Účastníci kněžského semináře o svých zkušenostech

Pater Ivan Perković, farní vikář ve farnosti Obětování Blahoslavené Panny Marie v Kistanjach (v zadarském arcibiskupství),  je členem eucharistického společenství kněží Srdce Ježíšova a Mariina. Po páté se účastnil semináře pro kněze a při této příležitosti řekl: „Od doby, kdy jsem byl před pěti roky zařazen za kněze přijíždím na tento seminář. Před tím jsem dokončil medicínu a potom mne Pán povolal na tuto cestu. V mém duchovním životě a povolání má Panna Maria velikou úlohu, Ona mi pomohla i v tom, abych to přijal, protože se ve mne odehrávaly nějaké hluboké proměny. Vždycky rád přicházím do Medžugorje.“ 

Letošního kněžského semináře se účastnil i o. Franko Markulić z Krčské diecéze, 

který působí v jedné  malé farnosti na Malém Lošinju. O. Franko hovořil o významnosti semináře v Medžugorji: „Pro nás mají tato duchovní cvičení nesmírný význam a musím přiznat, že se nemůžeme ani dočkat, abychom mohli znovu hledat tu sílu a žár lásky k Bohu, abychom celým srdcem sloužili Bohu a duším, které jsou nám svěřené, abychom s Marií znovu získali ten prvotní žár lásky k Církvi, který nám Pán všem chce dát. Medžugorje je ideální místo, kde jistě hledáme Mariinu pomoc a pomoc jejího Syna a není krásnější místo než toto. Přednášející jsou vždy inspirovaní a kvalitní. Toto je samo od sebe modlitební místo a ten celý modlitební prostředí otevírá srdce, aby se Boží milost opravdu v nás usídlila.”

Podruhé se tohoto semináře účastní i Mihael Mustać, který se narodil a vyrůstal v Německu. Mihael zdůrazňuje jak hluboce v srdci cítí povolání ke kněžství:

„Otec Josip Radić mne přijal do Eucharistického společenství Srdce Ježíšova a Mariina. Žiji v bratrstvu kněží a tím způsobem se připravuji na povolání pro které mne Bůh stvořil, a které hluboce cítím ve svém srdci. Tato duchovní cvičení mi, věřím, mnoho pomohou na té cestě. Tady je Panna Maria, a Panna Maria je opravdu moje Matka, která mi na té cestě mnoho pomáhá. Při samotném přijetí té cesty, přirozeně spolu s Ježíšem, mi Ona nejvíce pomohla. Poslouchal jsem o. Ivana a to mne hluboce dojímalo a naplnilo, a moje se srdce se ještě více rozhořelo, abych odpověděl na Boží povolání. Jak Bůh podivuhodně působí v každém životě! Mohu říci, že jsem podobně jako o. Ivan byl daleko od Boha, ale Bůh mne skrze svoji  Matku vrátil k sobě a dal mi sílu, abych mohl přijmout tu cestu. V roce 2009 jsem byl na mši v katedrále v Záhřebu a začal jsem studovat teologii, ale ne s úmyslem stát se knězem, zajímala mne studia. Oslavovala se sv. Terezie Avilská. Sledoval jsem bohoslovce a řeholní sestry. Najednou jsem hluboce ve svém srdci pocítil určité osobní pouto, jako když jsme bratři a sestry. V tom okamžiku jsem byl velmi rozrušen, ale i šťastný, protože jsem pocítil, že je to moje povolání a že jsem proto stvořen. Společenství mi velmi pomáhá, abych vytrval na té cestě a uskutečnit to, pro co jsem stvořen.”

(medjugorje.hr)