Po 42 letech první primice v Kiseljaku díky pouti do Medžugorje

Prvně po 42 letech se v Kiseljaku  slavila primiční mše. Předsedal jí fra Julijan Madžar, člen Františkánské provincie Bosny Srebrene, který je momentálně v duchovní správě v Ovčarovu. 

Narodil se v roce 1991. Na diakona ho vysvětil mons. Marko Semren, pomocný biskup banjalucký, 19. června 2016 v Brestovsku. Na kněze ho vysvětil hornobosenský arcibiskup kardinál Vinko Puljić první adventní neděli,  27. listopadu 2016 v Sarajevu. 

Fra Julijan v programu Radiostanice „Mir” Medžugorje hovořil o své cestě ke kněžství, která nebyla bez pochybností a zkoušek, a o tom, že právě Medžugorje mu pomohlo a upevnilo ho v rozhodnutí pro kněžské povolání. To pro něj bylo, jak sám prohlásil, největší zázrak Medžugorje.

Fra Julijan dosvědčuje: „Když jsem dokončil pátý rok fakulty, objevily se nějaké pochybnosti, nejistoty. Ptal jsem se co bych měl dělat, mám-li být kněz? V těch nejistotách jsem žádal od své Provincie, abych dostal ještě jedno období na rozmyšlenou. Dovolili mi to. V tom období jsem pocítil, že něco hledám, ale nevěděl jsem co. Tehdy byl farářem v Brestovsku fra Damir Pavić (na fotografii s fra Julijanem v pravo) a on mi řekl, abych odešel do Medžugorje, kde jsem už dříve byl. Jednu sobotu jsem už jel se svými přáteli a celý den tehdy pršelo, ale my jsme přesto chtěli vystoupit na kopec zjevení. A když jsem vystupoval nahoru, prosil jsem Boha, aby mi dal znamení, co mám dělat. Do moditeb jem zahrnoval jak sebe tak rodiče, Provincii a hodně jsem uvažoval. Došli jsme na kopec zjevení, na kterém byli i další lidé. Když všichni odešli, zůstal jsem tam já a dvě přítelkyně. V tom okamžiku jakoby se všechno na zemi zastavilo, jako by se nebe otevřelo. Já jsem pocítil něco jako teplo, a to mi bylo znamení. Vrátil jsem se domů”, vypráví fra Julijan, který odjel znovu do Medžugorje, jak mu fra Damir doporučoval.

„Odejel jsem na seminář, který byl organizován v Domus Pacis, vedl ho fra Ljubo Kurtović. Nevím, jak bych popsal těch pět dnů. Nemám slov, kterými bych vylíčit, jak jsem prožíval ta duchovní cvičení. Když jsem byl dole, poprvé jsem se otevřel, pocítil jsem Boží blízkost, pocítil jsem, že vím, co mám v životě dělat. Jeden den jsme šli na Kopec zjevení a já prosil Pannu Marii, aby mi pomohla. A v té době se znovu otevřelo téma Medžugorje a to všechno ve mně vyvolávalo smutek. Stál jsem před sochou a řekl jsem: Panno Maria, já potřebuji pomoc, chci najít svůj mír, chci najít sebe. Když jsem sestupoval z kopce zjevení, jako by se mi otevřel  svět, jako by se lámaly  okovy a problémy, které mne držely. Prostě všechno mizelo. Přijel jsem domů a všichni mi říkali, že jsem jiný. Řekl jsem jim, že jsem to nedokázal já, že to pro mne je největší zázrak Medžugorje. Ten pokoj a jistota, kterou jsem tehdy získal mne stále podpírají a vedou. S Boží pomocí chci i nadále působit. Uložil jsem si úkol, že ve farnosti ve které budu, budu organizovat poutě do Medžugorje, protože věřím, že když mně to pomohlo, pomůže to každému. Díky Bohu, že máme Medžugorje”, prohlásil novokněz fra Julijan, který svoji primici oslavil v neděli 15. ledna v Kiseljaku. (www.medjugorje.hr)