O letošní oslavě výročí zjevení v Medžugorji

39. výročí mariánských zjevení v Medžugorji proběhlo ve znamení naléhavých vroucích modliteb domácích hercegovinských lidí - věřících, kteří opět znovu ukázali, že je pro ně modlitba růžence a víra v Pannu Marii, Matku a ochránkyni, jedinou pevnou oporou v životních neštěstích.

Ze všech končin Hercegoviny za modlitby putovali celou noc do Medžugorje. Mezi nimi bylo tak mnoho mladých lidí a všichni svoje putování končili mšemi svatými, které se slavili zrána od 6, 7, 8, 9 a 11,00 hodin.

/ poznámka překladatelky: Po mši svaté v 6 ráno, která se konala hned po skončení celonoční adorace, jsem se zdravila s jednou  zaměstnankyní "Majčina Sela". Šla s dvěma chlapci. Řekla mi:Jeden je můj syn a druhý je od sestry. Přišli jsme pěšky. Jak daleko? 30 km, z Mostaru! - Těm chlapcům bylo asi 11 - 13 let. /

A na místě zjevení Panny Marie, na Podbrdu od ranních hodin i během celého dne zaznívalo  „Zdrávas Maria…“ a Mariánské litanie. Bosí a se sklopenýma rukama farníci i poutníci přednášeli svoje vroucí modlitby a volání k té, která jim večer v poselství odpověděla: „Slyším vaše volání a modlitby a přimlouvám se za vás před svým synem Ježíšem, který je cesta, pravda a život.“ (25. červen 2020)

Při večerním modlitebním programu u kostela po růženci od 19 hodin následovala slavnostní večerní mše svatá. Ta byla zahájena procesím se sochou Panny Marie, kterou nesli farníci na znamení vděčnosti za všechny přijaté milosti, které tato farnost přijala za 39 roků přítomnosti Panny Marie.

Mši svaté předsedal fra Ivan Dugandžić vedle něhož symbolicky stáli dva novokněží a fra Miljenko Šteko, provinciál hercegovské františkánské provincie Nanebevzetí Panny Marie a též fra Marinko Šakota, medžugorský farář, za koncelebrace 21 kněží. Dalších deset kněží ještě zpovídalo.

Zavřené hranice a pandemie koronaviru zabránila v příjezdu velkého množství zahraničních poutníků, kteří jinak bývají v těchto dnech v Medžugorji přítomní a tentokrát s velkou lítostí museli ustoupit od plánovaných poutí. 

Přesto se kolem kostela a před vnějším oltářem shromáždilo veliké množství domácích věřících ze všech krajů Hercegoviny. Na parkovišti za kostelem nebyl ani jeden autobus, jak to bývalo v minulých letech, ale zato bylo přeplněné osobními automobily, které celé odpoledne přijížděly po všech možných cestách ke kostelu.

Ve svém kázání fra Ivan řekl: „A jak jí anděl, kdysi přinesl slova povzbuzení: „Neboj se, Maria“, tak Ona nyní povzbuzuje překvapené a vystrašené děti vizionáře, které vybrala za  svoje svědky. Po nich posílá světu poselství míru ve chvíli, kdy je zcela jasné, že ho nemohou zajistit státníci a mocnáři tohoto světa, i když hrozí srážky nejrůznějších ideologií a vojenských paktů. Zbytečně se konají mírové konference a podpisují nové mírové smlouvy, mír je stále více ohrožen, protože lidé o něm nemluví čistým srdcem a s upřímnými záměry.

Proto Mariino přislíbení míru logicky provázela výzva k obrácení, proměně  srdce člověka skrze svátost usmíření, slavení eucharistie, klanění Nejsvětější svátosti oltářní, modlitbě, půstu, četbě Božího slova… Tak do toho stojatého močálu nemorálnosti tohoto světa z Podbrda začal téct průzračný potok z věčnosti, vznikla oáza na poušti světa, kterou mnozí poznali a přijali.“ (překlad celé homilie připravujeme)

Po mši svaté, jako každého 25. v měsíci, bylo společné klanění Ježíšovi v Nejsvětější svátosti, které pokračovalo v tichosti do 7 hodin ráno.

Celý večerní modlitební program v přímém přenosu přenášela i LAUDATO TV, ve spolupráci s Informačním centrem Mir Medžugorje a Digitálním foto-video studiem Đani Međugorje, a ve 20,30 bylo emitováno i speciální vydání emise “Izdvojeno” z Medžugorje.

Co říci na závěr? Byly to opravdu milostiplné dny! Neobvyklé pro nedostatek zahraničních poutníků, ale z druhé strany bylo mnoho otevřených možností pro farníky a všechny ty, kteří jsou jinak v této době zaneprázdnění různými pracemi, a teď se mohli více věnovat modlitbě, výstupům na kopce, přátelením se a odevzdáváním všech svých nadějí, starostí a obav o budoucnost Panně Marii. 

Před námi všemi je mnoho otázek, situace se mění ze dne na den, nechybí odpovědi na mnohé otázky a lidé Hercegoviny se znovu cítí jako hračky v rukou cizích zájmů a sil. I proto je Panna Maria zde, už 39 roků a opět v poselství zopakovala to co tak těžko přijímají naše tvrdé hlavy a srdce: „Život váš je pomíjející a bez Boha nemá smysl. Proto jsem s vámi, abych vás vedla ke svatosti života, aby každý z vás odhalil radost života.“ (25. 6. 2020)

Když objevíme Boha, potom odhalíme i to, že ta radost života není ve vnějších jistotách, ale v pevné víře v Boha, který neopouští ty, kteří se k němu modlí a jemu důvěřují. A právě to, že jsou i dnes jako bývali kdysi tehdejší lidé „lidmi víry a modlitby“, to věřící z Hercegoviny znovu dokázali tím v jak velkém počtu včera večer přijeli do Medžugorje!                             / Napsala Pavla Tomić /