Na přímluvu Panny Marie mne Ježíš osvobodil z otroctví satanovi

Gisela vypráví: “Až do dvanácti roků jsem měla dětskou víru, ale potom můj zájem o Boha opadal a nakonec zmizel úplně. V patnácti jsem onemocněla extrémní bolímií.

Odvezli  mne na psychiatrickou kliniku a tam mě nutili jíst. Bylo mi jasné, že  je ta nemoc spojená se ztrátou víry. Po pobytu na psychiatrii se mnou už nikdo o Bohu nemluvil.

Od té doby jsem se angažovala politicky a stále víc jsem se orientovala levicově, účastnila jsem se demonstrací, navštěvovala jsem rockové koncerty až jsem jednoho dne narazila na svojí velikou lásku. Přesněji, bylo to jenom jedno veliké zklamání, které brzy skončilo sebevraždou. Tehdy mi někdo slíbil pomoc a nabídl mi injekční stříkačku. Bylo mi teprve osmnáct roků, když jsem začala být závislá na té osobě, která mi nabídla ‘pomoc’. Brzy potom jsem potřebovala jít do nemocnice. Zneužíváním drogy došlo k ucpání střeva. Potom co mne propustili z nemocnice, jsem žila mezi rockery, chodila jsem na divoké zábavy, občas jsem brala drogu, a potom všechny druhy opiátů, dokonce i heroin.

Jednoho dne jsem odešla se svojí společností do nějaké prázdné továrny poslouchat hudbu. Trochu jsme se vzdálila od druhých, abych si lépe prohlédla tu budovu. Když jsem se ocitla na střeše, najednou jsem spadla do čtyřmetrové hloubky. Nějakou dobu jsem ležela v bezvědomí. Nakonec mne našli a se zlomenou pánevní kostí odvezli do nemocnice. Tam jsem uvažovala o smyslu svého života. Když jsem po pěti týdnech mohla poprvé chodit, odešla jsem do nemocniční kaple zapálit svíčku na znamení vděčnosti. Styděla jsem se, všechno mi bylo nějak vzdálené, a přesto jsem cítila určité štěstí  a jistotu.

Opět jsem se vrátila ke starému způsobu života. Brzy začalo být ještě hůř. Seznámila jsem se s oblastí okultizmu. Dostala jsem se do kontaktu s osobami, které navazovaly vztahy s  démony. Následovaly veliké útoky satana na moji duši. Ve mně začínalo být všechno černé. Už jsem nedokázala žít bez drogy a hodně jsem se přátelila s muži. Ocitla jsem se v satanském brlohu. Když už nic nešlo, ani já jsem už nechtěla žít. Měla jsem už dost života. Měla jsem pocit, že mám za sebou už tři životy. Můj život visel na vlásku.

Svůj život jsem změnila díky matce, která mi vyprávěla o svých zážitcích z Medžugorje. Někdo mi tehdy dal pouť do Medžugorje jako dar. Cesta tam a první čtyři dny byly strašné.  Bylo to pro mne peklo. Vyhýbala jsem se každému rozhovoru a držela jsem se stranou a co nejvíce ve svém pokoji. Přesně vím, kdy jsem se ve svém pokoji rozběsněně postavila před kříž a křičela a naříkala: ‘Co Ty chceš ode mne? Nech mě na pokoji!’ Něco se ve mně dělo. Nejdříve jsem si myslela, že jsou všichni poutníci blázni, ale v podvědomí jsem doufala  v nějaký zázrak. Brzy přišla chvíle, že jsem sama sebe začala považovat za blázna.

Moje matka odešla k fra Petrovi a vyprávěla mu o mé nemoci. Rozhodla jsem se dobrovolně za ním odejít. Zpověď u něj mne dovedla k obrácení. Moje první zpověď trvala hodinu, ale potom jsem byla nový člověk, cítila jsem, že jsem umytá od své strašné minulosti. Poprvé v životě jsem cítila jak mne Bůh miluje. Fra Petar mi při zpovědi jasně řekl, že jsem ve stavu těžkého hříchu, ale že mne Bůh, přesto má velmi rád, že Ježíš na kříži zemřel i za mne, aby mne spasil. Radil mi, abych zůstala v Medžugorji ještě nějakou dobu. Po dvou týdnech jsem se vydala domů.

Teď žiji poselství, denně chodím na mši svatou a přistupuji ke svatému přijímání. Každý měsíc se zpovídám a denně se modlím sv. růženec. Je ve mně hluboký mír, ale i veliká touha po lepším světě, míru a po Bohu. Bůh se stal centrem mého života. Ježíš je můj Spasitel. Mám ráda Marii, svoji nebeskou Matku, jí stále děkuji. Ona mě přivedla ke svému Synu Ježíši, aby mne osvobodila od zla a zlého. Ona je veliká prostřednice milostí. Medžugorji děkuji za všechno. Bez Mariiny pomoci bych dnes nežila. Kdybych byla zemřela před odjezdem do  Medžugorje, jsem si jistá, že by mne Bůh kvůli mým strašným hříchům nevzal k sobě do  nebe.“

Tento zážitek jasně ukazuje, že po uzdravení duše (při svaté zpovědi) současně může nastat i uzdravení těla. Gisela byla v Medžugorji spontánně osvobozená od závislosti na tvrdých drogách.