Svědectví o uzdravení nohy i srdce

08.12.2020 09:58

Svědectví jedné čtenářky (přeloženo z medjugorje-info)

Chvála Kristu i Panně Marii!
Já, jako mnozí z nás, jsem dokázala bloudit na cestě víry. Život námi často otřese až do základů a ve veškeré té slabosti se ptáme: kde je „ten Bůh“ o kterém mi říkali, že je dokonalý a slyší každou modlitbu, že je láska sama?!
Musela jsem prožít všechno to těžké, že jsem po Něm házela kamením? Prožila jsem rozvod, stovku různých  nemocí v rodině a sto nešťastných lásek! Všechno to bláznovství života, které tě dovede k tomu, že zakolísáš ve víře, nadáváš a upadneš do hříšného kolotoče života.
Ale přes to všechno moje srdce stále nějak doufalo, že Bůh nezapomněl na mojí dceru a na mne!
Před nějakými třemi roky jsem zažila úplné obrácení ve víře. Při té mši jsem plakala od počátku do konce, nějaká teplost mne oblila po celém těle, moje nemocná noha se celá třásla...a za všemi těmi emocemi jsem cítila nepopsatelnou vůni růží, která se šířila kostelem a nikde nebyla ani jediná růže nebo podobné květy. Oči se mi samy zavíraly pod přívalem Ducha Svatého.  Kostel jsem opustila tak klidná a spokojená. Tři dny potom jsem pochopila, že je moje noha úplně uzdravená. Nebudu ani říkat jaká radost se mne zmocnila kvůli tomu. Pochopila jsem, že jsem dostala odpověď, kterou jsem roky čekala. Bůh mi dal nejvíce, když jsem nejméně doufala!!!
Bůh mne uzdravil fyzicky, a co je nejdůležitější, uzdravil moji nemocnou duši. Krátce potom přišlo písemné potvrzení o mém církevním rozvodu, který jsem žádala a tak mi Bůh i písemnou formou ukázal svoji přítomnost i tím, co je lidsky nemožné! Smějete se, že ano? I já se směju, protože teď vím, že je Bohu všechno možné. Začala jsem žít víru dáváním. Dávajíc a nežádajíc, aby se mi něco vracelo. Naučila jsem se, že někdy stačí jen jeden úsměv, který dám druhým a tím jim zpříjemním den. A co teprve dát něco ze svého, abych jim pomohla. Naučila jsem se, že jedině Bůh byl stále při mně, dokonce i tehdy, když jsem pochybovala. Zatímco jsem já Jeho hledala, On mne už dávno před tím našel.
To je moje male svědectví o Boží lásce k nám maličkým.
Přeji hojnost Božího požehnání vám všem.           (Dvě Srdce)
Svědectví jedné čtenářky (přeloženo z medjugorje-info)
Chvála Kristu i Panně Marii!
Já, jako mnozí z nás, jsem dokázala bloudit na cestě víry. Život námi často otřese až do základů a ve veškeré té slabosti se ptáme: kde je „ten Bůh“ o kterém mi říkali, že je dokonalý a slyší každou modlitbu, že je láska sama?!
Musela jsem prožít všechno to těžké, že jsem po Něm házela kamením? Prožila jsem rozvod, stovku různých  nemocí v rodině a sto nešťastných lásek! Všechno to bláznovství života, které tě dovede k tomu, že zakolísáš ve víře, nadáváš a upadneš do hříšného kolotoče života.
Ale přes to všechno moje srdce stále nějak doufalo, že Bůh nezapomněl na mojí dceru a na mne!
Před nějakými třemi roky jsem zažila úplné obrácení ve víře. Při té mši jsem plakala od počátku do konce, nějaká teplost mne oblila po celém těle, moje nemocná noha se celá třásla...a za všemi těmi emocemi jsem cítila nepopsatelnou vůni růží, která se šířila kostelem a nikde nebyla ani jediná růže nebo podobné květy. Oči se mi samy zavíraly pod přívalem Ducha Svatého.  Kostel jsem opustila tak klidná a spokojená. Tři dny potom jsem pochopila, že je moje noha úplně uzdravená. Nebudu ani říkat jaká radost se mne zmocnila kvůli tomu. Pochopila jsem, že jsem dostala odpověď, kterou jsem roky čekala. Bůh mi dal nejvíce, když jsem nejméně doufala!!!
Bůh mne uzdravil fyzicky, a co je nejdůležitější, uzdravil moji nemocnou duši. Krátce potom přišlo písemné potvrzení o mém církevním rozvodu, který jsem žádala a tak mi Bůh i písemnou formou ukázal svoji přítomnost i tím, co je lidsky nemožné! Smějete se, že ano? I já se směju, protože teď vím, že je Bohu všechno možné. Začala jsem žít víru dáváním. Dávajíc a nežádajíc, aby se mi něco vracelo. Naučila jsem se, že někdy stačí jen jeden úsměv, který dám druhým a tím jim zpříjemním den. A co teprve dát něco ze svého, abych jim pomohla. Naučila jsem se, že jedině Bůh byl stále při mně, dokonce i tehdy, když jsem pochybovala. Zatímco jsem já Jeho hledala, On mne už dávno před tím našel.
To je moje male svědectví o Boží lásce k nám maličkým.
Přeji hojnost Božího požehnání vám všem.          
 
Zpět