Poutníci z Vukovaru v Medžugorji
Farnost sv. Filipa a Jakuba i tohoto roku organizovala pouť do Medžugorje pro rodiče dětí, které přistoupí k prvnímu svatému přijímání a biřmování. Pouť se konala od 24. do 26. března.
Fra Ivica Jagodić, farář farnosti, pro náš portál řekl, že je Medžugorje, místo míru a modlitby, nejlepší místo pro přípravu rodičů na svátosti svých dětí: „Shromáždilo se nás osmdesát poutníků, kteří s sebou v srdci přinesli prosby a děkování, a zvláště i všechny ty, kteří chtěli, a nemohli jet na pouť s námi. Na vytoužené setkání s Pannou Marií jsme se připravovali modlitbou růžence a slavili jsme jí písněmi.
Hned po příchodu jsme se vydali na výstup na vrch Križevac. Výstup na kopec byl zvláštní zážitek – malí, velcí, mladí, staří, zdraví, nemocní… všichni jsme vykročili se stejným žárem, meditujíc v modlitbě Křížovou cestu“, řekl pro medjugorje.hr fra Ivica Jagodić, který poutníky z Vukovaru vedl modlitbou a meditací a povzbuzoval v nich upřímnou touhu po pravém setkání s naším Stvořitelem a aby přes všechny životní těžkosti zůstali vytrvalí a vždy zahledění do Krista.
Panna Maria vždycky byla někde kolem nás, provázala nás, dohlížela, abychom měli dost sil dojít k poslednímu zastavení a na vrchol kopce na kterém je kříž. Když jsme došli ke kříži, každý mohl v tichosti a osobní modlitbě otevřít srdce Boží lásce a jeho nekonečnému milosrdenství. V odpoledních hodinách jsme se už znovu vydali na modlitbu do kostela sv. Jakuba, kde jsme se modlili růženec, zpovídali se, účastnili jsme se mše svaté a celonočnímu klanění před Nejsvětější svátostí. Klanění na nás všechny hluboce zapůsobilo a bylo velikou pomocí pro otevírání duší v ovzduší tiché, hluboké modlitby, která zklidňuje celou bytost a ulehčuje cestu k odevzdanosti Pánu. Kostel plný lidí, ze všech končin světa, klanící se Stvořiteli, dává onu, stále tolik potřebnou, naději na lepší zítra.
V neděli ráno jsme se vydali na kopec zjevení zvaný Podbrdo, místo, kde se Panna Maria poprvé zjevila vizionářům. Za zpěvu a modlitby jsme došli k místu zjevení a nějakou chvíli jsme zůstali v tiché osobní modlitbě a děkování. Pak jsme se vydali do kostela sv. Jakova na mši svatou. Následoval návrat. Při té příležitosti jsme se zastavili ve františkánském klášteře Svatého Ducha ve Fojnici, kde nás srdečně přijal kvardián fra Miro Relota, který nás vedl při prohlídce kostela, kláštera a bohaté klenotnice klášterního muzea. Naše pouť proběhla v radostném zpěvu a modlitbě, krásných meditacích a bratrském sdílení zážitků. Touto poutí jsme získali nesmírné duchovní zkušenosti, které nás posilují a spojují ve víře a povzbuzují ke společenství v Pánu skrze naši nebeskou Matku Marii.“
--