Modlitební společenství SRDCE JEŽÍŠOVO v Medžugorji

Modlitební společenství Srdce Ježíšovo jede na pouť do Medžugorje?

Myslím, že tentokrát s námi pojede na pouť dvěstě poutníků, to jsou čtyři autobusy. Minule s námi jelo dokonce devět autobusů, ale to bylo jaro a uspořádali jsme v Medžugorji veliký koncert a proto byl zájem ještě větší.

Tedy není to poprvé?

Ne, my organizujeme poutě a přijíždíme pravidelně už čtyři roky a to dvakrát do roka. Od počátku do dnes zájem o naše poutě stále více roste. Mladí lidé jsou velmi spokojení s naším pojetím programu ve kterém je mnoho přátelení, písní, zábavy, ale i pravého vnikání do modlitby a duchovního obsahu.

Vy jste letos už vystupovali v Medžugorji?

Měli jsme v Medžugorji velký koncert při příležitosti oslavy 50. výročí charizmatické obnovy. Bylo to překrásné, mnoho lidí, a byli jsme v přímém přenosu na programu Radiostanice Mír Medžugorje. Měli jsme příležitost koncert uspořádat na vnějším oltáři kostela sv. Jakova. Je to nezapomenutelný zážitek zpívat na takovém modlitebním a posvěceném prostoru. To byla více modlitba a slavení než koncert. Musím říci, že jsem řadu roků snil o koncertu v Medžugorji, ale moje představa zdaleka nebyla tak krásná a mocná jako skutečnost, kterou jsem zažil.

Co vy osobně nacházíte v Medžugorji?

První co bych chtěl zdůraznit je, že mi Panna Maria do srdce vložila velikou lásku k Hercegovině. Bez ohledu na to, že můj rod nemá žádné kořeny v Hercevině, mám velikou lásku k tomuto kraji. Pokaždé, když jedu do Hercegoviny cítím pohnutí jako bych jel domů. V Medžugorji nacházím svůj mír, radost a obnovu sil pro poslání, které mám (evangelizaci). Tam mne čeká Matka s otevřenou náručí a znovu mne volá k úplnému odevzdání se Kristu. Tady cítím teplo, potřebu modlitby, vidím krásu Církve a těším se z přátelství s krásnými lidmi (místními obyvateli). Medžugorje je zdroj mnohých Božích milostí pro všechny ty lidi, kteří přišli s otvřeným srdcem. Neříká se bez důvodně, že je Medžugorje zpovědnice světa!

Co mladí z vašeho společenství nacházejí v Medžugorji? O čem podávají svědectví po pouti?

My, jako společenství jsme zažili mnohá obrácení v Medžugorji. Mnoho našich párů se v Medžugorji zasnoubilo, a pokaždé se lidé vracejí s naplněným srdcem. Pro mnohé je to první schůdek k významnějšímu růstu ve víře. Protože jsme přátelstvím silně vázáni s komunitou Cenacolo, vždycky se snažíme organizovat nedělní program s nimi a ta naše společná kombinace svědectví a slavení přitahuje mnoho mladých lidí. Všichni se ani nemůžeme dočkat toho nedělního rána, kdy se jde do Cenacola.

Zájem mladých o víru v posledních letech velmi vzrůstá. Co myslíte, proč to tak je?

Myslím, že se ocitáme v určitém milostiplném období, kdy Pán uchvacuje stále více lidí a zejména mladých, jako by se každý den pozvedali nějací noví proroci, kteří nebojácně svědčí, hlásají a autenticky žijí Ježíše Krista svým životem.

Často se setkávám s lidmi, kteří zažili nějaké vnitřní poznání a touhu po poznání Boha. Druzí si pak myslí, že se jim nic nestalo a že se jim nic s Bohem nemůže stát a jsou stále plní nějakých otázek, často i provokativních. Chtějí diskutovat a pátrají v tom, co jsme to my prožili a opět je na druhou stranu neopouští ten zájem. Přiznávají tím vlastně, že je samotné uchvacuje totéž, protože ještě nemohou poznat, jak se jich pomalu dotýká Pravda. Mladí lidé jsou unavení vnucovanou ideou materializmu, potom rychlých a levných lásek, deprese, tísně, strachu, a stále více mají potřebu najít něco hodnotného a trvalého. Poslouchají naše svědectví víry a mají potřebu také sobě vymodlit manželství. Chtějí poznat pravého člověka a jsou si vědomi, že nejdříve potřebují uvést do pořádku sami sebe a ani to nedokážou bez Boha. A právě kvůli tomu nedostatku vztahu s Bohem máme dnes kolem sebe tolik rozpadlých manželství.

Jak jste začali s modlitbou na Kamenitých vratech?

Bylo léto a my jsme se scházeli k modlitbě v prostorách kostela v Palmotičově ulici v Záhřebu. Jednoho večera jsme si přáli jít se pomodlit růženec někam ven. Měl jsem v srdci podnět, abychom šli na Kamenitá vrata. K tomu místu jsem i jinak byl velmi vázán. Častokrát jsem se tam chodíval  modlit. To úterý nás tam šlo nějakých deset a chodíme tam každé úterý až dodnes. Teď, když je pěkné počasí nás tam ale bývá při modlitbě růžence až tisíc. Tak také vzniklo modlitební společenství Srdce ježíšovo, a tak jsme začali s našimi společenstvími po celém Chorvatsku. Těď jsme přítomní v 15 městech Chorvatska. Ale jsme i v Baselu a Frankfurtu.

V Záhřebu se uctívá Matka Boží od Kamenitých vrat a v Medžugorji Královna Míru. Jak byste vy spojil ty „dvě“ Panny Marie?

Já mám před očima stále stejný obraz ať jsme kdekoli. Něžné srdce Matky Marie a její  ochranná úloha v mém životě. Ona se po mne stále dívá jedním okem. Bdí nademnou, hlídá mne a vede stále blíže ke svému milovanému Synu. Vždycky, když na ní myslím nebo vstupuji do modlitby s ní, cítím, že jsem milovaný. I před samotným obrácením Ona byla moje cesta k Ježíšovi. Pro své nové album jsem napsal píseň věnovanou Jí a jsem velmi šťastný, že ze mne vyšlo něco tak krásného určeného Matičce.

A na závěr, podle vašich osobních zkušeností, co byste vzkázal mladým, a ne jen jim, ale všem, kteří se hledají v životě?

Mladým mohu vzkázat, že nikdy není pozdě na životní proměnu ať v daném okamžiku prožívají  nebo cítí cokoli. Můj život byl daleko od toho, co žiji dnes, ale pravou radost jsem našel teprve, když jsem našel osobnost a dílo Ježíše Krista. Každému bych přál dobrodružství seznámení s Kristem. To je nejkrásnější co se mi v životě stalo, protože mne nakonec toho mého zkoumání  čekala živá Láska Boží. Pán mi potom poslal a daroval překrásnou ženu, kterou jsem také poznal v Medžugorji pod Horou zjevení. Daroval mi toho ještě mnoho dalšího, ale o tom až někdy jindy.  (Glasnik Mira, č. 11/2017)