Žij přítomný okamžik

Prý žil jeden král, který do šedesáti let vedl války, aby rozšiřoval hranice své země a hromadil majetek. Potom si uvědomil, že vlastně nezná smysl života. Svolal ministry, mudrce a přikázal, aby v celém světě sehnali knihy obsahující životní moudrost a aby přivezly, že si je musí přečíst. Bylo jich nesmírně mnoho. Řekl mudrcům, aby mu z toho udělali výtah hlavních myšlenek. Dlouho na tom pracovali, ale knih bylo stále příliš mnoho. Král žádal stále stručnější výtah z obsahu těch knih o moudrosti, že má již podlomené zdraví, slábnou mu oči, že je nebude moci přečíst. Najednou přišla zpráva, že král umírá. Nejmoudřejší z mudrců přišel za králem a ten mu už jen šeptá: Řekni mi životní moudrost jen jednou větou. A mudrc odpoví: »Žij přítomný okamžik!«

Přítomnost. Tento „okamžik“ mezi minulostí, kterou už nemůžeme nijak ovlivnit a budoucností ke které všichni směřujeme a ze které, ať si to přiznáme nebo ne, máme všichni obavy.

Děti a mladí sní o budoucnosti a staří vzpomínají na minulost, na staré časy, které byly, uplynuly a zanechaly za sebou svoje stopy.

Minulost nám už nepatří, nemáme na ní žádný vliv. Nemůžeme na ní nic změnit. A proto se s ní už nemusíme zabývat. Z ní nám mohou zůstat vzpomínky nebo lítost nad něčím. Budoucnost přináší to neznámé, ale bez ohledu na všechny obavy, ona opět bude taková jakou ji pro nás Pán připravil. 

Sám Ježíš ve své Řeči na hoře ( viz. Mt 6,34 ) říká: „Nedělejte si tedy starost o zítřek. Zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.“

Ale žít přítomný okamžik to musí být s Pánem.

Jenom tak najdeme smysl života po kterém pátráme. Jenom tak najdeme vlastní chyby, dobré i špatné věci, které děláme. Jenom tak můžeme poznat moudrost o které je psáno v evangeliu. A jenom tak můžeme s bdělostí očekávat Snoubence.

Žít tedy přítomný okamžik, a to s Ním. Už i samotná naše existence v sobě skrývá požehnání, které jsme dostali darem. Už to je důvod ke štěstí!

A kéž všichni společně pochopíme jak je každý okamžik drahocenný, jak nás učí i svatý Padre Pio:

„O, jak je čas drahocenný! Požehnaní jsou ti, kteří ho umí dobře využívat. Kéž by všichni věděli jak je čas drahocenný, bezpochyby by se každý ze všech sil snažil, aby ho prožíval tím nejlepším možným způsobem!”

(podle zamyšlení Ankice Ostojić zveřejněném na webu medjugorje-info.com)