Zamyšlení nad poselstvím z 25. 6. 2024

MILUJTE BOHA nadevšecko

Je přísloví, které říká: „Nejlepší způsob jak zabránit vězňovi, aby utekl z vězení je zajistit, aby si vůbec neuvědomoval, že je ve vězení!“ 

Tohle pomalu, pomalu, dělá svět s námi. Tolik si nás navyklo na pohodlí civilizace, nadbytek všeho, na ovládání všeho stiskem tlačítka, všechno hned, všechno dostupné… Umělá inteligence začíná za nás i myslet, roboti se stávají partnery, otroky… virtuální skutečnost nám umožňuje netušené vizuální zážitky a zábavu… takže nechápeme, že jsme vlastně ve vězení.

Nechápeme, že jsme ztratili svobodu uvažování, vůli k rozhodování, sílu k volbě … Stali jsme se pouhým nahraditelným karbonovým otiskem, který podepsal vlastní smazání. To co nám pomáhá vyjít z rámce vězení je poznat metodu odchodu: jak každodenně svoje myšlenky, pocity a tělo obmývat od lží světa, a nasycovat Pravdou spásy, Pravdou, kterou obsahuje jen Boží Slovo.

Panna Maria od počátku svých zjevení vybízí k četbě Písma Svatého. Její pokyny byly podobné jako ten poslední: „Dejte Písmo Svatí na viditelné místo a čtěte je každý den!“ (srovnej poselství 25. 6. 2024.) Poutníci v prvních letech zjevení se se zvědavostí ptali vizionářů ohledně čtení Bible, odkud mají začít číst, a vizionáři jim odpovídali, že Panna Maria zvláště žádala ve svém poselství z 29. 2. 1984, aby se ve čtvrtek četlo Matoušovo Evangelium, šestá kapitola, od 24 řádku: ,,Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní? Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. “ (Mt 6,24-34)

Je to snad náhodné, že je pro Pannu Marii začátek čtení Písma Svatého právě tento text o důvěře v Boží prozřetelnost? Od počátku tedy Panna Maria ví, co se chystá, ví že se základy světa zachvějí, že bude veliký zmatek a veliká tíseň… Od počátku nás tedy učí stavět svůj život na Skále, kterou ani brána pekelná nepřemůže. Ta Skála je náš osobní zážitek živého Boha.

Jedna je tedy cesta, kterou musíme pokračovat, a ta by se mohla shrnout do posledních slov z uvedeného poselství Panny Marie: „Milujte Boha nadevšecko, aby vám bylo dobře na zemi.“

Paula Tomić/Glasnik Mira 7/2024