Připomínáme si již 20. výročí úmrtí medžugorkého kněze fra Slavka Barbariće

Mnozí poutníci, kteří ve velkém množství putovali do Medžugorje s kanceláří Vérité již ve válečných letech od roku 1992 až do podzimu roku 2000 (fra Slavko zemřel  24. listopadu 2000 na kopci Križevac pod Křížem svého Pána Krista, potom co dokončil pobožnost Křížové cesty) si pravděpodobně budou vzpomínat na fra Slavka, kterého jsme při každé pouti požádali, aby promluvil k českým a slovenským poutníkům. A býval Čechů plný kostel. Já měla tu čest tlumočit. Modlím se za vás poutníky v Medžugorji a prosím stejně jako vizionář Jakov: 

Fra Slavko, přimlouvej se za nás u Té, které jsi věnoval svůj život!

Slova medžugorského vizionáře Jakova Čolo, určená zesnulému fra Slavku Barbarićovi jménem celé skupiny 6 mežugorských vizionářů. 

Náš drahý bratře, fra Slavko!

Jak si jen nepřipomínat všechny ty roky, které jsme prožili spolu: každý náš společný rozhovor, každou naši společnou modlitbu a všechno co jsme společné prožili? Jak si nepřipomínat každou tvojí oběť a každý tvůj boj za nás? Jak si nepřipomínat tvoji dobrotu a tvoji lásku k nám? Často si nám říkal: ''Víte vy, že já vás miluji?!'' Pociťovali jsme tu lásku tolikrát a tolika různými způsoby. Připomínáme si tolik tvých slov. Často jsi se nás ptal po zjevení: ''Jak se má naše Panna Maria?''

Ty jsi bratře teď s ní, ty který jsi svůj život jí věnoval, ty který jsi dělal všechno pro to, aby všichni poznali její lásku a její dobrotu, a ta láska a dobrota byla právě v tobě, a to mohl zakusit každý člověk, který tě poznal. Děkujeme ti drahý bratře, za tvojí podporu, kterou jsme tolikrát potřebovali, a ty jsi nám ji dával v každém okamžiku. Děkujeme ti za každou tvoji radu, kterou jsi nám dal tehdy, když to bylo nejpotřebnější. Díky ti, že jsi nás vedl naším duchovním životem a že jsi nám modlitbou pomáhal v našem soukromém životě. Díky ti za každou tvojí návštěvu u nás doma, které nám přinášely tolik požehnání a tolik radosti v našich rodinách. Díky ti za každé pohrání s našimi dětmi, které samy dokázaly poznat pravého a skutečného přítele.

Dnes, drahý bratře pláčeme, ale současně se radujeme, protože ty jsi s tou, kterou jsi nesmírně miloval a svůj život jí dal, a to je Panna Maria. Tvoje dílo, dobrota a láska bude v nás žít stále, a ty, drahý bratře, se stále za nás modli a stále bdi nad námi.

Nyní ti my, bratře, říkáme to, co ty jsi nám stále říkal:

Víš, bratře, jak tě my milujeme!?

Tvoji Jakov, Ivan, Mirjana, Ivanka, Vicka a Marija.