Velikonoční zamyšlení a blahopřání fra Marinka Šakoty, medžugorského faráře

Drazí bratři a sestry, farníci, poutníci, drazí přátelé Medžugorje, kteří jste po celém světě spojeni s Pannou Marií, s tím co nám ona říká, kteří jste se otevřeli jí a jejím poselstvím, výzvám k míru a modlitbě, všechny vás ze srdce zdravím a chci vám sdělit několik slov.

Svatopostní období je za námi, nastávají oslavy Vzkříšení, které jsou pro nás všechny výzvou ke vzkřísení v nás. To je tento rok mimořádné. Právě v tomto čase epidemie koronaviru, kdy jsme zůstali bez Eucharistie, bez společné modlitby, bez svátosti zpovědi, je právě tento čas, časem mlčení, časem, kdy se noříme do sebe, časem, kdy dovolujeme Pánu, aby nás měnil.

Toto je čas modlitby ve kterém si Matka přeje, abychom se otevírali Bohu - jako se příroda otevírá slunci, slunečnímu teplu- abychom se v modlitbě otevírali Boží lásce, abychom Mu dovolili, aby mluvil k našemu srdci, abychom dovolili, aby se paprsky jeho lásky dotýkaly naší bytosti a aby v ní nastalo proměnění. 

To si Panna Maria, drahá Matka, přeje, aby se dělo v nás: Vraťte se k Ježíšovi, vraťte se!

Vraťte se k modlitbě a půstu! Zaměřte svůj pohled a svoje srdce k Bohu, otevřete svoje srdce Boží lásce a upusťte od všeho toho, co vás odvrací od Boha, od modlitby. Upusťte, zanechejte a vraťte se k Bohu jako se ten ztracený syn vrací k otci.

Tedy, čas ve kterém se my teď ocitáme je časem ve kterém se ocitl i onen ztracený syn - čas mlčení, čas kdy přicházíme k sobě, kdy meditujeme, reflektujeme, kdy hledíme, kam jsme to doposud došli - zabloudili, kde jsme se vzdalovali od Ježíše, kde jsme se vzdalovali od modlitby, od půstu, od Božích slov, od členů své rodiny, od pravých hodnot. Tedy to je ten čas, čas, kdy se vracím, obracím znovu k Pánu a k modlitbě. 

Příkladem toho všeho, drazí přátelé, je nám Panna Maria. Ona je osoba, která se otevírá Pánu, která dovoluje, aby On k ní mluvil. ''Hle, zde jsem Pane, ať se mi stane, podle Tvého slova.'' To je to dovolení, to je to otevírání srdce, a to se v ní děje v mlčení. Když k ní anděl mluvil, Maria vstupovala do svého nitra, nořila se do svého srdce, zůstávala v tichosti. Ukládala všechny události, probírala je ve svém srdci, opět v nitru, opět v tichosti.

Drazí přátelé, tuto situaci můžeme pochopit dvěma způsoby. Můžeme to chápat jako něco, co je nám vnuceno a skutečně je, nechtěli jsme to. Můžeme nad tím naříkat, že nemáme možnost mše svaté, klanění, svátostné zpovědi, nemůžeme chodit ven... To nám připomíná, co dělali Izraelci na poušti, když odešli z Egypta. Říkali: ''Nemáme nic kromě toho ubohého jídla, té many, která se nám už omrzela. Nemáme nic kromě toho.'' Tedy i to, co máme, není ničím. Oni vidí jen to co nemají. Stejně tak i my teď můžeme zaměřit svůj pohled k tomu, co nemáme, co nám chybí, co nemůžeme.

Druhá možnost je, že tento čas, který je nám vnucen,  obrátíme v něco jiného, v něco dobrého. Máme možnost si vybrat a říci: ''Tuto dobu chci teď brát jako čas milosti, jako čas darovaný pro vnitřní proměnu, pro otevírání srdce Pánu, jako dobu ve které se zklidním, zastavím, jako čas, který mi pomůže, abych nespěchal, abych se nehonil, abych viděl, že mám čas na modlitbu, na Boží slovo, na členy své rodiny.''

Tedy, drazí přátelé, je čas Vzkříšení! Prožívejme opravdu pravé Vzkříšení.

Ježíšovo Vzkříšení proběhlo v tichosti, nastalo a nikdo je neviděl. I my jsme v tichosti svého pokoje a svého domu. Ježíš si přeje, aby se tu teď stalo vzkříšení v nás, a to nastane jestli vyjdeme z hrobu ve kterém se možná nacházíme, z hrobu negativních myšlenek, z hrobu negativních pocitů ve vztahu k některým lidem, a začneme přát dobro druhým lidem.

Stejně tak, když se rozhodneme pro odpuštění, když se začneme modlit za lásku k člověku, kterého nemáme rádi, kterého nesnášíme, který nám není milý, který nás urazil, když se začneme modlit za lásku ve svém srdci k tomu člověku, to je vystoupení z hrobu.

Když se rozhodneme vidět co je dobré, co je nám darované, co je kolem nás, vidět Boží stvoření v přírodě, když se rozhodneme vidět tolik toho, co je nám darované, tu nastává východ z hrobu. Vzkříšení! Nový život!

Tedy, drazí přátelé, to vám od srdce přeji!

Šťastné a požehnané Vzkříšení!