Na programu 2. KONGRESU O MEDŽUGORJI promluvila - Marija vizionářka
Panna Maria si nás vybrala v roce 1981 a začala nám dávat poselství. Zpočátku jsme nevěřili, že by se nám to mohlo stát. Proč zrovna já? Nejsem nejlepší, nejsem nejvěrnější, ani jsem nechodila moc do kostela, ale jako „normální“ děti a Panna Maria si nás vybrala. Přišla na kopec (zjevení), který byl tehdy obyčejným kopcem. Dnes se mu říká Kopec zjevení. Panna Maria sem přišla s jménem Královna míru.
Když jsme se jí zeptali: „Kdo jsi?“ řekla: „Já jsem Matka Boží.“ Třetího dne zjevení, zvláštním způsobem, když jsme se vraceli po zjevení na kopci, Panna Maria se mi zjevila podruhé a řekla: „MÍR, MÍR, MÍR. Mír mezi člověkem a Bohem, mír mezi lidmi a mír v srdcích lidí. “ Panna Maria tehdy řekla, že přišla se jménem „Královna míru“. Pamatuji si, že první dny zjevení jsme ani moc nespali. Modlili jsme se růženec za růžencem, moc jsme tomu nerozuměli, ani jsme moc nepřemýšleli, protože to bylo hodně silnější než my. Co jsme dělali? Modlili se! A mnohokrát, jak si vzpomínám, jsme ani nevěděli, kde se Panna Maria zjevila. Byla noc, všude tma, nic nevidíš, my unavení, ale cítili jsme potřebu z kostela, po programu, který si Panna Maria přála v kostele – my jsme tehdy ještě uklízeli kostel, a když jsme kostel uklidili, tedy asi v 23,30, kolem půlnoci - necítili jsme potřebu jít spát, i když jsme byli unavení, ale cítili jsme potřebu: jdeme na kopec poděkovat Panně Marii za všechno, co nám dala.
Když přišla Panna Maria, to bylo za komunismu a bylo těžké zde žít. Pokud jsi řekl, že jsi katolík, že jsi praktikující věřící, nemohl jsi být ani učitelem, ani profesorem, ani lékařem, ani získat jinou důležitou funkci. Tím vám chci jen říci, jak jsme tehdy žili. A nás vozili do nemocnic, řekli nám, že máme halucinace, že jsme psychicky nemocní, ale postupně nám Panna Maria začala dávat naději. Řekla nám: Myslete na Boha a na Boží věci a na to druhé nemyslete. Vy se modlete! A tak jsme se začali modlit. Cítili jsme se vyvolenými. Z počátku jsme se přítomnosti Panny Marie báli, ale později jsme postupně získávali radost, protože být s Pannou Marií znamená pocítit nebe zde na zemi. Její zjevení, její přítomnost, když Ona přijde, to je pro nás vždy nebe mezi námi ... a když si jen představíme, že se tu otevírá nebe pro nás všechny, kteří chceme přijmout její poselství! Proto vás všechny zvu k tomu, co nám Panna Maria od počátku říkala, a to je mír. Nejdůležitější poselství je Boží poselství: Mír. Bůh. Mír znamená setkání s Bohem, obrácení.
Panna Maria přišla poprvé na Kopec zjevení s Malým Ježíšem. My říkáme: nejdůležitější a nejkrásnější znázornění Panny Marie je Panna Maria s Malým Ježíškem v náručí. A Ona nás volala. Byli jsme na úpatí kopce a Ona nás rukama volala „pojďte sem“, abychom přišli. A nikdo se neodvážil přiblížit. Následujícího dne byla v našich srdcích veliká potřeba jít, přiblížit se k Panně Marii. A rozhodně se nám přítomnost Panny Marie ze strachu změnila v radost. Něco, co bylo tak nesmírné, nějak daleké, se stalo blízkým. Bůh, který byl na nebesích se stal Bohem s námi, Bohem, který chodí s námi, který nás povzbuzuje k obrácení, který nám říká: „Vraťte se k Bohu, bez Boha nemáte budoucnost ani život věčný.“ Proto nás Panna Maria povzbuzuje a žádá od nás, abychom byli radostnými nositeli jejího poselství. A co znamená poselství Panny Marie? To znamená radost. Radost z toho, že jsme křesťané, radost, že jsme pozváni k obrácení, radost, že budeme každý den stále víc a více otevřeni Boží vůli.
Minulého 25. v měsíci jsem musela po zjevení plakat.Tak vidíte mnohokrát i vizionářku Mirjanu. My se všichni snažíme držet, neukazovat...Vidět Pannu Marii neznamená plakat ze smutku. Ne, to znamená radost, pocítit nebe. A když Panna Maria přichází, je radostná, i když je vážná. Je krásná, Ona nás povzbuzuje ke svatosti. Přichází na jednom obláčku, má šedé šaty, má bílý závoj, má korunu z hvězd, ... ale to všechno je tak nedostatečně řečeno. Proto o tom mnohokrát ani nemluvím, protože těmito našimi pozemskými slovy nemůžeme popsat naše vnitřní pocity. Někdy bych chtěla zastavit všechny ty lidi, kteří chtějí přijít na zjevení a říct jim, aby se tři dny postili a modlili. A potom ať přijdou. Tři dny modlitby a půstu a pak uvidíme, jestli zažijete Boha a Pannu Marii. Někdo přijde a řekne: „Panno Maria, přijď a uzdrav mě! Já jsem tady, Ty mě musíš uzdravit. “A Panna Maria říká:„ Vraťte se k Bohu a k modlitbě. “Myslím, že ten, kdo se modlí každý den, bude těm věcem rozumět čím dál víc.
Panna Maria nám svojí přítomností dává naději. Tisíckráte nám řekla: „Nedělejte si starosti, svědčte, modlete se, vracejte se k Bohu a k modlitbě.“ Pozvala nás a řekla nám, že modlitbou a půstem je možné i války zastavit. Bůh nám dal deset přikázání a řekl, chceme-li jít správnou cestou: Vraťte se. Žijte podle deseti Božích přikázání a bude vám dobře tady na zemi. Co od nás Panna Maria vlastně žádá na této pozemské pouti? Opusťte hřích, obraťte se a začněte žít na cestě svatosti. A k svatosti nás Panna Maria pozvala všechny. Nezáleží na tom, kdo jsme nebo odkud jsme ani jakou školu jsme dokončili. Panna Maria říká: svatost je povolání pro nás všechny. Povzbuzení, abychom každý den my, a skrze nás i toto lidstvo, vyšli k novému životu.
Panna Maria si dělá starosti jen o jednu věc, o naši duši, a říká: že jsme rozpolceni mezi spoustu těch materiálních, pozemských věcí a málo myslíme na svoji duši. Proto nás vždycky povzbuzuje a volá: Vraťte se k Bohu, vraťte se k modlitbě, vraťte se k půstu. Řekla: Modlitbou a půstem se mohou i války zastavit. Takže: Vraťte se ke všemu tomu, k čemu nás Bůh volá, protože pokud se postíme, i tato pandemie, z níž máme strach, se vrátí do pekla, protože ta není od Boha. I ta pandemie neklidu v našem srdci, pandemie nepokoje v naší rodině. Panna Maria nám říká: Mějte Svatou rodinu jako příklad a učte se od Svaté rodiny.
Panna Maria nás povzbuzuje: Vraťte se k víře. Vraťte se k Bohu. Vraťte se k modlitbě. Vraťte se k půstu. Vraťte se k Božím přikázáním. Mnoho mladých lidí říká: Ach, mně to nezajímá. Nezajímá mě Bůh. Je to jeden z tisícovek bohů, které jsme si udělali: bůh sportu, bůh diet, bůh kariéry a nevím co ještě.
V mé rodině se děti narodily, když jsem už měla zjevení, takže je to pro ně normální. Jeden syn mi říká: Mami, prosím tě, přimluv se za mě, mám zkoušku, nebo něco podobného... Je to tak sladké! A zároveň vědí, že když mě potřebují, já jsem tu. S dětmi, když byly mladší, jsme se modlili růženec jako rodina. A to tak, že jeden si hraje, odejde, vrátí se a modlí se desátek. A řekne: já jsem se svůj desátek pomodlil a odejde! A to je povzbuzení, abychom se nemodlili fanaticky, ale aby to byl projev lásky k Bohu. Nebo například, když prožíváme květen - dát malý kvítek před sochu Panny Marie. Děti mi říkávají: Mami, ty nosíš květinky, jako když jsi malá holčička! Ale pak zase vidím, že oni když jdou na louku a najdou nějaký kvítek, položí ho před Pannu Marii. To je malý výraz lásky k Panně Marii, který je intimní, který vznikl v jejich srdci. Možná i proto, že jsem já nosila ty kvítky, když oni byly malí. To znamená: malý kvítek jako květ nebo malý květ jako oběť, nebo malý květ jako naše odevzdanost Panně Marii. To si musí rozhodnout každý sám. Tady jen procházíme. Všichni, kteří se narodí také zemřou. Tak i my. Ale Panna Maria si od nás přeje, abychom všichni zanechali nějaké znamení – znamení svojí přítomnosti. Velmi často si myslím: Lidé přicházejí sem do Medžugorje, chtějí se nás dotknout a mluvit s námi - vždycky říkáme, že my nejsme důležití, Bůh je důležitý. Obraťte se, poslouchejte poselství Panny Marie a uvádějte je do praxe. Panna Maria nás učila, že skrze ni jdeme všichni k Ježíši. Takže: Zamilujte se do Panny Marie a Panna Maria je tak zamilovaná do Boha, že se i vy zamilujete do Boha, že ho budete následovat. A pak začne nový svět, svět o kterém Panna Maria sní, o kterém sníme i my, svět míru.
Panna Maria nám v posledním poselství řekla, že ďábel si přeje válku a nepokoj. A Panna Maria je zde a bojuje za náš mír: mír v našem srdci, mír v naší rodině a mír ve světě. Proto všichni ti, kteří jsou pozvaní, všichni lidé dobré vůle, buďte lidmi míru, protože bez míru nemáme budoucnost. Proto vám chci z celého srdce říci: Vraťte se k Bohu. Bez Boha nemáte budoucnost, jak říká Panna Maria. Vraťte se k modlitbě, vraťte se ke svátostem. Vy, kteří jste pokřtění - vraťte se ke zpovědi. To znamená: opusťme hřích a začněme žít obrácení, žít - jak říká Panna Maria - cestu svatosti. Pro moje osobní dobro, pro dobro mé rodiny, mého společenství, pro dobro mojí farnosti a celého světa. Proto Panna Maria vždy žádá a povzbuzuje nás všechny: Dejte Boha na první místo. Zvláštním způsobem ve svaté Eucharistii. Neboť, jak opakovaně říká: Všemohoucí mi dovolil, abych byla s vámi a vedla vás.
Tedy z vděčnosti k Panně Marii i v tomto roce čtyřicátého výročí, jako vyvolený lid i my jsme vyvolení. Nezáleží na tom, jestli jsi v Medžugorji, v Americe, Austrálii, Číně, Africe, Latinské Americe nebo v Grónsku, jsi vyzýván k obrácení, jak říká Panna Maria: „Obraťte se a věřte v lepší budoucnost.“ A když to říká Panna Maria, Ona přišla z budoucnosti, přišla z Nebe a ví, co naše srdce potřebuje. Proto se společně modleme, aby Neposkvrněné Srdce Panny Marie zvítězilo v nás a skrze nás, protože Ona říká: „Buďte mé podané ruce.“ A proto Panna Maria v jednom poselství říká: „Chci dát svou lásku vám, abyste ji mohli dávat druhým. “
A tímto svým svědectvím vám chci říci: Kéž láska Panny Marie a láska Boží proudí po celém světě. Nejen skrze mě a skrze vás, ale abychom skutečně byli nositeli světla v tomto temném světě, který nemá naději. Panna Maria k nám přišla s nadějí a povzbuzuje nás prostřednictvím těchto poselství: Vraťte se k Bohu, protože Bůh je naše naděje. Bůh je naše světlo, Bůh je naše cesta, pravda a život. A ať vám všem žehná Bůh i Panna Maria.