Z 6. Svatopostní meditace fra A. Vučkoće: Proč číst Slovo Boží?

''Je to již dlouhou dobu, co Bůh založil vztah s námi lidmi, a to tím nejhlubším možným způsobem, kdy k nám mluvil naším jazykem. Naším jazykem nám zjevoval co je On. Vrchol přirozeně je v tom, že Boží slovo – logos – přijalo tělo a usídlilo se mezi námi, žilo mezi námi, pak je pro nás setkání s Božím slovem vždy setkáním s nejhlubším tajemstvím našeho lidského vztahu s Bohem a Jeho vztahu k nám, jeho vůlí být v kontaktu s námi.

Pro nás je Boží slovo důležité kvůli tomu co my – dokonce i před tím než se s ním setkáme – velmi intuitivně tušíme, že je odlišné od našeho slova. Boží slovo je stvořitelské. My svým slovem můžeme konat mnoho, ale nemůžeme něco stvořit jako Bůh. Boží slovo sytí našeho ducha jako potrava sytí naše tělo, a to je možná jedna z významných metafor pro Boží slovo. Najdeme ji u proroka Ezechiela, který říká:  “Synu člověka, spolkni co je před tebou! Sněz ten svitek, jdi a kaž…“ (viz Ez 3,1) Potrava se nám jeví jako síla ze které žijeme. Tak se nám Boží slovo podobně stává silou ze které žije náš duch, silou kterou působíme’’, prohlásil ve své meditaci fra Ante Vučković a uváděl další biblické citáty ze kterých je zřejmé, že Boží slovo je nezměnitelné, trvalé, objektivní, věčné...

Fra Ante říká, že “bezpočet lidí změnilo svůj způsob života právě ze setkání s Božím slovem a v těch okamžicích stačí jediné Boží slovo. Stačí, abych pochopil, že je určeno pro mne, aby nastala proměna".

Svatý Antonín Poustevník a svatý Augustin, jsou příklady lidí, jejichž život proměnilo jediné Boží slovo, které slyšeli.

''Možná se i ve tvém životě stalo něco podobného, možná i ve tvém životě jsou Slova Boží, která se dotýkají nejhlubších strun tvojí bytosti. Všímáme si veškeré dramatičnosti lidského života. Zažíváme, že v takových chvílích se dostává člověk na životní rozcestí. Jako bychom byli znovuzrození. Někteří lidé říkají, že jsou probuzeni Slovem a převážná část prohlašuje, že prožila i emotivní rozrušenost. To všechno samo o sobě jsou dostatečné důvody, abychom četli Boží slovo, abychom je přijímali jako stravu, denně'', řekl nám fra Ante a jako jeden z důvodů proč bychom měli číst Písmo svaté uvádí 'poznání sebe sama', a ptá se: 'Co se děje, když my sebe poznáváme v zrcadlu Božích slov?'

''Děje se to, že odhalíme svoje hříchy a současně Boží milosrdenství. Děje se to, že odhalím svoji nadutost, svoje nemoci, svoje potřeby, a současně, ve stejnou chvíli Boží vůli uzdravit mne.  Děje se, že zakusím svoje slzy a svoji touhu a současně i Boží vůli utěšit mne. Děje se to, že odkryji svoji ztracenost a že odhalím jak On mne hledá. Děje se, že odhalím, jak sám sebe klamu a On si přeje, abych poznal sebe v jeho pravdě. Děje se, že odhalím svoji smrtelnost, svoje hranice, svoji omezenost, a objevím v Jeho slově, že mi chce darovat život, nepomíjející, věčný život...'', vysvětluje fra Ante Vučković a na závěr této meditace odpovídá na otázku: Proč máme číst Slovo Boží?

''Abychom vytvářeli lepší svět. Abychom ho udělali lepším, abychom ho chránili sami před sebou, abychom se učili o svých vztazích, abychom je lépe utvářeli, abychom se učili, kdo jsme, abychom poznali sami sebe, abychom se sytili Boží láskou a abychom dopustili, aby se v nás i v těžkých chvílích rozdmýchal oheň naděje – naděje, která přichází z vůle Boží, že k nám má On vztah a komunikuje s námi. Tím způsobem objevujeme podobnosti našeho nitra s Bohem. My jsme bytosti jako On, které chtějí žít ve vztahu, které si přejí komunikaci. Boží slovo je nám dáno, abychom mohli ten vztah udržovat živý.'' (z medjugorje.hr)