Vánoční blahopřání fra Miljenka Šteka

Vánoční poselství provinciála Hercegovinské františkánské provincie a předsedy Unie františkánských provinciálů Evropy (UFME) 2020

Nazval jsem vás přáteli,

neboť jsem vám dal poznat všechno,

 co jsem slyšel od svého Otce. (J 15, 15)

Ať vám Pán daruje mír!

Končíme těžký a dramatický rok 2020. Rok, který nás v mnohém paralyzoval a ranil. Překvapivá a neočekávaná nemoc způsobila mnohé a bolestné odchody na věčnost, bez rozloučení s nejbližšími. Byli jsme svědky, a jsme i nadále, strachu z nákazy, strachu ze setkání. A liturgie a život Církve nepamatuje takové chvíle omezení. Mše bez lidu nebo s velmi malým počtem přítomných. Ale všechno opět při rozestupech, s maskou, bez jakéhokoli doteku, a to ani toho upřímného jako je podání ruky při pozdravení pokoje během mešní slavnosti. My, lidé, kteří jsme se naučili, že všechno můžeme předvídat, zvláště dnes, díky všem objevům, a nevíme jak dlouho budeme ještě žít ve strachu z čísel která se každým dnem mění.

Přestovšechno stojí za to si připomenout kdo jsme a kam jdeme?!

Při jedné příležitosti svatý papež Jan Pavel II. řekl, že v Ježíšových slovech -Vy jste mými přáteli, když učiníte všechno co jsem vám řekl- jsou obsažena všechna tajemství lásky (mysterium caritatis) našeho povolání. Z těch slov vytéká šťáva, která napájí každé povolání. Pán Ježíš chce být přítel každému člověku, protože za každého dal svůj život. V uvedených Pánových slovech se setkáváme s tím nejdůležitějším, nejdrahocennějším, nejsvětějším: s láskou Boha Otce, láskou Syna Božího a láskou Ducha Svatého. V těch slovech je cíl i smysl našeho povolání a poslání. Jsme povolaní a poslaní, abychom šli a přinášeli a přinášeli plody a naše plody, aby zůstaly a aby nám Otec dal všechno o co Ho požádáme ve jménu Ježíšově (srovnej Jan 15, 16). Proto je pro nás osudově důležité být a zůstat přítelem Ježíše – ať je to vhodné nebo nevhodné, v radosti i ve smutku, ve zdraví i v nemoci, v utrpení i při plném zdraví – vždycky! Láska nezná vlažnost, kompromis, odkládání, váhání, strach… V utrpení se nezlomí, ale sílí. V radosti nezpyšní, ale raduje se pokorně. Ve zkoušce je vytrvalá, nepodává se, neklesá.

Tento rok, jak jsem už zmínil nás postihla pandemie Covidu-19. Nemoc zcela neznámá. nepředvídaná, nebezpečná. Můžeme ji chápat jako zkoušku nebo jako Boží výzvu k něčemu. Pavel píše Kolosským: Nyní nacházím radost v utrpení, které snáším pro vás – a tak ve svém těle doplňuji co chybí Kristovým mukám pro Jeho Tělo, kterým je Církev (Kol 1, 24). Žádné utrpení není jenom utrpení. Každé trápení je současně i příslib spásy a radosti. Toto naše nám stále ještě brání v setkáních, v cestování, v činnosti. Ale vnímejme to jako příslib větší budoucí radosti a bohatší budoucí činnosti. Dokud jsme v „izolaci“, snažme se o intenzivní vnitřní život, protože je i tato podivná doba časem, který je nám dán jako naše „plnost času“.Svolávejme Mariinu přímluvu a pomoc v modlitbách, protože Ona je i žena bolesti a současně bdění při očekávání tajemství, které se má každou chvíli uskutečnit. (Okružní list “Radujte se”). A až tato pandemie skončí a až znovu budeme prožívat náš dřívější všední život, připomeňme si nakolik jsme toužili po tom nejprostějším – po setkání. Ať nastane s  novorozeným Ježíšem o Vánocích.

Radostné Vánoce a šťastný, požehnaný nový 2021. rok v přátelství s Ježíšem!

Fra Miljenko Šteko OFM