Naše děti jsou plod Medžugorje

Steven a Wende Paliakas

Steven Paliakas a jeho manželka Wende se vzali v roce 1999. Hned na počátku manželství zjistili, že Wende má druhé stupeň endometriózy. (U endometriózy se objevují v některých jiných částech těla malé nebo velké  "ostrůvky" endometriózního tkaniva, které se normálně nachází jen v děložní sliznici  (endometrióze). Zbloudilé endrometriózní tkanivo může iritovat okolní tkanivo a vyvolává tak tvoření  tkáně jizev (srůsty) mezi strukturami v břišní dutině. Zbloudilé tkanivo může také blokovat vaječníky a způsobovat neplodnost.)

I když Wende brzy podstoupila  laparaskopickou operaci při které jí odstranili tyto tkáně a srůsty, sdělili jí lékaři, že má dělohu příliš poškozenou a tudíž pravděpodobně nebude moci mít děti.

Potom se ve Wendině srdci zrodila touha stát se volontérkou, věnovat rok života pro dobro někoho jiného. Protože Steven byl lékař a ona učitelka, hledali jaké organizaci by mohli nabídnout pomoc.

Stevenův příbuzný  od 1995. do 1997. roku pobýval v Bosně a Hercegovině (on byl také lékař, ortopéd) a znali i pár lékařů, kteří spolupracovali s zubaři, kteří jezdili jako dobrovolníci pomáhat do  Majčina sela. Tak navázali kontakt s fra Slavkem Barbarićem a on jim řekl jak mohou přijet. Mezitím fra Slavko bohužel zemřel. Když Steven v roce 2001 přijel, zastihl zde na místě ředitele majčina sela fra Svetozara Kraljeviće, který mu také dovolil pobyt a volontérskou činnost v Majčinu selu. Přijela i manželka Wende a byli v  Medžugorji od července 2021. do května 2002. Steven pracoval v tehdejší ambulanci v Majčinu selu a Wende učila angličtinu v mateřské školce, kterou tehdy vedla sestra Bonifacije Barbarić. Každodenně chodili na Kopec zjevení a modlili se, aby jim Panna Maria pomohla přijmout Boží vůli: jestli je to, aby zůstali bezdětní nebo aby přesto děti měli.

Několik měsíců po návratu domů do Chicaga Wende otěhotněla a porodila svojí první dceru Elenu (21 roků), a potom přišli Simon (20), Jesse (18), Luke (15) a Anna (13).

Dnes tedy, navzdory negativním lékařským prognózám, jsou Steven a Wende rodiče překrásných pěti dětí o kterých říkají, že jsou pravý plod Medžugorje. Jsou si také vědomi, že Panna Maria s nimi měla plán, protože potřebovali ten rok volontérské činnosti a pobytu v Medžugorji. Tady se upevnila jejich víra, vztah s Bohem, rozlišování důležitého od nedůležitého. Na těch základech od té doby rozvíjeli svoji rodinu a zejména výchovu svých dětí. Aby je uchránili od stále agresivnější gender ideologie, která se v Americe silně projevovala ve všech státních školách, a to i v některých katolických, Wende všech pět jejich dětí až po střední školu (8 roků základní školy) vyučovala doma, to znamená celkem  20 roků. I při zápisu na střední školy byli velmi opatrní, aby to byly opravdu tradičně katolické školy. Po těhotenstvích se Wende také úplně uzdravila od endometriózy a nemoc se nikdy nevrátila i po tom co přestala rodit.

Po návratu z Medžugorje pro ně bylo normální jít každý den na mši svatou, modlit se rodinný růženec a scházet se u stolu ke společnému jídlu, a též se společně denně modlit Anděl Páně. (Tuto modlitbu se naučili v Medžugorji, stejně jako i mnoho dalších modliteb).
Po 22 letech, začátkem června, jim Prozřetelnost Boží umožnila znovu přijet do Medžugorje, aby dětem ukázali místa na kterých žili a pracovali. Také se zde modlili za budoucnost a požehnání pro své děti a jejich budoucí kroky v letech jejich zralosti.

'Boha není možné překonat ve velkodušnosti' – říká Steven. 'My jsme myslil darovali jsme rok svého života druhým, jako volontéři, bez platu…, Nakonec Bůh daroval mnohem více nám!' A Wendi řekla: „V Medžugorji jsem se naučila jak žít svoji katolickou víru a tradici. Ne jen ji zachovávat, ale milovat ji. A to co jsem se naučila v Medžugorji se stalo základem našeho manželství a způsob jakým vychováváme svoje děti – snažíme se je naučit a dát jim víru a všechno to co potřebují, aby mohly žít ve dnešním světě, což dnes není lehké, zvláště zde v Americe. Domácí výuka byla také způsob jak děti upevníme ve víře a pravých hodnotách. Tady v Medžugorji jsme my upevnili svoji víru a potom jsme to mohli učit i děti, protože otec a matka jsou prvními učiteli svých dětí.“

Paula Tomić/medjugorje-info.com