Drahé děti, bohužel, mezi vámi, mými dětmi, je tolik bojů, nenávisti, osobních zájmů, sobeckosti. Děti moje, tak snadno zapomínáte na mého Syna, na Jeho slova, na Jeho lásku. Víra uhasíná v mnoha duších, a srdce zachvacují hmotné věci světa. Ale, moje mateřské srdce ví, že jsou ještě ti, kteří věří a milují, kteří hledají, jak by se ještě více přiblížili mému Synu, kteří neúnavně hledají mého Syna – potom tak hledají i mne. To jsou pokorní a jemní se svými bolestmi a trápením, které snášejí v tichosti se svojí nadějí, a především se svojí vírou. To jsou apoštolové mojí lásky.

Děti moje, apoštolové mojí lásky, učím vás, že můj Syn nežádá neustálé modlitby, ale i skutky a city, abyste věřily, abyste se modlily, abyste osobními modlitbami rostly ve víře, abyste rostly v lásce. Milovat jedni druhé, to je to, co On žádá, to je cesta do věčného života. Děti moje, nezapomínejte, že můj Syn přinesl světlo na tento svět, a přinesl ho těm, kteří ho chtěli vidět a přijmout. Vy jimi buďte, protože to je světlo pravdy, míru a lásky.

Já vás mateřsky vodím, abyste se klaněly mému Synu; abyste se mnou milovaly mého Syna; aby se vaše myšlenky, slova a skutky zaměřovaly na mého Syna, aby byly v Jeho jménu. Tehdy bude moje srdce naplněné. Děkuji vám.