Promluva kardinála, který slavil první mši svatou 33. Mladifestu

Homilie ze mše při zahájení Mladifestu,

Kardinál Juan José Omella,
arcibiskup Barcelony,
předseda Španělské biskupské konference

Drazí mladí a drahé rodiny, drazí bratři a sestry,

Jsem hluboce potěšen a velmi vděčný Bohu, že mohu být s vámi se všemi a slavit Eucharistii v této Mariině zemi, ve farnosti Medžugorje, na tomto zahájení 33. Festivalu mladých.

Děkuji mons. Aldu Cavalli za pozvání a kněžím františkánům za srdečné přivítání.

S velikou láskou zdravím všechny a každého z vás jednotlivě, ať vám Bůh žehná, provází vás a daruje vám mír.

Veleben a chválen buď Bůh, který nás tolik miluje!

Přijel jsem ze Španělska, výslovně mariánské země. V roce 1982, když papež Jan Pavao II. odlétal ze Španělska, řekl: „Sbohem, Španělsko, země Blahoslavené Panny Marie!“

Narodil jsem se v malém městě v Aragonii, v diecézi Zaragoza, v oblasti kde byla Blahoslavená Panna Maria přítomná zcela mimořádným způsobem. V městě Zaragoza se nachází ohromná, překrásná bazilika zasvěcená Blahoslavené Panně Marii, Panně Marii od Sloupu – La Virgen del Pilar – protože se tam kolem roku 40 po Kristu stalo první, Církví uznané zjevení Blahoslavené Panny Marie. Já stále říkám, že není žádné srovnatelné zjevení, protože jak říká tradice, Blahoslavená Panna Maria se ve svém smrtelném těle zjevila apoštolovi Jakubovi. Díky této neočekávané návštěvě, se apoštolu Jakubovi, podle téže tradice, vrátila síla, aby mohl pokračovat ve své cestě evangelizace.

Městečko Calanda v diecézi Zaragoza, kde jsem byl farářem, je známé díky jednomu takovému dojemnému zázraku. Stal se v březnu 1640 a zaznamenali ho tehdejší městští a církevní písaři. Žil tam mladík, kterému téměř tři roky před tím byla amputována noha. Jmenoval se Miguel Pellicer. Jedné noci, kdy se mu zdálo, že ho navštívila Panna Maria od Sloupu a obnovila mu nohu, probudili ho jeho rodiče užaslí nad tím, že jejich syn skutečně má znovu tu svoji amputovanou nohu. Rád bych vám toho ještě mnoho vyprávěl o tomto mimořádném zázraku, ale nechci mluvit příliš dlouho. Doporučuji vám, abyste další informace vyhledali na  internetu.

Drazí mladí opravdu je dojemné co všechno je Blahoslavená Panna Maria ochotná učinit, aby nás dovedla na setkání se svým Synem a naším bratrem Ježíšem Kristem!

Každý z vás se může ptát: proč jsem přišel do tohoto koutku Evropy? Co tady dělám? Mnozí z vás, jsou tu poprvé, stejně jako já. Možná si kladete takové nebo podobné otázky. Možná tě příbuzní a přátelé povzbudili, abys sem přijel. Ale že jste tady, to je proto, že si to Ježíš a Maria přáli. Začíná mimořádný týden, odevzdejte se, ať vás nosí a vodí naše Matka, Blahoslavená Panna Maria.

Život je drahocenný a stojí zato ho žít v plné intenzitě. Během života vedeme bitvu za bitvou a zlo někdy vítěží a ujímá se částí našeho života. Ano, zlo může různě vládnout a pokořit naše vyhlídky na život. Náš život je cesta stálého obracení se, abychom za pomoci Ježíše a Marie, poznali a překonali ty parazity, které nám kradou život.

Jaká jsou naše jařma a řetezi, které nám ubírají mír a radost?

• Imidž, prestiž, touha po poctách?
• Touha po moci, penězích, jmění a vlastnictvím?
• Sociální sítě, TikTok, YouTube? Snad pornografie?
• Chápání štěstí jako neomezeného hromadění požitků?

Začínáme týden ve kterém nás modlitba, zpověď, naslouchání Božímu Slovu, půst a především Eucharistie, budou osvobozovat od břemen, která nás tíží a oddělují od cesty věrohodnosti a svobody, kterou nám předkládá Ježíš Kristus, pokud se odevzdáme do Božích a Mariiných rukou. Ježíš tě chce přijmout ve svátosti smíření a ukázat ti svoji hlubokou lásku a milosrdenství k tobě.

Jak jsme slyšeli v prvním mešním čtení, Bůh je jediný, kdo nás může osvobodit břemen a problémů, které nás tíží. Nepadejme do pastí těch kteří nám nabízejí snadná a rychlá řešení složitých situací. Bůh je jediný, který nás může zachránit, ale On to učiní ve svůj čas bez ohledu na náš spěch a naléhání. Boží čas není náš čas. On myslí na naši věčnou spásu. Využijte tento týden, abyste se usmířili s Bohem v této zpovědnici světa, v Medžugorji.

Víte, že neexistuje břemeno nebo pouto otroctví, které by mohlo pohoršit Boha? Musíš to poznávat a říci: Ježíši, mám to břemeno, osvoboď mne… Není takové břemeno, které by se mohlo vzepřít Boží síle. Zapamatujte si, že bez ohledu na to o jak velké zlo se jedná, Blahoslavená Panna Maria je drží stranou a šlape po něm svojí nohou.

Naší vlajkou není strach, ale láska a radost. Když jsme blízko Bohu, naše srdce je nadšené, strach zmizí a vznikne zářivá radost a touha pracovat na hlásání evangelia a rozvoji humanitárního světa ve kterém jsme všichni bratři a sestry.

To je pravda obsažená v heslu vybraném  pro Festival mladých, který dnes zahajujeme: „Učte se ode mne a naleznete mír“ (srovnej. Mt 11, 28-30). Ano, to Ježíš říká každému z nás, On to říká jasně. Pozorně poslouchejte Ježíšovo poselství z Evangelia podle Matouše:

Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“ (Mt 11,28-30)

Nebojte se. Odpočiňte si od svého břemena a svých starostí, od svých hříchů a pochybností… v Pánu. Naučte se od Něj žít mírnost a pokoru.

Toto bude jedinečný týden. Nedopusťte, aby prošel mimo vás. Rozhodli jste se vzdálit od rámusu, roztržitosti a obvyklých prací, abyste přišli sem setkat se s Pánem. Prožijete mimořádný týden duchovních cvičení ve společnosti Panny Marie.

Právě to jsme před chviličkou slyšeli v Evangeliu: I Ježíš potřeboval chvíle, aby se vzdálil z rámusu, z misionářského působení. Jako Ježíš se potřebujeme zastavit a usebrat se v Boží přítomnosti plné lásky.

Tyto dny bude čas na všechno, ale prosím vás, intenzivně využijte okamžiky určené pro osobní a společnou modlitbu. Jestli se vám to zdá být těžké, požádejte svoje průvodce a organizátory poutí, kněze a řeholníky, kteří vás provázejí, aby vás naučili modlit se a s ostatními poutníky se dělte o zkušenosti s tím co vám pomáhá.

Všechno co tady uvidíme, uslyšíme, co budeme vzájemně sdílet a prožívat jsou prostředky, které Bůh využije, aby se pokusil vejít do našeho srdce. Ježíš si přeje, abychom Ho pustili do svého života. Chce nám říci tisíckrát: Já tě miluji a   potřebuji tě. Ti jsi můj milovaný syn. Kvůli tobě a pro tebe jsem stvořil svět; kvůli tobě a pro tebe jsem zemřel na kříži.

• Miluji tě nesmírnou láskou, která je připravená za tebe dát život, která je schopná proměnit nenávist a násilí v lásku, která může zrušit smrt vzkříšením a věčným životem. Chci ti darovat tu lásku, přijmeš-li ten dar, opravdu ho chceš?
• Potřebuji tě, abys nesl tuto lásku až na konec světa. Potřebuji tě, abys byl můj hlas, moje ruce, moje tvář ve světě.

Odvažuješ se vydat do tohoto velikého dobrodružství, které ti Bůh předkládá?

Podle Boží prozřetelnosti, Evangelium, které jsme právě slyšeli mluví o zázraku rozmnožení chlebů a ryb. Ježíš anticipuje tajemství Eucharistie. Eucharistie, kterou slavíme je největší projev nesmírné Boží lásky ke každému z nás, lásky, kterou jsme poznali díky Ježíši Kristu. To je veliká a dojemná novina, kterou nám Ježíš zjevuje: Bůh nás miluje a přijímá za svoje děti. Boha se nemusíme bát, ale prostě Ho milovat a dovolit, aby On miloval nás.

Zde a teď, vzkříšený Kristus se mezi námi zpřítomňuje a daruje nám za pokrm svoje slovo, svůj život a svoji lásku, kterou přijímáme ve společenství Eucharistie. Papež František nám připomíná citací z církevních otců: „Eucharistie [...] není odměna pro dokonalé, nýbrž velkodušný lék a pokrm pro slabé“ (Evangelii gaudium, 47). Jak je zapsáno v právě hlásaném Evangeliu, my jsme dnes to veliké mnoštví mužů a žen, prostých, nemocných, hříšných a hluboce hladovějících po Ježíši, chlebu života.

Euharistii máme přijmout s hlubokou úctou a pokorou. Máme dovolit, aby nás ona proměnila, dovolit aby nás krok za krokem připodobňovala Kristu. Papež Benedikt XVI. řekl, že je „Eucharistie proces proměnění do kterého jsme zapojeni, je Boží síla k proměnění nenávisti a násilí, Boží síla k proměnění světa. Proto musíme prosit Pána, aby nám pomohl tímto způsobem slavit a žít Eucharistii. Za to se chceme modlit, aby nás proměnil a s námi aby proměnil svět v nový Jeruzalém.“ Díky Eucharistii „se musí celé stvoření stát novým městem, novým rájem, prostorem ve kterém se bude projevovat živý Bůh“.

Svatý papež Pavel VI. nám připomněl, že veliká rodina Církve existuje proto, aby evangelizovala. A papež svatý Jan Pavel II. nás vyzval k nové evangelizaci. Papež František nás vytrvale posílá, abychom s láskou vyšli do světa a hlásali evangelium. Nemůžeme zapomenout ani na moudrou radu, kterou nám dal papež Benedikt XVI. abychom neupadali do skleslosti a evangelizační únavy, která se dostavuje, když uvažujeme jen o vnějších součástech a téměř zapomínáme, že všechno naše působení musí čerpat z nehlubšího centra, a tím je Eucharistie“.

V těchto dnech bude v Medžugorji Eucharistie ústřední místo setkání s Bohem Otcem, s Ježíšem Kristem a s Duchem Svatým; místo setkání s Blahoslavenou Pannou Marií, svatým Josefem, anděly a všemi svatými; místem setkání s našimi zesnulými bratry a sestrami. Všechno co budeme prožívat tento týden nám pomůže abychom celou svoji existenci přesměrovali k setkání s Nejsvětější Trojicí v eucharistické slavnosti. V ní musíme najít zdroj a světlo pro všechny naše skutky a všechno naše jednání. My, jak řekli Abesinští mučedníci, nemůžeme žít bez Eucharistie, bez neděle, bez Dne Páně.

Podle těch obřadů, znaků, gest a slov, se zpřítomňuje vzkříšený Ježíš Kristus a Duch Svatý. Oni chtějí vstoupit do našeho života, chtějí nás naplnit svojí láskou, proměnit naše kamenná srdce v srdce z masa, která prohlubují společenství a mír, která se starají o ty, kterým je pomoc nejpotřebnější a která hlásají, že Kristus  vstal z mrtvých, že nás Bůh miluje a že jsme jeho děti, že On nás potřebuje abychom hlásali život věčný a proměnili svět ve světle evangelia…

Dnes, kdy Církev slaví památku svatého Alfonze z Liguory, velikého apoštola zpovědnice a duchovního vedení, chtěl bych si připomenout nějaká slova, která on sděluje Ježíši Kristu ve své osobní modlitbě:

„Mnozí na smrtelné posteli dávají svým přátelům jako dědictví a znamení náklonosti oděv nebo prsten. A ty, Ježíši, ve chvíli odchodu z tohoto světa, jaké jsi nám zanechal detaily lásky? Ne část šatu nebo prsten, ale svoje tělo, svoji krev, svoji duši, svoje božství, celou svoji bytost“ (Jak budeme milovat Ježíše Krista, kapitola 2, odstavec 1).

Drazí mladí, Ježíš je teď a tady mezi námi. To je velkolepé. My ho nevidíme a veliká většina Ho ani necítí, ale On je tu, slyší nás a říká: Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě. (Zjevení 3,20 )

Nyní zavři oči a dovol Bohu, aby na tebe něžně hleděl, aby se přiblížil tvojí duši…

Pros Ducha Svatého, aby otevřel dveře tvého srdce a aby Ježíš Kristus, Syn Boží, přišel a proměnil tě.

Hle, zde jsem, Pane,vejdi do mého srdce a zůstaň v něm. Ať můj život bude cestou svatosti a spolehni se na mne, že budu dělat dobro a že Ti budu pomáhat proměnit svět.

Svatá Maria, Královno Míru, pros za nás a za celý svět.

Amen.