Na KONGRESU o Medžugorji promluvil i arcibiskup Hoser

Mons. Henryk Hoser o Medžugorji jako modelu nové evangelizace

 

Jak bychom měli chápat vaše prohlášení z tiskové conference, která předcházela Festivalu mládeže konaném v roce 2019, že „Medžugorje je vzorem nové evangelizace pro svět“?

Často se mě ptají, proč jsem na Festivalu mládeže řekl, že Medžugorje je jakousi předlohou nové evangelizace a proč vlastně nová evangelizace. To je odpověd Církve na situaci ve světě, zejména na situaci v zemích, které byly tolik staletí křesťanskými, a kde dochází k hromadné dechristianizaci, tiché ztrátě náboženské víry, a proto je potřebná nová evangelizace Evropy, Severní Ameriky a atlantické civilizace. 

Tato nová evangelizace by měla klást důraz na všechny ty prvky, které jsme ztratili ztrátou víry, zejména přímý, živý a plodný vztah s Bohem, který je naším Stvořitelem a naším Spasitelem. Ztratili jsme cit nebo vědomí pro to, co je svaté, co je zasvěcené Bohu, včetně lidského života, který je pro nás posvátný. Tento ztracený cit pro posvátnost je výzvou pro novou generaci, pro novou evangelizaci.

Ztratili jsme modlitbu, tu modlitbu, která je přímým kontaktem s naším Bohem, kterého známe jako našeho Otce, kterého poznáváme jako lásku, jako milosrdenství. Všechny tyto prvky nacházíme v tom, co děláme v Medžugorji. Medžugorje je místem vyznání hříchů, obrácení a přesměrování horizontality našich životů na vertikálnost.

Často a rád porovnávám novou evangelizaci s Kristovým křížem složeným ze dvou břeven. Svislé břevno je delší než vodorovné a vodorovné břevno je připevněno ke svislému. To znamená, že naše mezilidské vztahy jsou přímo závislé na Bohu, vedené naším vztahem k Bohu, a Boží obraz nacházíme v každé osobě. Každý člověk je v Božích očích svatý.

Co nám Medžugorje nabízí? Nabízí nám, řekl bych, klasické věci, zejména různé formy modlitby: osobní modlitbu, společnou modlitbu, ticho, které je velmi důležité, abychom ve svém životě znovu nalezli ticho. Nabízí nám různé druhy společné modlitby: křížová cesta, adorace před Nejsvětější svátostí, úctívání  kříže, ale také mariánská zbožnost. Zde rozvíjíme úctu k Marii, Královně Míru, a to je specifické pro Medžugorje.

 

Jakou roli hraje Matka Boží ve vašem životě?

Co mohu říci o roli Matky Boží v mém životě? Mohu říci, že mě doprovází od dětství. Vyrůstal jsem samozřejmě v katolické rodině, ale také v mariánské úctě. Jako dítě jsem chodil poblíž Varšavy v Polsku  do kostela zasvěceného Panně Marii, potom jsem byl ministrantem a v jedné kapli jsem se účastnil  mariánských májových pobožností a modlitby růžence v říjnu. To vše jsou prvky mariánské úcty, kterou jsem žil v dětství. Již v noviciátu u Paulínů jsem zasvětil svůj život Blahoslavené Panně Marii skrze Ducha  Svatého podle mariánského  světce, velkého mariánského ctitele Grigniona z Montfortu. Kdekoliv jsem byl, sloužil jsem Marii, a to jak v Kibeho, kde jsem byl svědkem zjevení Blahoslavené Panny Marie,  tak i zde v Medžugorji, kde jsem znovu ve službě Panně Marii, kterou nosím ve svém srdci.

 

Vidíte-li podobnosti mezi Kibeho a Medžugorjem?

Jak bychom měli rozumět slovům Panny Marie z 25. srpna 1991: „aby se s vaší pomocí uskutečnilo vše, co si přeji uskutečnit skrze tajemství s kterými jsem začala ve Fatimě.“

Ptáte se mě, jestli vidím podobnosti mezi zjeveními v Kibeho a předpokládanými zjeveními v Medžugorji. Když mluvím o Medžugorji, vždy mluvím v kondicionále, protože Svatý Stolec dosud tato zjevení oficiálně neuznal. Když mi někdo řekne, co údajně řekla Panna Maria, je-li to v souladu s naší vírou a s naší klasickou úctou k Panně Marii, jak ji definuje Církev, mohu říci, že mezi těmito dvěma zjeveními existují viditelné podobnosti. První  -  zjevení v Kibeho začala ve stejném roce jako v Medžugorji. Medžugorje začalo v červnu a Kibeho v listopadu 1981.

Můžeme vidět obě místa ve stejné perspektivě. V Kibeho  Panna Maria ukázala  věřícím a všem , kteří  na toto místo zjevení přicházeli, na perspektivu genocidy, ke které došlo o více než deset let později. Bylo to včasné varování, velká výzva k obrácení. Blahoslavená Panna Maria se představila jako „Matka Slova, Matka Božího Slova“. Tím ukazuje na Ježíše Krista, který je Božím Slovem. Ona nás volá, zve nás k tomu, abychom se modlili s pomocí Božího Slova, které nám je darováno v Evangeliu.

V Kibeho je tedy tento prvek, který ukazuje na budoucnost, a v Medžugorji máme stejnou skutečnost, kde Panna Maria předem hovořila  o nedostatku míru, což jsme zažili v té hrozné válce na Balkáně, kde každý bojoval proti každému. A zde se představila jako Královna Míru.

Královna Míru je starý název pro Blahoslavenou Pannu Marii. Není to  nic nového. Tento název vnesl do Lauretanských litanií papež Benedikt XV. během první světové války, kterou nazývají také Velkou válkou. To bylo v roce 1917, kdy došlo ke zjevením ve Fatimě a vidíme zde přímé spojení , které vychází z Fatimy a vede k těmto dvěma událostem v Kibeho a Medžugorji. To jsou zjevení apokalyptického druhu.

Panna Maria nás volá k obrácení, k pevnému rozhodnutí mezi Bohem nebo tím, co je v rozporu s Ním, co je proti Bohu, síla temnoty. Myslím, že toto pozvání je pro lidi z celého světa, pro všechny, kteří žijí na této zemi. Není to výzva jen pro katolíky, protože věčná spása platí pro všechny. Všichni jsme povoláni k budování míru na této Zemi, abychom na ní mohli dále žít.

Papež František velmi zdůrazňuje Boží charakter tohoto světa, který je Božím stvořením, a Bůh je dobrý a spravedlivý, láska a milosrdenství. První encyklika papeže Františka „Laudato si“ byla napsána v duchu svatého Františka a tato encyklika „Fratelli tutti“ říká, že všichni máme stejného Otce, který je v Nebi. 

 

Děkuji vám.