President Křesťanského ekumenického hnutí navštívil Medžugorje

Medžugorje navštívil také pan Rateb Jacob Rabie, president Křesťanského ekumenického společenství. Hovořili s ním novináři radiostanice „Mir“ Medžugorje. Pan Rateb je křesťan z Palestiny, narodil se v Jordánu, protože jeho rodiče byli donuceni opustit Jeruzalém v roce 1948.

O své životní cestě říká: „Studoval jsem v USA, kde teď žiji se svojí ženou a čtyřmi dětmi. Před 17 roky jsem se rozhodl opustit svoji práci, abych pomáhal křesťanům ve Svaté zemi a založil jsem Křesťanské ekumenické splečenství Svatá země, abychom uchránili přítomnost palestinských křesťanů ve Svaté zemi. Od té doby je to moje misie, můj život: uchránit kořeny křesťanství pro všechny, nejen pro arabské křesťany, ale pro všechny křesťany po celém světě, protože všechno začalo ve Svaté zemi, v Betlémě, v Jeruzalémě, v Nazaretě, ve všech těch městech o kterých slyšíme a čteme v Bibli. V USA mám jen čtyři zaměstnance , ale mám tam i stovky voluntérů, kteří nám pomáhají. V Betlémě a ve Svaté Zemi mám dvacet pět zaměstnanců na plný pracovní úvazek a ještě dvacet dalších na poloviční pracovní úvazek. Máme projekty ve kterých opravujeme domy křesťanskému obyvatelstvu, do těch je zapojeno dalších 55 lidí, takže celkem pečujeme přibližně o 100 rodin v Betlémě“, říká pan Rateb, který přijel tentokrát do Medžugorje již podruhé. „Tady v Medžugorji je to pro mne pravý odpočinek, protože cítím, že je Panna Maria kolem nás, že nás chrání, že možná i chodí vedle nás. Ona je tu, cítím to. Jsem tady ještě z jednoho důvodu: abych spojil Medžugorje a Svatou zem. Plánujeme tady v Medžugorji otevřít ambasádu pro Svatou zemi. Potom co jsem sem přijel poprvé, změnil jsem se. Začal jsem lépe poznávat lidi a viděl jsem, co všechno mohu učinit . Stále ještě pracuji na různých věcech. Došli jsme až k jednomu bodu, že musíme vytvořit jedno hnutí. Je to související příběh a neoddělitelné události, tady v Medžugorji a ve Svaté zemi. My chceme sloužit lidem, kteří chodí do kostela, ale většina myslí jen na kostel a nechápe, že kostel bez lidí je bezvýznamný. Vidím, že lidé sem přicházejí na několik dnů a ptal jsem se co dělají celý čas co jsou tady. Oni se modlí! To je dobré a přejeme si, aby teď svoji víru proměnili ve skutek, aby pomohli křesťanům ve Svaté zemi, ale ne proto, že oni potřebují pomoc, protože oni nepotřebují jídlo na stůl; oni potřebují mezinárodní podporu katolíků, aby tak svoji víru udrželi živou“.