Svědectví za Semináře půstu, modlitby a ticha

Další Seminář půstu, modlitby a ticha se bude v Medžugorji konat pro české poutníky již v dubnu 2018 

V Mariině škole půstu

Nedávno se jeden mladík optal v Medžugorji vizionáře: "Proč bych se měl postit? Před několika měsíci se vrátil domů po pobytu v oblasti velkých bojů, a tak plný těch hrůzných zážitků a válečných výjevů hledal mír. Skoro rozzlobený se ptal: Nechápu k čemu je to dobré! Jaký je smysl toho, abych jedl jenom chléb a pil jenom vodu? Vizionář odpověděl: "Protože si to přeje Panna Maria." Odpověď byla tak rozhodná a jasná a nemohla být vyjádřena přímočařeji než byla. Ve vzduchu bylo možné cítit sílu působení těch slov, která nejen jeho, ale i mnohé jiné z té skupiny překvapila a současně absolutně přesvědčila. Kdo mne miluje, bude zachovávat má přikázání, říká Ježíš. To platí i o poselstvích Panny Marie. Když milujeme, jsme ochotní dělat to, co milované osobě působí radost.

Panna Maria nás nesmírně miluje. Prošla naši pozemskou cestu, hledí na nás z perspektivy nebe a Ona opravdu nejlépe ví, proč je dobré se postit. Tolikrát v jejích poselstvích nacházíme výzvu: Postěte se, drahé děti, modlete se a postěte, aby vám Bůh dal mír... Chci vás všechny přiblížit ke svému Synu Ježíšovi, proto se vy modlete a postěte, protože to je cesta k vašemu očištění... půstem a odříkáním si, dítka, budete silnější ve víře."

Ze zkušeností účastníků semináře půstu, modlitby a ticha v Medžugorji je často slyšet podobná svědectví, která potvrzují, že má Panna Maria pravdu. Účastníci prohlašují: "Půst je cesta k vnitřnímu míru, půst osvobozuje, půst dává sílu, očišťuje, otevírá srdce, aby bylo lépe slyšet Boží hlas."

Přirozeně, že půst je i oběť, ale skrze tu oběť, můžeme pocítit Božskou oběť a odhalujeme, jak nás Ježíš miluje až do smrti na kříži. Umírajíc sobě cítíme touhu stát se lepšími. V srdci se rodí dobré úmysly, dostáváme sílu uskutečňovat to, co si Panna Maria přeje.

Ve škole půstu Panny Marie chápeme, že půst neznamená trest a odpítání si něčeho na co máme právo, ale naopak - půst je skutečně neobyčejnou cestou ke svobodě srdce. Půstem roste naše touha být blíže k Ježíšovi a plnit vůli Boží.

Po dobu těch pěti dnů půstu, modlitby a ticha v průběhu semináře, nastávají skutečné proměny srdce. O tom svědčí i skupina poutníků z Itálie, která se účastnila toho semináře od 26. 11. do 1. 12. 2017, seminář vedl fra Perica Ostojić.

MARISA PONTALTI, TRENTO:

Jsem vděčná Pánu za tolik plodů semináře půstu - obrácení, proměna srdce a veliká radost. Seminář nás sjednotil, pocítili jsme sílu. Seminář nás sjednotil, cítili jsme sílu Ducha Svatého. I když pocházíme z různých částí Itálie, z různého prostředí, různého jsme věku a máme různorodé zkušenosti, cítili jsme se spolu jako jedna rodina. Duch Svatý a modlitba je opravdu pravá cesta na které se můžeme stát apoštoly Panny Marie. Vracím se domů naplněná radostí a vděčností Pánu za všechno.

MARCO PREST, TRENTO:

Poprvé jsem se účastnil semináře a poprvé v životě jsem se postil 5 dní. Jsem vděčný Bohu za tento neobyčejný zážitek. Určitou dobu jsem v sobě cítil určitou prázdnotu. Tady jsem pochopil, že jenom Bůh může naplnit do krajnosti to po čem toužím. V prostředí přítomnosti Panny Marie jsem dostal odpovědi na všechny svoje otázky. Jsem hluboce přesvědčený, že všechno co Panna Maria říká o půstu ve svých poselstvích je pravda. Hlavně, půst nás uvádí do hlubšího vztahu s Bohem. Panna Maria nás vede od povrchního k hlubšímu duchovnímu životu. Pocítil jsem, jak po čas modlitby a půstu padaly moje masky jedna za druhou. Modlitba a půst jdou společně, jsou dva kanály, kterými teče Boží milost. Přirozeně, přitom je velmi důležité i ticho. Díky těm prostředkům se mi podařilo otevřít i brány, které byly dlouho uzavřené v mém nitru. Když jsme vystupovali na Podbrdo, modlíc se Růžence, zamýšleli jsme se nad poselstvími Panny Marie : "Dítka, plňte vůli Boží". A právě to je pro mne veliký problém. Další den jsme šli na Križevac, kde jsem v modlitbě pod křížem pochopil, že Ježíš plnil do krajnosti vůli svého Otce. Seminář mi pomohl, abych zakusil, že je v životě nejdůležitější právě to - hledat a plnit vůli Nebesského Otce.

GIANPIETRO TODESCO, SARCEDO:

Semináře jsem se účastnil několikrát, pravidelně, téměř každý rok. Pokaždé je to pro mne nová milost a nové rozhodnutí vytrvat v půstu, protože během roku se stane, že půst opomíjím. Zpočátku je vždycky těžké se postit. Ale, když vydržím první, druhý den, potom bych nakonec chtěl pokračovat a pokračovat v půstu ještě několik dnů. Protože půst mi po několika dnech dává sílu, milost i radost. Cítím, že jsem bdělejší než, když jím normálně.

Semináře půstu jsou pro mne privilegovaný čas, kdy mohu silně vnímat přítomnost Ježíše, zvláště po čas klanění Nejsvětější svátosti oltářní, kde se snažím trávit co nejvíce času. Jsou to pro mne mimořádné chvíle, když jsem sám s Ježíšem v kapli. Rád si vzpomínám na ty chvíle a žiji z nich, když všechno skončí. Radím každému, aby alespoň jednou v životě zažil ten zážitek svobody, kterou přináší půst, a aby se nebál postit. Znovu jsem se přesvědčila, že když dělám některé věci s Ježíšem, tehdy se nemožné stane možným. Objevila jsem i sílu společenství. Pochopila jsem, že máme mnoho prostředků jak se stát lepší, mít hlubší vztah s Bohem i s druhými lidmi. Půst není trest, ale pomoc v osobním růstu, práci na sobě a též ochotu stát se lepšími. Například jsem v těchto dnech odhalila, jak svým výrazným charakterem zraňuji bližní a rozhodla jsem se více pracovat na sobě a kontrolovat se. Začalo mi být jasné, že mám být něžnější a mírnější ve vztazích k bližním. Také jsem si povšimla, jak často uvažuji o bližních negativně, pozitivně hodnotím staré, odsuzuji mladé. S tím potřebuji také přestat. Ježíš mi ukázal na některých příkladech, že jsou mladí v naší skupině rozvážnější než já, ochotnější pomáhat více než to dělám já, zatímco staří lidé mají velikou trpělivost a mladického ducha, jak jsem si nikdy nedokázala ani představit. (Glasnik Mira, č. 12, prosinec 2017)