Tisíce poutníků se účastnily pohřbu Matky Elvíry, byla mezi nimi i medžugorská vizionářka Vicka

10.8. se více než pět tisíc lidí účastnilo pohřebního průvodu zesnulé Matky Elvíry Petrozzi, zakladatelky komunity Cenacolo v Saluzzu, která zemřela 2. srpna, ve věku 86 roků. Lidé z různých zemí světa se sjeli k Cenacolu, aby se rozloučili s Matkou Elvírou. Po dvouhodinových svědectvích chlapců z Cenacola a milosrdných sester, kteří připomínali osobnost Elvíry, byla zahájena mše, které předsedal monsinor Cristiano Bodo, biskup Saluzza. Při mši koncelebrovalo více než sto kněží. Účastnili se i mnozí biskupové a kardinálové, včetně emeritního biskupa diecéze Saluzzo, Giuseppea Guerrinia, biskupa Cunea Piera Delbosca, Piera Delbosca, kardinála a arcibiskupa Vercellia Marca Arnolfa, kardinála Jaumea Pujola Balcellsa, arcibiskupa Terragone a biskupa z Alicantea José Ignacio Munilla Aguirre.
Přítomná byla i Vicka Ivanković, jedna z vizionářů z Medžugorje, místa které bylo matce Elvíře zvláště blízké.
Pohřeb má být oslavou života, a ne tragedie smrti.
”Když vám řeknou: ‘Elvíra je mrtvá!’, vy musíte zpívat, tančit, slavit… protože já jsem živá! Běda vám jestli řeknete: ‘Chudák…’ Ne, žádný chudák !’
Jdu zcela klidná a šťastná, zpívám, už zpívám! Předemnou se otevírá něco ohromného… život neumírá!”, říkala Matka Elvíra.
Jak si sama přála, byl její pohřeb setkání života, a ne smrti, vítězství Vzkříšeného Ježíše Krista: Věřící zpívali a tančili, jako když smrt matky není jenom zármutek a ztráta. Její pohřeb ukázal, že smrt není konec. Na scéně se střídala svědectví se slzami a příběhy o pádu do propasti a o novém zrození. Přečten byl i dopis z Vatikánu ve kterém papež František připomínal Elvířino statečné svědectví víry, její vzornou práci s tolika mladými, kteří potřebovali pomoc. Ona už jako mladá dívka cítila povolání k misiím na záchranu mladých. Říkala, že slyšela volání mladých, kteří potřebovali, aby je někdo vyslechl a přijal. Narážela na nepochopení okolí. Vše se konečně začalo v roce 1983 v Saluzzu. A tak více než 70 domů komunity ve 20 zemích světa jsou plody toho prvního domu u Monvisa na jehož dveře klepali chlapci všemi zapomenutí, kteří prosili řeholnici, aby jim dovolila vstoupit. Desetitisíce mladých se uzdravili od zkázy závislosti.
”Drahá matko, celý život by nestačil, abych ti poděkoval. Dnes jsou nás zde tisíce, abychom ti vyjádřili vděčnost, prohlásil don Stefano Aragno, který v posledních letech pokračoval v misiích Matky Elvíry. Dojatě připomínal poslední velmi těžké roky nemoci, která řeholní sestru zbavovala dokonce i možnosti řeči: ”Dále jsi měla ten úsměv, který byl vždycky znamením tvojí síly”, řekl don Stefano.                                                       (z medjugorje-info.com)