Síla modlitby růžence

V nejtěžších chvílích života jí pouť do Medžugorje změnila život.

Spisovatelka Carmen Posadas vedla interview s vlastní dcerou o její cestě do Medžugorje. Sofia Ruiz de Cueto je nejstarší dcera Carmen Posadas, španělsko-urugvajské spisovatelky, která získala cenu španělských spisovatelů “Premio Planeta”. Autorka mnoha známých knih je katolička a otevřeně mluví a píše o víře. 

Carmen Posadas a Sofía Ruiz de Cueto hovořily v zajímavém interview pro katolickou televizi Mater Mundi TV o Sofiině obrácení, její minulosti, o chvíli, kdy Bůh vstoupil do jejího života a o tom jak žije teď, když miluje Krista.

Bylo to nejhorší období jejího života

Sofie zažila úplné obrácení v Medžugorji, když procházela velmi těžkým obdobím života, a má na tom největší zásluhu její přítel, který celé měsíce trval na tom, aby jela na pouť, která jí nakonec změnila život.

“Vůbec jsem tehdy nechtěla nikam cestovat, protože jsem prožívala těžké životní období. Rozváděla jsem se. To byl i důvod toho, že jsem se vzdálila od víry. Byla jsem velmi naštvaná”, vyprávěla Sofie svojí matce.

“ Panna Maria tě volá”

Sofie prožívala chaos v práci, s rozvodem a malými dětmi. A uprostřed toho všeho její přítel trval na tom, aby odjela na pouť. Ona odmítala jet: “Mám děti, pacienty, musím jet na kongres, a navíc je dnes ještě Den matek a rozvádím se.”

“Panna Maria tě volá”, řekl jí přítel. “Už jsem nevěděla co na to odpovědět, tak jsem řekla – pojedu”, vypráví.

Přistoupila na to, že pojede, i když byla dále plná zlosti

Nakonec se všechno podařilo zorganizovat tak, že mohla odjet. Děti najednou nebyly problém, pracovních povinností ubylo, ale ona nadále nebyla šťastná. Dokonce ani tehdy, když přijela do Medžugorje.

První chvíle nebyly jednoduché. Když přijeli šli na mši a na adoraci.

“Vztekle jsem odešla z kostela a šla jsem si lehnout bez večeře,“ vyprávěla.

Ale už následující den byl začátkem jejího nového života. Den začal prohlídkou památných míst v Medžugorji, a potom přišel čas, aby vystoupili na Kopec zjevení. Vystoupila modlíc se růženec. Každý poutník se modlil jedno tajemství. Když se modlili páté tajemství, podal jí její přítel růženec a ona nedokázala odmítnout. “Modlila jsem se a začala jsem plakat. Nedokázala jsem přestat. Od toho okamžiku mě zaplavil mír. Zmizel vztek a zůstal jen pocit úlevy.”

Sofia v rozhovoru vysvětlila, že veliká změna v jejím životě ještě tehdy nenastala, ale až když se v Madridu musela o ten klid snažit. Kněz při Křížové cestě upozornil, že důležitá je snaha při návratu do každodenního života, protože během poutě je snadné udržovat mír, ale až se jednou vrátíš například do Madridu, spěcháš a na semaforu naskočí červená zrovna před tebou, velmi snadno ten mír ztratíš.

V Medžugorji se naučila modlit

“Ten příklad mi velmi pomohl. Pokaždé, když jsem viděla červené světlo na semaforu, vzpomněla jsem si na Boha”, řekla a vysvětlila, že “když jednou najdeš modlitbu, vytváří se v tobě touha, zamiluješ si ji a začneš se modlit stále více a více. V Medžugorji jsem se naučila jaká je moc modlitby.”

Sofie přiznala, že se její život změnil. Před tou poutí si vážila jen toho, co je hmatatelné, protože byla velmi hrdá a nezávislá. Nyní pochopila, že On byl stále tu, ochotný jí pomoci.

“Když vidíš, že Bůh existuje, že je tu a že se můžeš o Něj opřít, stres a tíseň mizí. Můžeš být v chaosu a mít mnoho práce, ale nebudeš se s tím vyrovnávat ve stresu protože ten tě už neovládá.”

“Mnoho znalostí nás vrací k Bohu”

Jako lékařka a vedoucí kliniky, souhlasí z citátem Louise Pasteura: “Málo vědomostí nás vzdaluje od Boha, mnoho vědomostí nás vrací k Bohu”.

Sofie se domnívá, že “čím blíže jsi vědě, tím jsi blíže Bohu” a je si jistá, že v medicíně, kde  je každodenně svědkem utrpení “když člověk pozná Boha, to utrpení přestane. Když je Bůh s tebou pomáhá ti, aby utrpení a bolest zmizely. Můžeš pocítit jeho ruku”, vyprávěla Sofia.