Svědectví vizionáře Ivana z Kongresu o Medžugorji jako místu nové evangelizace

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.

Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s Tebou, požehnaná Ty mezi ženami a požehnaný plod života Tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému. Jako byla na počátku, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Královno míru a usmíření, oroduj za nás.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.

Drazí účastníci Kongresu při příležitosti 40 roků zjevení v Medžugorji, drazí kněží, přátelé v Kristu, všechny vás chci ze srdce pozdravit a chtěl bych se obrátit k vám všem několika slovy, sdělit vám poselství pro tento veliký den.

Opravdu, téma vašeho kongresu v této době nemůže být lepší, nemůže být činorodější, nemůže být vhodnější než téma „Model nové evangelizace pro svět“, pro rodinu, pro Církev, pro mladé. Právě to si Panna Maria přeje. Ona tu evangelizaci zahájila před 40 roky tím, že nám dává svoje poselství, a těmi poselstvími nás chce vést k Ježíšovi. Skutečně, Jeho slova, slova Evangelia, musíme my přijmout, protože nám Panna Maria tím, že dává poselství ve skutečnosti dává to poselství Evangelia určitým prostým způsobem, abychom mu lépe rozuměli a lépe je žili.

Na počátku samotných zjevení se Panna Maria představila, když jsme se jí ptali, kdo  je Ona, jak se jmenuje. A Ona takovými hřejivými slovy odpovídá: „Já jsem Královna Míru. Drahé děti, mír, mír a jenom mír. Mír ať bude. Mír ať zavládne ve světě. Mír musí nastat mezi člověkem a Bohem a mezi lidmi.“ Právě ta slova - mír musí nastat mezi Bohem a  člověkem a mezi lidmi – dnes, více než kdy dříve zaznívají světem, v této době ve které my žijeme. Mír mezi Bohem a člověkem a mezi lidmi. Vzdálili jsme se od Boha. Vzdálili jsme se od jeho lásky. Začali jsme být osamělí. Opuštění. Matka nás volá: „Vraťte se k Bohu. Dejte Boha ve svém životě na první místo. Modlete se ve svých rodinách, obnovte rodinou modlitbu.“ A právě ta evangelizace - o které nám Panna Maria 40 roků tady říká, o které mluví skrze svoje poselství - nás má všechny vést k Ježíšovi, který je cesta, pravda a život.

Chtěl bych začít jedním poselstvím, které Panna Maria dala před několika roky. V tom poselství Panna Maria říká: „Drahé děti, i dnes jako nikdy doposud, vás vyzývám, abyste otevřely svá srdce mým poselstvím. Dítka, buďte těmi, kteří přitahují duše k Bohu, a ne těmi, kteří je vzdalují. Já jsem s vámi a všechny vás miluji zvláštní láskou.“ Matka nás všechny miluje zvláštní láskou. „Toto je čas pokání a obrácení. Z hloubi svého srdce vás vyzývám: buďte moji celým srdcem a tehdy uvidíte, že váš Bůh je veliký, protože vám dá hojnost požehnání a lásky. Děkuji vám, drahé děti, že jste přijaly moji výzvu.“ Vidíte, drazí přátelé, Panna Maria nás vyzývá, abychom byli těmi, kteří přitahují duše k Bohu. Abychom my byli nástrojem v Božích rukách, modelem v Božích rukách, a to je model evangelizace. My všichni jsme povolaní, abychom v tomto čase ve kterém žijeme, byli novými apoštoly, kteří budou dnes evangelizovat svět, kteří budou přibližovat lidi k Bohu a k míru, pravému míru, Kristovu míru, protože nám tento dnešní svět nemůže dát mír. Jedině v Bohu je mír. On nám dá mír.

Vidíte, v této době pandemie svět prochází těžkým obdobím, prožívá těžké chvíle, ale Maria je s námi. My musíme otevřít svá srdce jejím poselstvím, jejím slovům. Otevřít svá srdce. Matka nemůže přestat s výzvami, nemůže přestat milovat svoje děti. Z našeho nitra se má zrodit touha po setkání s Bohem a jeho láskou. Na nás zůstává úkol více si přát to setkání, které nastane jestli si to opravdu přejeme, protože Bůh bere vážně naše touhy a naše modlitby. Bez té touhy našeho srdce je zbytečné všechno naše vzdychání a volání, ale Matka nemůže víc než volat, oslovovat, radit co je nejlepší pro její děti.

V jednom ze svých poselství Panna Maria říká: „Vy, drahé děti, nemůžete samy. Proto jsem tady já, abych vám pomohla.“ Sami nemůžeme. Sami neumíme otevřít srdce ani neznáme proč se zavřelo. Ona Bohu otevřela a odevzdala svoje srdce, proto i nejlépe zná, jaké prostředky nám mohou pomoci. Ona nás nejlépe může poučit, protože sama prošla po těch cestách po kterých my chodíme dnes. Přichází, protože si přeje, abychom byli i my tam kde je Ona. Ježíš prostřednictvím Marie klepe dnes na bránu našeho srdce. Hle, stojím za dveřmi a klepu; uslyší – li někdo můj hlas a otevře mi dveře, vstoupím k němu a budu večeřet s ním a on se mnou“ je řečeno v Knize Zjevení (viz  3, 20). Je zapotřebí naslouchat Božímu hlasu a modlit se společně, abychom slyšeli Pánovo klepání na dveře svého srdce. Je potřebné – zvláště v tomto milostiplném čase – naslouchat Božímu hlasu, který k nám promlouvá prostřednictvím svého slova v Písmu  svatém, přes druhé lidi, různé události a situace našeho života, přes malé, prosté věci, které se nám každodenně dějí. Je důležité otevřít oči svého srdce i ducha. Prosit Pána, aby nám On otevřel. Proto je potřebné rozhodnout se v této době číst Písmo svaté; k tomu nás Panna Maria tolik vybízí. „Čtěte Písmo Svaté. Ať je strava na vaší životní cestě.“ Častěji chodit na mši svatou. „A mše ať je centrem vašeho života.“ Udělat nějaké konkrétní rozhodnutí pro dobro. Zpřetrhat lana připoutanosti na zlo, nenávist, lenost, reptání a každé jiné zlo. Bůh nás skrze Marii vyzývá i k půstu, odříkání si, k bratrské lásce a modlitbě, aby v nás tak zlomil všechno spoléhání na lidské síly a připoutal si nás celé k sobě. Tedy, když nás ovládá nějaký zlozvyk, hřích, žádostivost, lenost, je to znamení, že ještě nejsme svobodní, ale jsme v moci hříchu. Pokání znamená vždycky nějaké nové odříkání si. Odříkat si znamená nevzít si vždycky to, co se nám líbí. Upustit od toho, co nám přináší zlo, neurážet druhého, nedopouštět, že by každá touha našeho těla musela být splněna. Nesnažit se sobě dopřát všechno příjemné. Odříkat si a stát se svobodným. Církevní otcové nás učí: Dělej to co odporuje tvojí zkažené lidské přirozenosti, aby tak Bůh mohl v nás konat svoje skutky lásky a svobody.

Drazí přátelé, tento čas ve kterém žijeme je časem veliké milosti, ale současně i veliké zodpovědnosti. Panna Maria nás nepřestává povzbuzovat. Panna Maria nás nepřestává inspirovat a počítat s námi, kteří si to přejeme a přijímáme slova jejích poselství. Ona ví, že nás nemohou ohrozit naši nepřátelé a ti co nás nenávidí, ale spíše nás může ohrozit naše zesláblá víra, láska a přátelství k Ježíšovi. Jsme zodpovědní za svůj život, ale i za život lidí, které nám Bůh poslal na cestu. Na štěstí druhých lidí závisí i naše štěstí. Pokusme se všichni dnes, ne až zítra, vnímat výkřiky Božího hlasu jako touhu vlastního srdce. Utišme hluk a hlasy, které nás zaměstnávají těmi černými zprávami a katastrofami z novin, radia, televize, abychom pocítili blízkost a teplo srdce naší nebeské Matky, která k nám přichází a přináší nám naději. Ona nám přináší naději, ne strach, ne nějaké kataklyzma. Nechce nás ničím strašit. Ona přichází jako Matka naděje a s tou nadějí nás chce vodit. Proto pevně přilněme k jejím poselstvím, žijme ta poselství, abychom se my všichni stali účastníky plánu, který má Bůh s námi. Tolikrát nás Panna Maria vyzvala: „Modlete se na moje úmysly. Modlete se za moje plány, které chci uskutečnit se světem, s vámi všemi. Potřebuji vás. S vámi mohu uskutečnit ty plány. Proto se rozhodněte pro dobro, a bojujte proti zlu, proti hříchu.“

Drazí přátelé, dnešní svět prochází svými těžkými krizemi, ale největší krize je krize víry v Boha, protože se lidé vzdálili od Boha. Vzdálili se od jeho lásky, od jeho dobroty. Dnešní svět a lidstvo chce budoucnost bez Boha, držet se pozemských věcí, které nám svět nabízí. Ale Panna Maria nás vyzývá: „Rozhodněte se pro Boha.“ Jestli si dnes přejeme, aby Církev byla silná, musíme být my silní. Silní ve víře. Proto vás všechny vyzývám, drazí přátelé: Sjednoťme se v modlitbě, přijměme poselství Panny Marie, abychom měli účast na novém světě, světě důstojnějšího dětí Božích. Přijímejme poselství Panny Marie a aktivně se podílejme na evangelizaci tohoto světa, Církve, rodiny, mladých. Zvláště mladých. Buďme my právě tím modelem, aby se Panna Maria radovala s námi, abychom přešli od slov k činům, abychom dělali skutky, protože dnešní svět nepotřebuje slova, ale skutky. Já se budu modlit zvláště za vás všechny, doporučím Panně Marii vás všechny a budu se za vás modlit i společně s Matkou Marií.

A na závěr, drazí přátelé, ať Mariina poselství míru: mír, obrácení, modlitba a pokání, pevná víra, láska, naděje, eucharistie dnes, přijmeme a žijeme. A nebojte se. Nehleďme na vnější znamení, která nám svět nabízí, abychom něco viděli, něčeho se dotkli... Panna Maria nás vybízí, abychom my byli takovým živým znamením, znamením živé víry, znamením dobroty, znamením života ke kterému nás Matka volá a vyzývá. S tou nadějí ať vás Maria provází na vaší cestě a ať vám žehná a ať prosí u svého Syna za vás všechny. Královno míru, pros za nás.

Krásný pozdrav, drazí přátelé a všechno dobré přeji. Pokoj a dobro!