Promluva apoštolského nuncia Bosny a Hercegoviny na Mladifestu

Drazí bratři a sestry v Kristu,

1. Život každé osoby je ovinut Božím tajemstvím, které je odhalováno den po dni, což působí, že stále více chápeme vznik našeho života. Nejkrásnější a nejhlubší pocit, který můžeme často prožít je právě pocit tajemství Boha, který nás od počátku formuje ke "svému obrazu, abychom se jemu podobali" (1 Moj 1,26), a to ojedinělým a neopakovatelným způsobem.

Každý lidský život v sobě skrývá nějaký Boží sen. Každý lidský život je dar lásky, který Bůh dává lidstvu, proto život každé osoby musí být chráněný, od početí až do přirozené smrti. Každý  lidský život je drahocenný a je potřeba ho přijmout s nesmírnou vděčností. Každý lidský život je plodem nového Božího dechu života (srov. 1 Moj 2,7), a to je nový Boží úsměv celému lidstvu. 

Skutečně, lidský život nejdříve existuje jako myšlenka v mysli Boží, protože Bůh je jediný tvůrce nedocenitelného daru života. Boží myšlenka je základ i setba jeho působení. Život  každého z nás vzniká z té Boží myšlenky, která jako semeno v lůně naší matky se nejdříve stane jednou buňkou, potom dvěmi, potom embriemo, a tak začíná pravý lidský život lidského jednotlivce. Proto každý z nás na počátku své existence vypadá jako malá semínka uzavřená a skrytá v mateřském lůně. Stejně tak si Bůh přál, aby Maria skrze Ducha Svatého počala a porodila Toho ve kterém bude tělesně přebývat veškerá plnost Božství (Kol 2,9) a Ona bude Bohorodička, Ježíšova Matka a naše Matka ( J 2,1; 19,25).

2. Když semeno najde úrodnou půdu začne se v něm rozvíjet překrásný zázrak Božího stvoření na zemi. Proto Ježíš v dnešním evangeliu vypráví to podobenství o rozsévači a semenech, ve kterém vykládá veliké tajemství Království Božího, které Ježíš přišel zjevit světu. Království Boží, jak jsme slyšeli, srovnává s hořčičným zrnkem, které je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než ostatní. Rozvíjí se ve strom. Přilétají ptáci nebeští a hnízdí v jeho větvích. (srov. Mt 13,31-32)

Věčné semeno Božího slova, vtělené v Ježíšovi, stále hledá "úrodnou půdu" v každém člověku, tedy jeho plnou disponovanost přijmout je do svého života. Vzhledem k tomu, že Bůh dal člověku plnou svobodu pro každé rozhodování, je zcela jasné, že semeno Božího slova bude stále narážet na lidskou zaslepenost, odmítání, puntičkářství a dokonce i násilí, ale Bůh si je vědom takových překážek a porážek. Přesto, Bůh neúnavně pokračuje v zasévání semena ve světě. To dělá, protože ví, že setba Jeho Slova, kdykoli padne na úrodnou půdu, přinese dobrou úrodu. Jednou zaseté semeno Království Božího neustále a neuvěřitelně klíčí a vzrůstá, podle Božího času. (srov. 1 Kor 3,6)

„Jako déšť a sníh padá z nebe bez ustání dokud se země nenapojí, vzklíčí a zazelená se, aby dalo sémě rozsévači a chléb pro tělo, tak i slovo, které z mých úst vychází nevrací se ke mně bez úrody, ale koná to, co jsem chtěl a uskutečňuje to kvůli čemu jsem je poslal.” (srov. Iz 55,10-11).

Ježíš Kristus, vtělené Boží Slovo, zcela naplnil Boží plán na založení Božího Království na zemi, a tak splnil vůli svého Otce. Potom Ježíš vystoupil na nebe, jako vítěz, slavný vítěz nad smrtí, strachem a porážkami lidských dějin.

3. Před tím než byl od nich vzat na nebe a zasedl po pravici Boha, svěřil Ježíš svým učedníkům obecné poslání. Řekl jim, aby kázali Evangelium všemu stvoření (srov. Mk 16,15). Stejné poslání Ježíš svěřuje celému společenství svých učedníků, Církvi v každé době a prostoru. Proto je každý z nás, jako Kristův učedník v naší současnosti, stejně povolán naplnit toto vyvýšené apoštolské poslání  - zasévat setbu Slova Božího a kázat evangelium v celém světě, "ať je to vhod nebo nevhod” (2 Tim 4,2), dokonce i když se setkává s překážkami a různými porážkami.

Když přijde čas žně, Bůh stojí při svých služebnících, bok po boku, až do konce žně, aby neustali, nebyli zklíčení, stísnění a neprožívají neúspěch. Bůh je prvořadě ten, který působí, aby semeno vzklíčilo v pravou dobu, a rozsévač ani sám neví jak (srov. Mk 4,27), protože každé semeno je Boží touhou určené, aby vyrostlo v obilí podle Božích plánů.    

Stejně tak, Bůh, který je všemohoucí, může každou půdu udělat plodnou, dokonce i z kamene může povolat život” (srov. Mt 3,9). Od svých služebníků nebo učedníků jako rozsévačů  Jeho Slova Bůh žádá, aby neslábli ve víře a naději, aby neustoupili, “aby neházeli flintu do žita”,  jak podobně říkává papež František, a aby nikdy nepřestávali rozsévat a hlásat Boží Slovo a svědčit o něm, přes možné porážky nebo tragédie při setbě, která neuspěla. Nezapomínejme: Bůh je schopný, každý bolestný, nešťastný příběh přivést k dobrému, šťastnému a překvapujícímu konci, což nám výslovně ukazuje Ježíšovo vzkříšení, které vyhlášením vítězství světla nad tmou a života nad smrtí, zničilo mnoho bolesti a zla, které svírá celé lidstvo a které mu stále hrozí.

Drazí mladí,

Vyslechli jsme překrásné poselství našeho drahého papeže Františka. Zatímco děkujeme Svatému Otci za jeho vždy otcovský, láskyplný úsměv, zapamatujme si, že on vás, kromě jiného, prosí, abyste využívali svoje mládí a s pomocí Pána, se zaměřili na základy své existence, protože vaše osobní budoucnost závisí na rozhodnutích, která uděláte v těchto letech.“

Jak si mnozí z vás stále ještě vzpomínají, během své pastorační návštěvy Bosny a Hercegoviny před téměř již deseti lety, řekl papež František, že mladí této země jsou květy jara, které chce pokračovat a svěřil jim úkol rozvíjení lepší budoucnosti pro všechny. Vy,  drazí mladí jako jarní kvítí, zkrášlujete tvář země, A v této místní Církvi jste dobrou setbou ze které mohou vyrůstat nadšení hlasatelé a svědci radostné zvěsti spásy. Jestli květ představuje uskutečnění snu, který se nachází v semeni každé květiny, pak vy jste květy po kterých žízní vaše rodiny, vaše Země i celá Církev.

Ať vás proto neudivuje, že Ježíš s vámi chce rozvíjet budoucnost Církve a celého lidstva. Bůh si vás první přál a zamiloval, On vás povolal do života a “vy jste dílo jeho rukou“ (Ž 19,1). Proto nesmíte nikdy podléhat ve zkouškách neklidu, cynizmu, ani jakékoli formě útěku ze světa, které vedou k sebezničení vlastní osobnosti. Boží sen o vás a vašem životě skončí vždycky šťastně, jako se zítřejší květy rodí z dnešního semene.

5.  Snažte se tedy do svého srdce přijmout semeno Božího Slova, aby přineslo úrodu: Tak  Ježíšův sen a sen Církve o každém z nás skončí šťastně. Snažte se svým životem ukazovat Ježíše druhým. Pomozte jim poznat Ježíš ve všech lidech, zvláště mezi nejmenšími a  nejpotřebnějšími. Snažte se milovat Ježíše, který je přítomný ve vašich bližních, zvláště v těch, kteří jsou opuštění a zapomenutí.  Tak budete následovat cesty velikých světců, jako jsou: svatí František z Assisi, Terezie z Kalkaty, blahoslavený Ivan Merz (1896.-1928.), apoštol mladých, narozený v Banja Luce. Tak semeno Ježíšových slov začne rodit plody, které jsou Bohu milé.

Všichni společně se tedy modleme, aby nás Bůh na přímluvu svatých Jáchyma a Anny podivuhodně vyvolených, aby se stali rodiči Marie, Matky Ježíšovi – naplní veškerým požehnáním, abychom se tak i my, následováním velkolepého příkladu jejich dcery, pokorné služebnice Boží, stali horlivými a nebojácnými v přijímání a rozsévání Božího Slova. Toho  Slova, které je Cesta, Pravda a Život, které se vtělilo a z jeho hojnosti se rodí nejkrásnější květy spásy, míru, štěstí a bratrství v srdcích národů celého světa.

Buď pochválen Ježíš a Maria!