Oblečte se před Bohem do pravdy

Bůh nám nesliboval, že nám vyasfaltuje všechny cesty, které máme, kterými procházíme. Slíbil jedině, že zůstane s námi. Když Bůh povolal Marii z Nazareta, snoubenku Josefovu, aby se stala Matkou jeho Syna, On jí neprorokuje, co jí čeká v budoucnosti. To Bůh a Boží duch nikdy nedělá. Neodhaluje nám budoucnost. Kdyby jí byl řekl, co bude všechno prožívat, možná by upadla do bezvědomí. Kdyby taková jedna hospodyňka věděla předem kolik nádobí bude muset umýt upadla by do bezvědomí. Ale když jdeme krok za krokem, vystoupíme na vrchol hory. V duchovním životě nebývají velké skoky, spíše malé kroky. Proto je důležitá vytrvalost. Vytrvalostí zachráníte duše svoje. Svatý Pavel mluví o tom válečném stavu. Když psal svůj List snad se díval na římského vojáka a proto používá ta přirovnání o vojenské výstroji,  kterou přirovnává k duchovním skutečnostem, proto uvádí třeba výraz opásat si boky nebo život Pravdou. Jenom Pravda nás může zachránit. A není vždycky snadné dojít k pravdě o sobě před Bohem. Proto sv. František stále říkal. Pane, osviť temnotu mého srdce. My se snadno můžeme nechat ukolébat falešnými iluzemi, nasadit si masku zbožnosti… Hrát hry před Bohem. To Bůh nesnáší. Co On od nás žádá je Pravda. Ta může být i bolestná, ale jediná osvobozuje. Jedině, když si přejeme pravdu může Bůh v nás zahájit proces uzdravení. To je jako s alkoholikem. Málo je alkoholiků, kteří jsou ochotní přiznat, že potřebují pomoc. Nebo jakákoli jiná závislost. Obyčejně to skrýváme i před druhými lidmi a potom i sami před sebou. A žijeme v iluzi, že nemáme problém, že je vše vpořádku. Když alkoholik přizná: Mám problém, nemohu se z toho dostat sám, Potřebuji pomoc, pak může začít proces osvobození a potom i uzdravení. Tak je to i před Bohem v našem duchovním životě. A k tomu nám slouží svátost svaté zpovědi. Která je tady v Medžugorji zvláštním způsobem díky přítomnosti Panny Marie a Boží přítomností tak živá. Nazval bych ji svátostí pravdy. Proto není snadné se vyzpovídat, není snadné se pokořit. Protože potřebujeme pokoru. Když vejdeme do zpovědnice je to bolestné. Ale když vyjdeme po zpovědi cítíme lehkost, svobodu, což nám nemůže dát psychiatrie ani psychofarmaka, ale jedině Pán ve své milosti. Dnes je tato svátost zpovědi zapomenuta, zanedbána. Jeden pán mi říkal: Já se zpovídám přímo Bohu. To vypadá mnohem snadněji a lehčeji. Ale to není zpověď. Kdo mu zaručí, že se nezpovídá sám sobě. Ale ve zpovědi máme jistotu, protože nám sám Ježíš dal tu svátost. Svátost milosrdenství, pravdy, lásky. Proto Pavel říká: opásejte si bedra – život pravdou. A Pravda jsou jeho slova. To znamená, opásejte si život slovem Božím. Proto list Židům říká: Slovo Boží je skutečně živé. Ostřejší než dvojsečný meč.  Živé Boží slovo nás někdy uvádí do krize. Jestli se s ním přátelíme setkáme se s pravdou o sobě. A krize je pozitivní, protože si vždycky přeje naše uzdravení, osvobození. Svatý Pavel říká v tomto úryvku: obléci oděv spravedlnosti. Obléci oděv. Co je to oděv? To je znamení, které nás ne jen zakrývá, ale nás i odlišuje.