo na to, že jsem jim říkalo věcech, které jsem svým způsobem musel zakoušet - jaká je úloha Panny Marie, proč je potřebná mše svatá, proč je to všechno tady kvůli nám... V tom období než jsem poznal živého Boha, jsem se ptal, proč nejsem šťastný. Tehdy jsem pochopil, že důvod je v tom, že jsem do centra stavěl lidi a důvěřoval jsem jim, a ne Bohu. Žil jsem v zahraničí, oddělen od rodiny. Neměl jsem skoro nikoho. Začal jsem se ptát v koho to vlastně mám důvěřovat a co to mám vlastně dělat. Tehdy jsem pochopil, že taková důvěra v lidi byla neopodstatněná a od té chvíle jsem začal ží svoji víru jiným způsobem. Přál jsem si poznávat Boha z knih, hudby, rozhovoru s druhými lidmi. Prostě tím způsobem jsem chtěl co nejvíce prohloubit svoje znalosti o Bohu a víře.“

Rebecca vypráví o důvodech jejich příchodů do Medžugorje: „Přijíždíme do Medžugorje, abychom opravdově žili svůj život, abychom byli dobří lidé, mohli svědčit o lásce a být naplnění láskou. To tady nacházíme. Medžugorje nás naplňuje Bohem, mírem a láskou. Ten zážitek prohlubování víry přicházel ve chvílích kdy jsem se musela vyrovnávat s potížemi a problémy. Zajímavé je, že jsem nešla za jinými lidmi, abych s nimi o tom hovořila, ale k Bohu a ve svém stále hlubším vztahu s ním jsem získávala mír, důvěru a jistotu. Pochopila jsem, jak potřebuji ten vztah a jak mne Bůh miluje, ale i jak já ho mám ráda.“

Paní Barbara zdůrazňuje, že je pro ní pobyt v Medžugorji veliký dar: „Děti jsou Boží dar. Dar je i přivést je sem. Možná je důležité zdůraznit, že manžel a já jsme nemohli mít děti. Děti přišly jako plod modlitby. Když jsme je dostaly, modlila jsem se, abych byla hodna je vychovávat ve víře a Božím duchu a dělala jsem to ze všech svých sil, s tím co jsem mohla jako matka. Ale teď jsou to oni, kdo mne učí a poučují hudbou, ale i svým vztahem ke mně a svému otci. Jsem Bohu vděčná za svoje mateřské poslání. Když jsem tady, učím se od Panny Marie a děkuji za dar mateřství, za skutečnost, že jsem vůbec mohla mít děti a vychovávat je ve víře.“

(www.medjugorje.hr)