Promluva arcibiskupa Hosera na Mladifestu v Medžugorji

Međugorje, 5. kolovoza 2018.

"Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?"

Drazí mladí přátelé,

Na závěr našeho Festivalu , který je plný zážitků, intezivních okamžiků, které jste prožili při setkáních, která jste měli, známostech, které se upevnily i pro budoucnost, si klademe otázky: "Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?"

Dnes, jako při každé Mši, nás Pán vybízí, abychom si vzali Jeho dary položené na dvou stolech: na stolu Jeho Slova a na stolu Jeho Eucharistie. Oba stoly jsou absolutně potřebné, abychom pokračovali v naší životní cestě, cestě, která nás vede ke konečnému cíli.

Africká moudrost říká, že když jsi ztratil cestu a nevíš kam dál, vzpomeň i sodkud jsi přišel. Vy jste přišli z celého světa, s různých světadílů a z mnoha zemí. Rozdíly mezi vámi jsou ohromné.

Dokument pro přípravu Sinodu věnovanému mladým, který se bude konat v říjnu, říká:

"Veliké jsou společenské a ekonomické rozdíly, které vytvářejí ovzduší velikého násilí a dohánějí některé mladé k tomu, že odcházejí do náruče podzemí a obchodu drogami; politický systém ve kterém dominuje korupce,  podrývá důvěru v instituce,  legalizuje fatalizmus a osvobozuje od zodpovědnosti; stav války a krajní chudoby, povzbuzuje k emigraci a hledání lepší budoucnosti. V jednotlivých  oblastech je tíživé  neuznávání základních svobod, dokonce i v náboženské oblasti, jako  neexistence ani osobní samostatnosti vnucované ze strany vlády, zatímco na některých jiných místech vládne vyloučenost ze společnosti a stísněnost, která dohání jednu část mladých, k odchodu do uzavřeného  kruhu závislosti (na drogách a zvláště na alkoholu) tedy do společenské izolace. Na mnoha místech chudoba, nezaměstnanost a vyloučenost na okraj společnosti zvyšuje počet mladých žijících v podmínkách nejistoty, jak  materiální tak i společenské a politické". Všichni známe drama mnohých utečenců a emigrantů ve světě,  jejichž počet dosahuje miliony.

Na druhé straně, máme takzvané rozvinuté země, kde se žije v nasycenosti materiálními hodnotami a přehnané spotřební mentalitě, pravé tržní diktatuře, luxusní modě, jako ideál sobeckého života necitlivého  k druhým lidem. Rodiny se rozpadají a snadno znovu  vytvářejí aniž by si dělaly starost o osud dětí, které jsou vystavovány težkým situacím a psychické a duchovní bídě. Tyto oblasti se bohužel stávají duchovní pouští, kde samota, ztráta  smyslu a hodnoty života, dohánějí mladé ke smutku, depresi a někdy i  sebevraždě. Takový život je opravdu pohanský život.

Svatý Pavel neměl pochybnosti ohledně tohoto chování, dnes jsme slyšeli jeho slova: „Říkám vám a zapřísahám vás ve (jménu) Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné.   A povzbuzuje nás:  " odložte starého člověka s dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího (vzoru) jako skutečně spravedlivý a svatý.“

Drazí mladí,

Přišli jste ze světa, který vás  z jedné strany přitahuje, a na druhou stranu  vám odporuje. Přitahuje svými mnohými nabídkami, všudypřítomnou reklamou, mnohými návrhy, jak žít život. Odporuje vám tím že pochybností a nejistot je mnoho, kdo říká pravdu, a kdo lže? Které návrhy a nabídky jsou dobré, a které nebezpečné? Komu věřit a ke komu mít důvěru?

Čas mladosti je relativně krátký po dětství, a před dospělostí a později stáří. Krátký čas, ale možná  nejdůležitější, protože je to čas zásadních rozhodnutí, která jsou rozhodující pro celý budoucí život.

Na nás  křesťanech je odhalit našeho Mistra, Ježíše Krista, který o sobě, když mu jeden z učedníků položil otázku, jakou se cestou vydat, jak můžeme znát cestu, řekl: "Já jsem cesta, pravda a život".  „Já jsem chléb života!“

Odpověď je stručná, ale obsahuje všechno. Tedy, já doufám, že jste během tohoto Festivalu mohli vytušit alespoň počátek té cesty, kterou máte projít.

Ježíšova osoba je opravdu fascinující pod podmínkou, že Ho poznáme.

Vyslechněte tedy tento rozhovor: dva mladí, potom, co Ho slyšeli mluvit,  se vydali za Ježíšem. Tehdy se Ježíš ohlédl a uviděl, že Ho následují, řekl jim: "Co hledáte? Oni mu řekli: “Rabbi” – což znamená: Mistře –kde bydlíš?Řekl jim: Pojďte a uvidíte. Šli tedy,a viděli, kde bydlí a zůstali u něj ten  den. Bylo asi deset hodin ".

Dnes, v sedm hodin večer, se Ježíš vrátil k nám a položil nám stejnou otázku: Co hledáte? Koho hledáte a proč Ho hledáte?

Ježíš je Mistr u kterého můžete mít jistotu. Neodkládejte zápis do Jeho školy. Ve stejné škole najdete i jednu Učitelku: Marii, Matku Boží, Marii Vychovatelku a Královnu Míru! Jedna taková škola má větší hodnotu než nejlepší univerzity světa! Maria se neunavuje při odkazování nás na svého Syna: "Učiňte vše, co vám On říká!" To je odpověď na úvodní otázku: "Co máme dělat, abychom konali skutky Boží?" Amen.